Koronavirus v Česku
Koronavirus se v Česku prokázal u prvních tří osob 1. března 2020. Šlo o lidi, kteří pobývali v severní Itálii, která byla v té době rizikovou oblastí. O dost dřív se koronavirus dostal do Francie (první případ byl hlášen 24. ledna 2020). V noci na 28. leden 2020 oznámily případy i další evropské země. Mezi nimi třeba Německo, Finsko, Španělsko nebo Itálie.
S první vlnou koronaviru jsme si poradili. Došlo k razantnímu omezení běžného života a každý, kdo měl šicí stroj, začal šít roušky pro sebe, své blízké i pro ty, kteří prostě ještě roušku neměli.
V létě byl docela klid, ale s nástupem dětí do školy se situace začala měnit k horšímu. Po pár týdnech se vzdělávací ústavy zase zavřely, ve vnitřních prostorách (a pak i vnějších) bylo nařízeno nosit roušky. To samé v autě, když vezeš někoho, kdo není tvoje rodina.
Na podzim 2020 jsme to dotáhli mezi země s nejhoršími výsledky. Přílišné rozvolnění pravidel na léto (třeba nenošení roušky, přestože v zahraničí bez nich nedali ani ránu) si vybralo svou daň.
Koronavirus a covid-19. V čem je rozdíl?
Koronavirus je virus, který způsobuje onemocnění covid-19. Právě covid-19 je označení pro soubor příznaků a jevů, ke kterým dochází vlivem nákazy koronavirem.
sewing-a-face-mask-at-home-picjumbo-com.jpg
Jaké jsou příznaky koronaviru?
K nejčastějším příznakům patří ty, které jsou dost podobné známé chřipce. Jde o horečku, bolesti hlavy, svalů a kloubů, únavu, malátnost a ztížené dýchání nebo dušnost. Jak šel čas, začaly se objevovat i nové a nové příznaky. Třeba ztráta čichu, zvýšená teplota (ale ne horečka), bolest v krku, kašel, vyrážka na nohou nebo samotná únava brutálně neúměrná tomu, jak nemocný strávil den.
Někteří lidé bohužel nákazu snášejí velmi špatně, a dokonce jí podléhají. Nejtěžší případy musí dostat plicní ventilaci nebo je zdravotníci napojují na mimotělní oběh.
Zrádné je, že onemocnění covid-19 může být i bezpříznakové. Člověk se může cítit zdravý, ale virus v sobě má a nevědomky ho přenáší na ostatní.
- Tady je samostatný článek: Příznaky koronaviru: někdo má teplotu, jiný ztratí čich
Koronavirus a jeho následky
Pro značnou část světové populace je koronavirus poměrně banální záležitostí, která při nejhorším na pár dní znepříjemní život jako chřipka. I u osob, které ale zaznamenaly jen lehké příznaky, dochází (a bude docházet) k následkům, s nimiž budou muset bojovat a které budou vyžadovat léčbu. K nim patří třeba krevní sraženiny, infarkt nebo cukrovka.
Jak se koronavirus přenáší?
Koronavirus se přenáší mezi lidmi tzv. kapénkovou infekcí. Jde hlavně o případy, kdy jsou lidi blízko sebe, samozřejmě dýchají, zívají, mluví, křičí… Aniž bychom si to uvědomovali, kapénky z nás létají neustále, jen jsou tak miniaturní, že je neregistrujeme. Ohrožené jsou horní a dolní cesty dýchací. Údaje o inkubační době se rozcházejí, ale nejčastěji se uvádějí 2 dny až 2 týdny, přičemž nejkritičtějších je prvních 10 dnů, pak riziko přenosu zásadně klesá.
Jak se chránit proti koronaviru?
Tím nejjednodušším pravidlem je „pravidlo 3R“ – ruce, roušky, rozestupy. Tedy důkladné mytí rukou především při příchodu z venku, před jídlem a po smrkání, nošení roušek na veřejnosti (nebo aspoň v uzavřených prostorách, pokud nařízení nevelí jinak) a dodržování dvoumetrových rozestupů mezi lidmi (vyjma těch, kteří spolu nesdílejí domácnost).
Neumytýma rukama si rozhodně nesahej do očí, na pusu a nos. Kapesníčky ber papírové.
Rozhodně není od věci nosit u sebe dezinfekci a párkrát denně ji aplikovat na ruce. Na nákup do obchodu si můžeš vzít gumové rukavice.
Rozestupy fungují, ale větší jistotu budeš mít, když se budeš vyhýbat davům lidí, i když zrovna není zakázané shromažďování osob ve velkém.
Proč se chránit, když „to stejně dostaneme všichni“?
