Reveň kadeřavá – název, který jsi pravděpodobně nikdy neslyšela – alias rebarbora k nám přicestovala ze Střední Asie, kde se pěstovala už před 3 000 let! U nás se ještě v minulém století pěstovala ve velkém na polích, ale pak se od toho upustilo, protože je sezónní. Dnes je oblíbenou ozdobou zahrádek, na kterých dozrává během dubna až června.
Pojďme společně prozkoumat, proč je tahle zelenina tak skvělá, i na co si dát při její konzumaci pozor.
Jedna zdravá látka za druhou
Rebarbora je učiněná léčivá bomba! Kromě vitamínu C v ní najdeš spoustu vitamínů ze skupiny B (třeba kyselinu listovou nebo pantothenovou), které jsou důležité pro správnou funkci těla a orgánů. Mrkni i na některé další látky, které obsahuje, a jejich blahodárné účinky:
- Kyselina citronová: zvyšuje absorpci živin a funguje jako antioxidant
- Kyselina jablečná: má pozitivní vliv na vzhled pleti, zvýšení fyzického výkonu a snižuje i pravděpodobnost vzniku ledvinového kamene
- Vápník: je důležitý pro stavbu kostí a vhodný pro ženy v menopauze
- Draslík, mangan: pomáhají organismu správně vylučovat vodu z těla
- Vláknina: významně se podílí na správném trávení
Ve výsledku je rebarbora účinná na několika frontách: má močopudný efekt, podporuje metabolismus a funguje jako přírodní projímadlo. Taky posiluje krvetvorbu, příznivě ovlivňuje pokožku a růst vlasů a váže na sebe tuk, takže by mohla pomoct při hubnutí do plavek. A v neposlední řadě detoxikuje organismus!
Není všechno zlato, co se třpytí
Abychom ale jen nepěly ódy, přichází zvrat. Kromě všech výše zmíněných skvělých látek obsahuje rebarbora i jednu nebezpečnou – kyselinu šťavelovou. Ta je obsažena především v listech, které bys nikdy jíst neměla. Ta hlavní část rebarbory, na které si chceš pochutnat, jsou její zdužnatělé řapíky (stopky listů), někdy zelené (kyselejší), někdy dočervena (sladší).
Čím déle rebarbora roste, tím víc v ní stoupá podíl kyseliny šťavelové, která se pak dostává i do řapíků. Je proto důležité rebarboru sklízet během sezóny (duben až začátek června) a moc dlouho neotálet.
Čím je nebezpečná kyselina šťavelová a kdo by se měl mít na pozoru?
Problém s kyselinou šťavelovou je dvojí. Jednak je ve větším množství jedovatá, jednak na sebe váže vápník, který pak tělo nadměrně vylučuje. To může vést k rozvoji osteoporózy a vzniku ledvinových a močových kamenů.
Rebarboře by se proto měli vyhnout revmatici, lidé trpící dnou a ledvinovými kameny i ti, kterým hrozí jejich tvorba. Nedoporučuje se ale ani těhotným nebo kojícím ženám a dětem do 10 let, i když při konzumaci v přiměřené míře rebarbora neškodí.
shutterstock_1989895259.jpg
Přesouváme se do kuchyně aneb Jak zpracovat rebarboru
Jak už jsme psaly, z rebarbory se využívají jen řapíky. Ty bys měla nejdřív zbavit tuhé slupky a vláken a nikdy bys je neměla jíst zasyrova. Blanšírování nebo krátké povaření sníží případný obsah kyseliny šťavelové. Dej si ale pozor, abys nepoužila hliníkové nádobí! Hliník reaguje s kyselinou šťavelovou, přechází do zeleniny a dělá pak v těle neplechu.
Rebarbora je vhodná jako náplň do buchet a koláčů, ale můžeš si z ní vyrobit i marmeládu, sirup, likér, kompot nebo třeba chutney k masu.
Lepší je rebarboru zdělat rovnou, protože její skladování není úplně hračka. Je hodně náchylná k hnilobě, proto je potřeba ji větrat, a i tak vydrží v ledničce jen pár dní. Nejlepší volba je tak zmrazení, před kterým bys ji měla oloupat. Mrazák ji udrží čerstvou nejdéle rok, potom ji musíš zpracovat. A rovnou, bez rozmrazování!
