Rozhodně tě – na rozdíl od neznalé veřejnosti – nepodezíráme, že bys neobjevila kouzlo deodorantu, antiperspirantu nebo antitranspirantu, případně samotného sprchování a celkové pravidelné hygieny. Ta totiž může být sebelepší, ale dostupná kosmetika si se stresovým pocením neporadí. Tečka (akorát lidem, kteří tenhle problém neznají, se to těžko vysvětluje).
Zatímco u pánů se to ještě tak nějak toleruje, dámy za žádnou cenu páchnout nesmějí. Ony ani nechtějí, jen tomu v některých případech nedokážou zabránit.
Krátce o potu a pocení
Pocení je naprosto přirozená záležitost. Díky odvádění potu se tělo ochlazuje, když to potřebuje. I když jsme v klidu, denně můžeme odvést 200 ml potu. Pocení jednoduše potřebujeme.
Zároveň je třeba říct, že pot, který z nás odchází při fyzické aktivitě, nijak nepáchne (pokud nejíš kilo česneku nebo jiných výrazných potravin denně). Jde totiž jen o vodu a ionty. Páchnout začíná teprve v kontaktu s bakteriemi, které se v podpaží (a na dalších místech) usídlují. Proto je tak důležitá pravidelná hygiena. Potíž nastává tam, kde se s potem vylučují i hormony.
Kortizol, adrenalin a naši další společníci
Hormony taky potřebujeme k životu, bez nich to nejde. Jenže jsou to takoví dobří sluhové, ale špatní páni. Kdykoli totiž dojde ke stresové reakci těla, to vyplaví nejen samotný pot, aby se ochladilo (protože se chystá bojovat nebo utíkat, tak aby nedošlo k přehřátí), ale taky hormony.
Jakmile se do hry zapojí sympatikus (část autonomního nervstva), začne docházet k vylučování adrenalinu. Pak to netrvá dlouho a přidá se i kortizol (známý jako „stresový hormon“). Zrychlí se tep, dech, krev najednou proudí hlavně do svalů, aby se ty dokázaly zaktivizovat. S tím vším se začneme potit. A pot v kombinaci se jmenovanými hormony je… Peklo.
Když pak „nesepne“ parasympatikus, který nás má – zjednodušeně řečeno – uklidnit, stresový stav do značné míry přetrvává třeba pořád, když zrovna nespíš. Pokud jsi někdy slyšela nebo četla o tom, jak se fyzicky projevuje úzkostná porucha, nejspíš už ti dává smysl, že tímhle druhem pocení trpí třeba ti, kteří bojují s úzkostmi.
Zkušenost ze života
Představ si, že víc než 10 let bojuješ s depresemi, takže víš, jak moc to hlava dokáže zavařit celému tělu. Nic jiného u sebe ale neregistruješ. Máš ovšem jeden komplex – tak nějak jinak páchnoucí pot. Běžně činíš všechna možná opatření, ale nic.
Náhodou se pak dozvíš, že tvoje nevábné pocení může být důsledkem úzkostných stavů, které se mimochodem k depresím často přidružují. Ty nikdy nepřerostly v extrémní strach nebo panické ataky, ale vlastní nejistota tě bez přestávek hlodá, a tak máš neustále mokré podpaží. Dokonce i když je ti zima! Chlad je totiž nepříjemný tělesný pocit a vyvolává v tobě úzkost. A ta spouští stresové pocení. A tak pořád dokola.
Začarovaný kruh
Stres v nás vyvolává stresové (nebo taky emoční) pocení. Začneme se potit a tím víc se dostáváme do stresu z toho, že to bude cítit. A protože si přiživujeme stres, potíme se ještě intenzivněji… Z těchhle začarovaných kruhů se těžko vystupuje.
shutterstock_1667438221.jpg
Stresové pocení není nadměrné pocení
Když zaznamenáš, že tvoje pocení není tak úplně normální, nejspíš na tebe začnou vyskakovat „dobré rady“ typu „pij víc tekutin“, „omez alkohol a kouření“ nebo „nejez tolik aromatické potraviny“. To je sice fajn a ani jedno z toho ti pravděpodobně neuškodí (možná budeš mít aspoň trochu lepší pocit, že ses snažila). Jenže vzápětí se dočteš, co dělat s nadměrným pocením.
Nadměrné pocení ale není tvůj problém. Rozhodně to totiž není totéž, co stresové pocení, i když se nám může zdát, že se potíme víc, než by bylo potřeba. Jiná věc je to, když trpíš nadměrným pocením, což ti způsobuje stres, jehož důsledkem je stresové pocení.
Za funkční kosmetiku bychom platili zlatem
Všichni, kteří trpíme stresovým pocením a nadbytečným vylučováním hormonů společně s potem, bychom platili zlatem za jakýkoli prostředek, který zamaskuje zápach, na nějž fakt nejsme pyšní.
Jenže s tímhle druhem pocení je úplně jedno, jestli sáhneme po deodorantu, antiperspirantu nebo čemkoli jiném. Jedno je i to, jestli jde o sprej, tuhý prostředek nebo kuličku. A nezáleží ani na složení a na ceně. Antiperspirant za tři stovky, stejně jako ten za čtvrtinu ceny na tohle prostě nefunguje, ani když ho aplikujeme co hodinu (protože na „24hodinovou ochranu“ z reklamy fakt nevěříme).
Jasně, můžeme se to pokusit „přebít“ kvalitním parfémem. Ten nepříjemný pocit z nás samotných nás ale bude sžírat dál a představa, že si při prvním společném večeru odfrkne náš Pan Vysněný, nám pohřbívá sebevědomí šest stop pod zem. Problémy a zábrany, jako třeba stranění se společnosti, se pak nabalují jako sněhová koule.
Zaděláno na další problémy
Když už jsme u té aplikace co hodinu… Nadužívání kosmetických přípravků může být jednou z příčin rozvoje zánětu potních žláz, s nímž se bojuje stejně tak „snadno“ jako se samotnou úzkostnou poruchou nebo jen jejím důsledkem v podobě potu. Výsledkem pak můžou být bolestivé bulky, se kterými docela jednoduše skončíš na operačním sále (a nejspíš ne jednou). O tom, že aplikace kosmetiky na postižená místa je pak tabu, asi není třeba dlouze psát.
Trápí tě stresové pocení? Nejspíš potřebuješ terapeuta
Jasně, když budeš mít podezření, že se potíš tak nějak „jinak“ a „nenormálně“, je na místě nechat se vyšetřit. Výrazně páchnoucí pot může být známkou onemocnění (třeba hormonální poruchy). Když jsou ale všechny myslitelné tělesné příčiny vyloučeny, je čas posvítit si na vlastní hlavu a zjistit, jestli celou tu neplechu svévolně nezpůsobuje ona…
Autor článku: redakce
Použité zdroje:
- betterhealth.vic.gov.au/health/conditionsandtreatments/sweat
- houstonmethodist.org/blog/articles/2020/aug/how-sweat-works-why-we-sweat-when-we-are-hot-as-well-as-when-we-are-not/
- medicalnewstoday.com/articles/stress-sweat
- healthline.com/health/stress-sweat