Protože je potřeba udržet počty nemocných v takových mezích, které budou zvládnutelné pro naše zdravotnictví. Rozhodovat se totiž o tom, komu poskytnout plicní ventilaci, a koho vyprovodit na onen svět, musí být pro zdravotníky dilema s možnými psychickými následky. Vzhledem k tomu, že nikdo neví, jak se u něj bude covid-19 projevovat, je nasnadě se chránit, aby bylo stále dost lůžek pro potřebné, ale i zdravotníků, kteří se o nemocné musejí starat.
sick-woman-blowing-a-nose-while-sitting-on-a-bed-picjumbo-com.jpg
Jak vznikl koronavirus?
Ve hře jsou tři teorie a prokázaná zatím není ani jedna. Buď jde o přírodní původ koronaviru, jeho únik z laboratoře nebo úmyslné vytvoření člověkem. Poslední zmíněnou teorii mají v oblibě hlavně konspirátoři, většina odborníků si myslí, že je to ta nejméně pravděpodobná.
Vědci z USA, Velké Británie a Austrálie už v dubnu zveřejnili závěry výzkumu, v němž se prokázalo, že koronavirus, s nímž lidstvo válčí, se nejvíc podobá tomu, jenž se vyskytuje u netopýrů (konkrétně u netopýrů z čeledi vrápencovitých, kteří žijí v oblasti Jün-nan).
Podle odborníků by nemělo smysl uměle vytvářet virus s takovou charakteristikou, jako má právě nový typ koronaviru. Mnohem reálnější se jim zdá přírodní původ a takřka vylučují i modifikování netopýřího koronaviru lidskou rukou.
- Koronavirem se mohou nakazit i domácí mazlíčci
- Velký průvodce: Co to znamená být doma v karanténě
- Nejšílenější mýty, které se šíří okolo koronaviru
Kdy koronavirus zmizí?
Odpovědi na tuhle otázku se rozcházejí. Zatímco někteří odborníci popírají, že bychom tu měli druhou vlnu (která je po klidnějším létě evidentní), jiní prohlašují, že koronavirus už nezmizí, jen si vůči němu musíme vypěstovat imunitu a sledovat stavy, aby nedošlo k zahlcení zdravotního systému. Těžko v tuhle chvíli soudit, kdo má pravdu. K tomu, že už tu s námi koronavirus běžně bude, se přiklání i Světová zdravotnická organizace.
Koronavirus a semafor. Co nám říká?
Na webu Ministerstva zdravotnictví najdeš mapu s okresy v různých barvách – v bílé (bez problémů), zelené (nákaza bez komunitního přenosu), žluté (počínající komunitní přenos) a červené (narůstající nebo přetrvávající komunitní přenos). Podle stupňů pohotovosti jsou upravována pravidla pro běžný život v konkrétních okresech.
Koronavirus online: kde v éteru hledat aktuální informace?
Všechny podstatné informace o stavu v Česku a o platných nařízení najdeš na webu Ministerstva zdravotnictví na adrese koronavirus.mzcr.cz, dalším relevantním zdrojem je pak web Ministerstva vnitra a taky weby krajských hygienických stanic. O aktuálních počtech spojených s koronavirem i o dalších faktech informuje taky portál Seznam.
Jak koronavirus obohatil češtinu?
Protože Češi jsou národem hračičků, vtipy a slovní hříčky tady máme dnes a denně. Objevilo se třeba tohle:
- virčerka (hodina, kdy musí hospody a bary zavřít a dodržet tak opatření proti šíření koronaviru)
- nosoroušec (člověk, který nosí roušku jen na ústech, ale má odkrytý nos)
- poserouška (člověk, který ze strachu z koronavirové nákazy nosí roušku vždy a všude)
- rýmula (koronavirové onemocnění)
- ropuška (použitá a nevypraná rouška)
- haranténa (nucený pobyt dětí doma po uzavření škol kvůli koronaviru)
- koronoskopie (prohlížení osob například na hranicích a měření teploty za účelem odhalení koronavirové nákazy)
- koronacirkus (soubor opatření majících za cíl zabránění šíření nemoci covid-19)
- koronácek (člověk, který své okolí pravidelně otravuje informacemi o koronaviru a nechce se bavit o ničem jiném)
- koronavirál (mohutně sdílený příspěvek na sociálních sítích týkající se koronaviru
Novotvary jsme si vypůjčily na FB stránce cestina20.cz.
Co ty a koronavirus? Dej nám vědět v diskuzi pod článkem, co si o současné situaci myslíš, jestli jsi covid-19 prodělala a jaké s ním máš zkušenosti!
