O tom, že by už nemuselo docházet ke střídání zimního a letního času, se v Evropském parlamentu hovoří už celé dlouhé roky, zatím to ale nepřineslo kýžený výsledek. Proto česká vláda rozhodla o konkrétních termínech, kdy se časy budou měnit. Žádný velký zvrat nečekej, minimálně do roku 2026 budou změny času platit. Letní čas bude začínat poslední neděli v březnu a zimní čas pak poslední neděli v říjnu. Proto to máme za pár – zimní čas letos začíná v noci z 28. na 29. října (hodinky ve 3.00 hod. posuneme na 2.00 hod.).
Milovaná i nenáviděná změna
Střídání zimního a letního času rozděluje společnost. Zatímco někomu ani za mák nevadí, naopak ještě lobbuje za to, aby bylo v létě „dlouho vidět“, jiného změny času ze dne na den ničí. Lidské tělo totiž bazíruje na biorytmech, a jakmile mu je něco (v tomhle případě změna času) rozhodí, nastává problém. I když zase jen u někoho. Někdo to prostě za den nebo dva překoná. A pak je tu skupina těch, kteří se s každou takovou změnou perou ještě několik týdnů.
A komu tím prospějete, co?
Střídání zimního a letního času má svůj původ v období 1. světové války, kdy k němu přistoupilo Německo a pak i Rakousko-Uhersko, jehož součástí byly i české země. O rok později, v roce 1917, na to přistoupilo i Rusko, kde v některých období došlo k posunu dokonce o 2 i 3 hodiny.
Za 2. světové války se čas posouval o 2 hodiny nejen v Sovětském svazu. Cílem mělo být lepší využití denního světla, a tedy úspora elektrické energie. Zajímavé je například to, že v Protektorátu Čechy a Morava platil letní čas nepřetržitě i 2,5 roku (od dubna 1940 do listopadu 1942). Po mnoha manévrech se pak v roce 1979 rozhodlo o pravidelném střídání zimního a letního času na jaře a podzim. Od roku 1996 je ovšem letní čas o měsíc delší – přistoupila k tomu totiž Evropská unie a Česko se přidalo.
bigstock-tired-student-with-retro-alarm-429948683.jpg
Původní důvod střídání času, tedy větší a efektivnější využití denního světla, s nímž šla ruku v ruce úspora elektřiny, už je ale v dnešní době passé – rozdíly ve spotřebě jsou totiž minimální. Objevily se i argumenty, že je pro člověka přirozenější vstávat s úsvitem, jinak hrozí deprese.
Druhý tábor ovšem hlásá, že letní čas je nepřirozený, uměle vytvořený, a člověku tak přináší potíže právě kvůli biologickým hodinám, chceš-li cirkadiánním rytmům. Ostatně – kdo se měsíc po změně (především ze zimního na letní čas) cítí jako praštěný paličkou, asi kývne na to, že na tom něco bude.
Jak se se změnou času vypořádáváš ty a který čas by podle tebe měl platit pořád, kdyby byl jen jeden?
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2
Autor článku: redakce
