Když to vezmeme kolem a kolem, vypouštění plynů je typické nejen pro savce, ale i plazy. Na světě vlastně existují jen dva druhy hadů, jejichž prdy nelze lidským uchem zaslechnout. Ostatní si dokáží ulevit pěkně „od plic“. Třeba jeden z druhů korálovce prdí tak mocně, že ho to pokaždé odhodí o pořádný kus.
A protože nás tohle téma vážně zaujalo, našly jsme pro tebe odpovědi na neméně zajímavé otázky, na které ses pravděpodobně ani neodvážila pomyslet, ne tak zeptat.
Prdí taky holky?
Na internetu se to jen hemží dotazy, zda jsou prdy záležitostí pouze pánů tvorstva nebo také něžného pohlaví. Neméně početná jsou také diskuzní vlákna a fóra s hrůzným zjištěním: „Moje přítelkyně prdí, co mám dělat?“ My dáme ruku do ohně za to, že si autor pořádně vymýšlí. Holky totiž neprdí, ale vypouštějí obláčky třpytek, které zní jako smích jednorožce a voní jako duha. Takže asi tak.
Co tvoří prd?
Vskutku vědecká otázka, která si zasluhuje vědecké vysvětlení. Pšouk je doslova chemickým koktejlem. Obsahuje totiž kyslík, dusík, vodík, oxid uhličitý a metan. Pouhé jedno procento tvoří zapáchající složka – sirovodík nápadně připomínající „vůni“ zkažených vajec, dimethylsulfid s typickým zelným odérem a methylmerkaptan, který je připomínkou zkažené zeleniny, jež má období největší slávy dávno za sebou.
Rychlost a počet prdů?
Pšouky se pohybují rychlostí asi 3 metry za vteřinu a zdravý člověk si musí denně ulevit nejméně čtrnáctkrát. Pokud si však dáš k obědu zelňačku, mexické fazole a zaliješ to vychlazenou dvanáctkou, všechny dosud známé průměry vezmou v tvém případě za své.
Kdo prdí víc?
Jak už jsme řekli v úvodu – holky prostě neprdí. Samozřejmě existují výjimky potvrzující pravidlo. Obecně ale prdí chlapi víc, holčičí prdy jsou díky vyššímu obsahu sirovodíku smradlavější, ale za to zdravější. Jen pro představu uvedeme, že pánové dokážou svými prdy naplnit každý den jeden nafukovací balónek. Takže na kdy je plánovaná ta narozeninová oslava?
bigstock-185819659.jpg
Jsou prdy hořlavé?
A dokonce vysoce. Jejich součástí je totiž zmíněný metan a vodík. Před touhle zábavou tě proto důrazně varujeme. Pokud si přece jen nedáš říct, odstraň při pokusu z okolí zadku veškeré hořlavé látky, včetně oděvu a ochlupení.
Můžu se prděním živit?
Jasně. Dneska se můžeš živit prakticky čímkoli – třeba jako profesionální čichač nebo producent prdů a dalších tělesných pachů.
Abys nám věřila, že tohle tvrzení má reálný základ, seznámíme tě se studií jistého gastroenterologa Michaela Levitta, který po dobu jednoho měsíce nechal rovnou stovku hrdinů čichat k nádobám, které byly plné nejrůznějších pachů – od čerstvých fazolových prdů, přes zápach z úst plných zkažených zubů.
Ovšem pozor, třeba i kriminalisté ve svých řadách zaměstnávají jedince s extrémně vyvinutým čichem, kteří jim pomáhají odhalovat netradiční vraždy a další trestné činy.
