Laik už ale moc neví, co dalšího může být spouštěčem diabetu II. typu, kterým u nás v roce 2016 (z tohohle roku je poslední oficiální zpráva) trpělo 787 324 osob. Strašné číslo. Skoro milión pak dostaneme, když připočteme i pacienty s diabety I. typu a lidi s prediabetem (tedy s takovým náběhem).
Každý rok v Česku přibude asi 60 tisíc osob s cukrovkou a ke všemu odborníci předpokládají, že dalších 25 % o své nemoci ani neví. Asi 22 tisíc diabetiků ročně v souvislosti s cukrovkou zemře.
Jen připomeňme, že diabetes II. typu vzniká nejčastěji v dospělosti. Problém spočívá ve vysoké hladině glukózy v krvi a současné inzulinové rezistenci – tělo tedy produkuje inzulin, ale zároveň na něj (jednoduše řečeno) už nedokáže reagovat (protože už toho bylo dost). Pro srovnání – diabetes I. typu je autoimunitní onemocnění, při němž imunitní systém ničí vlastní buňky produkující inzulin. Ten pak v těle chybí.
bigstock-close-up-of-baklava-turkish-r-418339375.jpg
Co je inzulinová rezistence a proč z ní mít respekt?
Jak už bylo řečeno, inzulinová rezistence je neschopnost těla reagovat na přítomnost inzulinu – nedochází tedy ke správnému snižování hladiny glukózy (cukru) v těle. Jde o rizikový faktor, který společně s metabolickým syndromem nahrává vzniku obávaného diabetu II. typu.
Jak může k inzulinové rezistenci dojít? Částečně za to může genetika, nejde se ale odvolávat jen na ni. Velkou roli hraje vyšší než vhodný kalorický příjem a nedostatek pohybu. Potíže přicházejí jen velmi plíživě, takže si ohrožení jedinci často vůbec neuvědomují, že se začínají řítit do průšvihu. Přijde ale doba, kdy produkovaný inzulin nebude stačit. Výsledkem pak bude hyperglykémie (zvýšená hladina cukru v krvi), z níž později vzejde právě diabetes II. typu.
V souvislosti s inzulinovou rezistencí ale nemluvíme jen o cukrovce. Přispět může totiž taky ke vzniku srdeční nebo cévní mozkové příhody, rakoviny močového měchýře, prostaty, prsu, střeva, dělohy a děložního čípku.
A co s tím? Chce to pravidelný pohyb (aspoň 3x týdně po dobu 45-60 minut), vyvážený jídelníček bohatý na bílkoviny, vlákninu a zeleninu, přiměřený kalorický příjem, dostatek spánku a co nejmíň stresu.
