Ono se to lehce plácne: „Bacha na trpělivost!“ Jenže jak? Proboha jak, když je to ráno co ráno k zešílení? Někdy se udržíš v klidu, ale jindy zoufale vylítneš. Teď je to na cvokhaus, jistě. Dobrou zprávou ale je, že jde fakt jen o období, které zaručeně přejde.
Různá načasování
Dítě plus školka? To je rovnice o nevyčerpatelných neznámých. Nechuť navštěvovat tohle prostředí může přijít naprosto kdykoliv a jako blesk z čistého nebe.
Sama mám doma čtyřletou blondýnu, kterou jsme první rok nemohli ze školky dostat ani heverem. Nejradši by tam i bydlela. Druhý rok blik cvak, den co den křik, vztek, rozladěnost, konec víkendu katastrofa, po cestě do školky šnečí tempo a slzy jak hrachy už od probuzení. V pidišatně se pak odmítá převlíknout, vzlyká, sedí tam jako hromada neštěstí a žadoní, abych ji prosím prosím prosím vzala domů.
Může se tak úplně klidně stát, že ani s pohodovým nástupem nemáme vyhráno. K otočce může dojít v různých časech a obdobích. I když se nabízí, že ztuha to půjde spíš v samotném začátku, nemusí to tak být.
Musíš vydržet
Připrav se na to, že budeš ze všech stran poslouchat: „Musíš vydržet. Vydrž, vydrž, vydrž!“ Tím nejprotivnějším způsobem ti tahle rada poleze na nervy a bude tím posledním, co bys chtěla slyšet. Protože ty nechceš vydržet, nechceš svoje dítě zlomit, chceš to zkrátka vyřešit. Na nějaké vydrž opravdu nejsi zvědavá. Je to vlastně ta nejblbější rada a už jsi na ni alergická. Jenže? Bohužel. Skrz na skrz je právě tahle rada funkční a spolehlivá. Pomůže jedině výdrž a čas.
Pokud nejde o extrémy, boj se školkou přejde, jako když utne. Důležité je tady pro dítě být, nevyšilovat, zůstat v klidu a naslouchat. A pokud snad přece jen tvoje intuice radí, že zrovna s vaším prckem je to za hranou jakéhosi normálu, kontaktuj odborníka. Není to žádná ostuda.
bigstock-child-is-a-girl-alone-at-home-422250416.jpg
Jak dítěti pomoct? Mluv o tom a choďte včas
Byť se vám to doma teď sype a školka je tabu, není to napořád. Než k tomu ale dojde, nezhoršuj to. Napomáhej zlepšení. Jak?
- Dítěti se za pláč nikdy nevysmívej.
- Pokus se nervy držet na uzdě.
- Pokud dítě chce mluvit a chce se podělit o to, co se mu děje, naslouchej, nezametej téma pod koberec.
- Buďte doma jednotní; pokud je to jen trochu možné, sjednoťte ranní rytmus. Dítěti se už tak náročná situace snáší líp, když rána probíhají jako přes kopírák bez ohledu na to, kdo je zrovna doma. V praxi to pak znamená stejný sled činností, víceméně stejný čas odchodu do školky, stejný způsob buzení a podobně.
- Vyrážejte do školky včas; stres, pres a časová tíseň všechno jenom zhorší.
- Netlač na pilu. Zjisti, jestli se prckovi ve školce něco neděje, nebo mu snad dokonce někdo neubližuje, ale když dítě nemá náladu na zpověď, nenuť ho.
- Komunikuj s učitelkami; pozeptej se, jak se potomek chová, když se za tebou zaklapnou dveře.
- Ptej se dítěte na jeho malé kamarády a pamatuj si jejich jména.
- Naučte se s dítětem společný rituál, který budete vždycky před rozloučením ve školce dodržovat; může to být cokoliv – pusa, pusa, plácnutí si na to a odchod. Každý den to samé.
- Dbejte doma na to, aby dítě bylo včas v posteli, denně ve stejnou hodinu.
- Pokud dítko nechce snídat, nenuť ho; já vím, když ale snídaně bla bla bla. Jo, snídaně je důležitá, ale když má dítě stažený žaludek nervózou, jídlo je to poslední, co by ho zajímalo. Když nad ním budeš stát a drábovat, bude ráno jen o to horší. Ty budeš vzteklá a dítě se ještě víc rozjede.
- Nech dítě vybírat oblečení, které bude nosit ve školce.
- Motivuj dítě pozitivně, neprohlubuj to negativní.
- Nevyčítej, nekřič, neponižuj. Zkrátka během takového období tady pro dítě jen buď.
- A nakonec? I když je dneska už fůra jiných alternativ, chodit do školky je v pořádku. Pokud jste se doma přiklonili ke školce, bylo to asi z nějakých důvodů. Nepochybuj proto o tomhle rozhodnutí.
Jak se zvládá školka u vás?
Autorka článku: Barbora Klímová
