Život schovaný za filtry
V první řadě je potřeba zmínit, že svět na sociálních sítích není vůbec tak reálný, jak vypadá. Spousta uživatelů sociálních sítí má totiž tendence dělat se pro okolí lepší, zajímavější, zábavnější nebo movitější. Vesměs se chlubí jen těmi pozitivními zážitky vytuněnými za pomocí nejrůznějších filtrů. To ostatní řeší v soukromí.
Na okolí tak může život tohohle – na první pohled „dokonalého jeince“ působit jako z romantického filmu nebo bláznivé komedie. A to některé jedince uvrhá do depresí nebo nezvladatelných úzkostí. Pokouší se o ně totiž syndrom FOMO.
Nudný, obyčejný a fádní život
FOMO – z anglického „Fear of missing out“ (strach z toho, že nám něco uteče) je poměrně nový pojem a dosud nepříliš prozkoumaná problematika, za kterou mohou neodmyslitelně sociální sítě a virtuální svět kolem nás. Ten může vytvářet představu toho, že náš život je nudný, obyčejný, fádní a vlastně ani nemá smysl. Dotyčný místo luxusních dovolených jezdí na víkendy na chalupu, snídá chleba se sýrem a do zásnub má asi stejně tak daleko jako na Severní pól.
bigstock-food-blogging-hobby-sweet-hom-290759092.jpg
Jak poznat, že trpíš syndromem FOMO?
Pokud ses přistihla, že často přemýšlíš, jak to ostatní dělají, že můžou jezdit třikrát ročně na dovolenou a večeřet v těch nejluxusnějších restauracích, povili už druhé dítě nebo plánují svatbu na Mauriciu, zároveň přemýšlíš, čím bys je tak asi mohla trumfnout a jak ze svého „nudného“ života vytřískat maximum, měj se na pozoru. Pravděpodobně je ti FOMO v patách!
Závislost jako každá jiná
Sociální sítě dokážou ovlivnit náš pocit štěstí a to, jak prožíváme každodenní pohodu. Jedná se o jistý druh nelátkové závislosti, kdy máme neustálou potřebu vědět, co se děje na síti. Když ale máme pocit, že my sami jsme na síti ignorováni (třeba jenom „nedostatečným“ počtem lajků), upadáme do špatné nálady, deprese a letargie.
Kdo je lepší?
Bohužel ruku v ruce s výše uvedeným jde neustále porovnávání. Ačkoli je předvádění a porovnávání se s ostatními typickou lidskou vlastností, pro lidi trpící syndromem FOMO je tohle alfou a omegou jejich každodenního chování a jednání. Navíc je to nesmírně limituje a omezuje. Pokud tě tenhle pocit zcela ovládá a nedokážeš se soustředit na nic jiného, pak máš celkem slušně našlápnuto k problému. Jedinec postižený FOMO syndromem si neustále klade otázky: „Kde dělám chybu? Proč se nemám jako on/a?“.
Srovnávání je zloděj radosti
Dostat se do spárů FOMO syndromu je začarovaný kruh, ve kterém zapomínáme na vlastní cenu a přehlížíme obyčejné krásy každodenního života. Jsme pohlceni porovnáváním a zapomínáme na to, v čem jsme dobří my sami.
Nedokážeme se rozpomenout na to, co se nám v poslední době podařilo nebo dokonce, kdy naposledy jsme měli opravdovou radost. Život nám připadá nudný a obyčejný. A to je cesta do pekel. Už Theodore Roosevelt řekl, že „srovnávání je zloděj radosti“.
Jak se vymanit ze spárů syndromu FOMO?
V první řadě je potřeba říct, že dostat se ze spárů závislosti není jednoduché. A je úplně jedno, jestli jde o alkohol, cukr, kávu, nelegální drogy nebo třeba sociální sítě. Abys mohla přistoupit k dalšímu kroku, je potřeba se vnitřně zklidnit a zpomalit.
Přestaň se neustále za něčím honit a všímej si každodenních krás i maličkostí, které tě dennodenně provází životem. Pamatuj, že „víc“ neznamená nutně lepší. Vsadíme se, že ty máš na chatě víc zážitků, než spolužačka, která tráví dovolené zavřená v luxusních hotelových resortech.
Smiř se s tím, že nikdy nebudeš mít všechno, co sis vždycky přála a chtěj od života zážitky, ne dokonalé fotky a symboly luxusu (luxusní dovolené, auta, michelinské restaurace). Prožívej a hlavně vnímej krásné okamžiky a nauč se radovat z maličkostí. Zaměř se sama na sebe, ne na ostatní a pracuj na svém rozvoji.
A když ani nic z výše uvedeného nepomůže, není nic lehčího, než se od sociálních sítí (alespoň na nějaký čas) odstřihnout. Opravdu se nic nestane, pokud kamarádce neolajkuješ fotku z letadla nebo virtuálně nepotřeseš pravicí k narození potomka.
Sociální sítě jsou fajn. V některých případech nás ale mohou srazit na kolena nebo uvrhnout do depresí svou toxicitou. Pokud vnitřně cítíš, že ti „lajky a srdíčka“ víc berou, než dávají, není nic jednoduššího, než vyměnit virtuální život za ten skutečný!
Co ty a sociální sítě? Máš pocit, že ti víc dávají nebo berou? Dej nám vědět v diskuzi pod článkem.
