Možná se po rozchodu cítíš jako největší troska na světě, opuštěná a nechtěná, která to má na čele ne napsané, ale rovnou vytetované – aby to tam bylo až do smrti. To je ale úplně normální, stejně jako rozchod (nebo v horším případě rozvod) samotný.
Najednou si víc všímáš těch šťastných dvojic kolem sebe. Drží se za ruce, smějí se na sebe, zastaví se uprostřed ulice, protože se nutně potřebují políbit. Dělá se ti z nich zle, i když jste s tvým – teď už bývalým – kocourem dělali vlastně to samé. Protože i to je docela normální. Kamkoli se podíváš, tam je pár a ty jsi sama. Cítíš se bídně, odstrčeně. Ale nemusíš. Protože rozchod s největší pravděpodobností potkal každého, kdo teď tvoří část nějaké té „roztomilé“ dvojice, a stejně si našel někoho jiného a zase je „šťastnej jako blecha“. Ty budeš taky, jenom to chce čas.
Nejdůležitější je nezbláznit se
Jsi naštvaná nebo zklamaná (nebo jsi prostě obojí) a máš pocit, že musíš každou chvíli zešílet z představy, že jste si ještě před měsícem užívali romantický víkend a najednou jako by nic z toho neexistovalo. V takovém okamžiku to musíš skončit sama v sobě. Nahlas si řekni, že je KONEC. Že tvůj milovaný kocourek už tady není a nebude. Tím zahájíš očistu duše a srdce, která tě přivede k lepším dnům.
Co nejrazantněji utínej myšlenky na to, jak to s ním bylo báječné, kolik krásného jste spolu zažili a že bys měla chodit na místa, kde bys ho mohla potkat, aby viděl, jak tě jeho odchod z tvého života zdrchal. Zapomeň na to, že hned teď budete kamarádi. To sice být můžete, ale nejdřív tak za půl roku. Soustřeď se na to, proč to teď – bez něj - bude lepší. Tak třeba:
- tvé ložnici to jistě víc sluší bez jeho špinavých ponožek na zemi
- ten seriál potřebuje své diváky a ty už jím můžeš být, aniž by tě za to někdo (on) kritizoval
- divoká jízda nebo komorní mejdánek s jinými kočkami (a jinými kocoury) už nebude předmětem výslechu, za který by se nemusel stydět ani šéf kriminálky
- tomu, jak vždycky slíbil, že za tebou přijde v šest a v osm ti volal, že za půl hodiny vyráží, přičemž tebe už z toho čekání přešla chuť na cokoli, je konec
- to, jak nechápal tvoje hormonální výkyvy a nálady s nimi spojené, už je taky pryč
- a to prkýnko na záchodě, které nebude věčně zvednuté, to bude hotový balzám na tvoje nervy
bigstock-angry-couple-not-talking-after-82516613_0.jpg
5 rad, jak se odrazit ode dna
Z rozchodu se každá vzpamatováváme jinak. Zatímco jedna kočka vyráží na mejdan získat zpět své právě uloupené sebevědomí, většina z nás to potřebuje zpracovat jiným, zdlouhavějším způsobem. Co tedy dělat, aby ses cítila líp?
Vybreč se
V žádném případě to nemá znít jakkoli urážlivě. Prostě breč, křič a buď hysterická. Zavři se někam, kde budeš sama, lehni si na zem, kopej do ní a buš do ní pěstmi. Ale hlavně breč. Je v tobě neskutečné množství negativních emocí a ty zákonitě musí ven, abys mohla pokročit dál. V práci budeš asi první dva nebo tři dny spíš fyzicky a jen v mizivé míře psychicky a doma tomu dáš vždycky volný průchod.
Neber si volno a makej
V žádném případě neopouštěj svůj zavedený řád. Choď do práce, kde se po prvních několika dnech zase začneš soustředit. Začneš se soustředit na něco jiného, než je to tvoje stále ještě v koutku duše milované zlatíčko, které se na tebe kdovíproč vykašlalo. Práce tě zabaví na osm hodin denně. Zbaví tě osmi hodin, které bys jinak trávila přemýšlením o tom, co bude a jestli vůbec něco bude. Jasně že bude. Ale s někým jiným a někdy jindy.
Zabojuj o sebevědomí
Zajdi ke kadeřnici, která ti poradí, co ti bude slušet. Nech se ostříhat, popros o pěknou barvu nebo jemný melír. A stejně tak nevynechej ani kosmetiku nebo masáž. Nech se rozmazlovat. Budeš se cítit líp. A čím líp se budeš cítit, tím víc to na tobě bude vidět. A kamarádi i kolegové v práci ti zase začnou říkat, jak ti to sluší a že jsi fakt kost. Sebevědomí zase zdravě poroste. Z toho nejhoršího budeš venku.
Udělej si radost
A nemusíš si ji udělat jenom jednou. Zajdi občas do obchodu se svou oblíbenou značkou, kup si nové sáčko, sukni nebo klidně tepláky na běhání. Nemusíš si kupovat kabelku od Vuittona, abys měla radost. Někdy stačí i tričko za stovku nebo pěkná kytička, aby to doma bylo barevnější a veselejší.
Užívej si volnost
Tenhle bod je dva dny po rozchodu docela nepochopitelný, ale po měsíci nebo dvou už na něj budeš připravená. Když jsi byla s kocourem, neměla jsi tolik času na to, co tě dřív bavilo, ať už to byla návštěva autorských čtení, koncerty nebo dřina v posilovně.
Zase se do toho obuj, dělej, co jsi měla ráda a na co ti nezbývalo tolik času, kolik bys chtěla. Vyrážej s kamarádkami pravidelně na oběd, na večeři, na kafe, na drink… Kamkoli. Buď mezi lidmi. Protože jenom tam potkáš lepšího kocoura, který tě vyvede z omylu, že už se nikomu nelíbíš a nikdo se do tebe už v životě nezamiluje.
Konec vztahu není konec světa
I když se to tak v prvních dnech většině z nás zdá, s odchodem jednoho člověka z našeho života nekončí celý náš život. S takovou filozofií by lidstvo nepřežilo asi dekádu, natož milióny let. Ne nadarmo se říká, že když něco končí, tak něco nového začíná. Lidi do našich životů přicházejí a zase ho opouštějí. Nebo jsi snad v každodenním kontaktu se všemi spolužáky ze základky? Že ne?
Konec vztahu, zvlášť pokud byl dlouhý, kvalitní a vkládala jsi do něj celou svou osobnost, vždycky bolí. Ale uzavírá se jím jedna etapa života, po jejímž konci začíná nová. A co když tě to nejlepší teprve čeká?
Jak se vypořádáváš s rozchody? A co ti opravdu pomohlo? Dej nám vědět v diskuzi pod článkem!
