Přijdeš tam, nebudeš vědět, s čím začít, co vůbec dělat a kolik si naložit, a týpci, kteří tady zvedají váhy vyšší, než máš ty sama, postávají u okna a pobaveně se na tebe dívají. Zadrž! Tyhle katastrofické scénáře se odehrávají jen ve tvé hlavě, ne v realitě. Zbořme ten největší mýtus. V posilovně to probíhá úplně jinak, pokud tedy nenarazíš na nějakého monstrózního troubu nebo namachrovanou trubku.
V posilovně si lidi pomáhají, když u někoho vidí třeba špatnou techniku cviku, v dobrém ho na to upozorní. Když někoho poprosíš o pomoc, prostě ti pomůže, poradí. A nebude z tebe mít srandu, protože sám dobře ví, že každý musí být začátečník, aby mohl být na konec i borec!
Na prvních pár hodin si najmi trenéra
Než se vydáš do posilovny, srovnej si v hlavě, co chceš, co potřebuješ. Chceš nabírat svalovou hmotu, nebo jen tvarovat tu, kterou máš? Chceš i shodit pár kil? V pořádku. Přesně to řekni trenérovi, s nímž si domluvíš lekci. Můžeš sice začít cvičit sama, ve spoustě posiloven je u každého stroje návod k použití a schéma, ale pravděpodobnost, že to budeš dělat špatně, tedy ne tak efektivně, je dost vysoká. Při některých cvicích by sis mohla i ublížit.
Od toho je tu trenér. Ten by ti měl sestavit smysluplný tréninkový plán a vysvětlit ti všechno, co budeš potřebovat, od správného dýchání přes správné polohy těla při jednotlivých cvicích až po vhodnou zátěž podle toho, jestli chceš nabírat svaly nebo jen tvarovat. Bude tam s tebou, bude se na tebe dívat. A neboj, nejsi první ženská, kterou trénuje – pravděpodobně. Trenéři se na ženy (i muže) ve fitku dívají jako na materiál, s nímž se bude pracovat. Ne jako na ženu (nebo na muže).
Trenér by ti měl sednout, aby tě neodradil sám. Optej se na něj na netu, neorientuj se jenom podle toho, jestli má nějaký titul, nebo ne. To totiž není zárukou toho, že je fakt dobrý trenér. Cena jedné lekce se pohybuje kolem 500 Kč, zhruba to samé zaplatíš za sestavení tréninkového plánu. Připočítej ještě vstupy do posilovny.
Pokračuj v krasojízdě sama
Věř tomu, že trenér tě po posilovně pořádně prožene a odcházet budeš hodně bolavá. To k tomu ale patří a bez bolesti nejsou výsledky. Jakmile si budeš jistější v kramflecích, můžeš začít cvičit bez něj. Zbyde ti plán, podle kterého můžeš v pohodě cvičit a makat na sobě.
5 začátečnických chyb, kterým by ses měla vyhnout
První chyba spočívá už v tom, že si nedoneseš všechno, co potřebuješ. K tomu základnímu patří samozřejmě oblečení, ve kterém se ti bude dobře cvičit, a boty. S kvalitou nebo značkou oblečení se vůbec trápit nemusíš. Vážně nemá cenu pořizovat si super fitness hadříky za tisíce, když nemáš jistotu, že to po třetím cvičení nevzdáš. Kromě toho si vezmi taky dostatek pití a ručník. Jestli si chceš dát hned po cvičení sprchu, přibal ještě jeden ručník, mýdlo, šampón… Prostě to, co chceš.
Začátečníci podceňují rozcvičení, zahřátí. Než se pustíš do posilování, vlez na pár minut na eliptický trenažér, rotoped nebo běhací pás. Jakmile se tělo rozehřeje, půjde mu i posilování lépe. Po posilování udělej to samé – na několik minut si dej běh, chůzi nebo cokoli jiného v aerobním pásmu. Však on ti trenér poradí.
Další věcí, kterou začátečníci, zejména ti horlivější, neberou v potaz, je nutnost dostatečné regenerace. Nejlepší je začít s posilováním 2x týdně a aspoň 3x týdně si vyjet na kole nebo si dát svižnou procházku. Později můžeš posilovat častěji, ale měla bys mít 1-2 dny v týdnu volné, bez cvičení. Přetrénování totiž není nic příjemného.
Hlad. Tak ten fakt ničemu nepomůže. Nestavuj se cestou z fitka v cukrárně na kafíčko a kremroli, ale taky nevěř tomu, že bys neměla po cvičení už jíst. Naopak, tělo potřebuje doplnit živiny. Dej si vyvážené jídlo, třeba maso, rýži a zeleninu.
A pak je tu netrpělivost a psychické napětí. Jestli ses rozhodla se po každém cvičení vážit a přeměřovat, tak se na to rychle vykašli. Udělej to jednou za měsíc a zkoušej si taky oblečení. Proměny na něm uvidíš už právě po prvním měsíci.
Tak co? Vydáš se do fitka?