Má tenhle nápoj opravdu tak zázračné účinky, jak některé internetové hvězdičky tvrdí? A s čím vším může šťáva z kysaného zelí pomoct? Čti dál a dozvíš se to!
Šťáva z kysaného zelí jako zásobárna vitamínů
Šťáva z kysaného zelí je bezpochyby skvělým zdrojem všelijakých vitamínů a dalších pro tělo nezbytných látek. Ať už se jedná o vitamín C, A, B1, B2, K, vápník, fosfor nebo kyselinu mléčnou, která pomáhá třeba od ranních nevolností v těhotenství, šťáva z kysané zeleniny je výše uvedeným doslova nabitá.
Influenceři na svých instagramových profilech uvádí, že jde o skvělý elixír, který jim pomáhá v hubnutí. Ještě aby ne, když po požití většího množství má šťáva projímavý účinek, a tudíž způsobuje kvalitní průplach střev. Její konzumaci by sis proto měla naplánovat na doma a dobu, kdy zrovna nečekáš žádnou návštěvu.
Co všechno šťáva z kysaného zelí zvládne?
Díky tomu, že šťáva z kysaného zelí obsahuje vitamíny B9 a B12, které jsou zodpovědné za normální činnost nervové soustavy, a také acetylcholin, který zase pomáhá přenosu nervových vzruchů, je její popíjení skvělé třeba při boji s depresemi. Acetylcholin totiž zklidňuje vegetativní nervový systém a je klíčový pro fungování a zdraví mozku.
Šťáva má taky potenciál chránit tělo před vznikem rakoviny jater, plic, tlustého střeva i prsu. Isothiokyanáty – látky ve šťávě obsažené – totiž podle nejrůznějších výzkumů vykazují silné protirakovinotvorné účinky.
bigstock-sauerkraut-in-a-jar-and-a-bowl-427850564.jpg
Za zmínku stojí určitě i draslík, který je v téhle blahodárné tekutině obsažený ve vyšších koncentracích. Studie, která byla v roce 2018 publikována v časopise Physiologia Plantarum, totiž uvádí, že strava s vysokým obsahem draslíku snižuje krevní tlak a riziko osteoporózy.
Tekutina dál ještě reguluje trávení a normalizuje střevní flóru. Navíc tlumí růst nežádoucích bakterií, takže je její popíjení vhodné zejména pro ty, které trápí průjem nebo naopak zácpa. Dobře se uplatňuje při léčení žaludečních a střevních poruch.
Domácí vs. kupovaná
Šťávu najdeš ve vybraných drogeriích nebo obchůdcích se zdravou výživou v označených lahvičkách, které ale rozhodně nejsou zadarmo. Ba naopak. Přitom připravit si tuhle blahodárnou tekutinu zvládneš sama, a to klidně bez předchozích zkušeností.
Nejjednodušší cestou je nákup zelí, které není sterilované nebo jinak upravované. To můžeš použít třeba pro přípravu luxusního segedínského guláše a vodu následně vypít před hlavním jídlem. Pokud ti samotná chuť šťávy ze zelí nejede, můžeš ji zkombinovat se šťávou z mrkve nebo celeru.
Další možností je příprava domácí šťávy. K té navíc nemusíš používat jenom zelí, ale i další zeleninu (např. čínské zelí, mrkev, zelenou cibulku, bílou ředkev apod.), kterou nakrájíš a zaliješ vodou se solí. Všechno vložíš do čisté sklenice, zatížíš a necháš kvasit několik dní na teplém místě.
Hotovou fermentovanou zeleninu pak ulož do lednice a pravidelně konzumuj. Podomácku vyrobená kvašená zelenina a šťáva z ní obsahuje nejen vysoký obsah vitamínu C, ale hlavně bakterie mléčného kvašení (Lactobacillus), které můžeš znát třeba z obalů mléčných výrobků na pultech obchodních řetězců. V porovnání s jejich cenou máš ale tuhle superpotravinu a tekutinu prakticky zadarmo.
Máš s popíjením šťávy z kysaného zelí osobní zkušenost? Dej nám o ní vědět v diskuzi pod článkem!