V našich střevech žije přes 500 druhů přátelských i potenciálně patogenních bakterií, které jsou ve vzájemné rovnováze. Tahle rovnováha je ale křehká a rozhodit ji nemusí být těžké, obzvlášť když musíš brát antibiotika. Probiotika jsou mikroorganismy, které pomáhají tuto rovnováhu udržovat i znovu nastolovat.
Kdy a proč jíst probiotika?
Kromě balancu střevní mikroflóry ti probiotika pomáhají trávit, zabraňují přemnožení škodlivých bakterií a tvorbě toxických látek. Jsou proto důležité nejen pro náš trávicí, ale i imunitní systém. Mezi nejznámější probiotika patří třeba laktobacily, bifidobakterie, streptokoky nebo některé druhy kvasinek.
Že by tělo potřebovalo píchnout od probiotických kmenů poznáš snadno: začneš mít problémy s trávením, průjmy, nebo naopak zácpu, můžeš se i nadýmat. Jejich pomoc ale určitě oceníš i při zánětu močového měchýře, alergiích, poruchách funkce jater, žlučníku nebo slinivky. Obecně se doporučují v těhotenství.
Probiotika a antibiotika
Není tajemstvím, že antibiotika nevybíravě vraždí různé bakterie, které jim přijdou do cesty – takže spolu se škodlivými i ty dobré. Abys zabránila úplnému rozhození své mikroflóry, zobej spolu s antibiotiky i probiotika a dobírej je ještě týden po ukončení léčby.
Probiotika nejsou prebiotika!
Zní to skoro stejně, ale jde o něco trošku jiného. Prebiotika jsou nestravitelnou složkou potravy, která podporuje růst nebo aktivitu střevní mikroflóry. Takže v podstatě taková podpora probiotik! Mezi nejčastěji používaná prebiotika patří rozpustná vláknina inulin.
shutterstock_1671071383.jpg
Tablety, nebo potraviny?
V lékárně je k dostání celá řada probiotik v tabletách. Jejich výhodou je, že obsahují vysokou dávku prospěšných bakterií, zpravidla ale bývají dražší. Toho se zbavíš konzumací přírodních zdrojů probiotik, za kterých se navíc tyhle prospěšné mikroorganismy líp vstřebávají do těla.
Přírodní zdroje probiotik
Kde tedy hledat probiotika, když nechceš baštit tabletky? Tohle je sázka na jistotu:
- Bílé jogurty s živými kulturami – obsahují velké množství laktobacilů a bifidobakterií, obzvlášť, když jsou nepasterizované.
- Kefír – může obsahovat 10–34 probiotických kmenů v jedné dávce. Je sice podobný jogurtu, ale na rozdíl od něj je fermentovaný, takže obsahuje víc bakterií i probiotik.
- Podmáslí – kromě probiotik je bohaté na vápník a lecitin. Při koupi si akorát dávej pozor, aby podmáslí obsahovalo i živé kultury.
- Acidofilní mléko – má nižší podíl laktózy a vyšší podíl probiotik než obyčejné mléko. Obsahuje hlavně laktobacily, pomáhá od křečí v břiše a nadýmání.
- Brynza – tenhle slovenský sýr má v sobě až 30 kmenů probiotik. Jestli chceš cítit jejich účinek, kupuj nepasterizovaný.
- Kysané zelí – díky tomu, že se nechá zelí kvasit v mléce, obsahuje hodně laktobacilů. Bohaté je i na vitamíny C, B a K.
- Kimchi – fermentovaná zeleninová směs, ve které najdeš kromě čínského zelí třeba ředkvičky, cibuli, mrkev, zázvor a další. Po dvou týdnech kvašení je ze směsi hotová probiotická bomba.
- Nakládané okurky – kromě probiotik obsahují i velké množství vlákniny a enzymů podporujících stravitelnost.
- Kombucha – tenhle perlivý nápoj z černého nebo zeleného čaje a kombuchové houby podporuje trávení, dodává energii a pomáhá detoxikovat játra.
- Miso – japonská pasta vzniklá kvašením sójových bobů se v Japonsku nepoužívá jen v kuchyni, ale tvoří jeden ze základních pilířů tamní medicíny.
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4
Autor článku: redakce
