Jako by žily tři druhy lidí – jedni jsou ochotni pomáhat i na úkor vlastního spokojeného života a druzí jsou ti, kteří tu pomoc neustále vyžadují. Ta třetí skupinka je naštěstí možná ještě trochu soudná, a proto ji teď vynecháme.
Potřebuje pomoct, nebo jen manipuluje?
Asi není příliš třeba připomínat, že každý máme právo na svůj život a každý z nás si ho může řídit v rámci svých možností. Nikdo jiný ale nemá právo řídit právě náš život, aspoň tedy po tom, co vylétneme z hnízda od rodičů nebo dospějeme. Už vůbec na to nemá právo člověk, který není schopný stát na vlastních nohách, ač je zdravý – fyzicky i psychicky.
bigstock-woman-expressing-no-gesture-wi-86020991.jpg
Je velký rozdíl mezi člověkem, který je v nouzi, něco se mu nedaří a ty mu můžeš pomoct. Kamarádka onemocněla, pobude si v nemocnici a nemá jí kdo pohlídat děti. Můžeš na sebe být hrdá, když si je vezmeš na tu dobu k sobě a postaráš se o ně, když tatínek nefunguje. Vytáhneš jí trn z paty, i když se ti to třeba moc nehodí a taky se ti moc nechce. Ale je to prostě důležité.
A pak je „kamarádka“, která tě stále přemlouvá na kafíčko, na vínečko, na cigárko, „musíš“ být pořád s ní, protože jí je s tebou dobře. Ale je dobře i tobě? Nečeká na tebe doma partner, neměla jsi domluvenou akci s někým jiným? A nechtěla bys jednou místo vysedávání v kavárničce radši zalézt dřív do postele a číst si nebo se naložit do vany a mít chvíli na přemýšlení, aniž by tě někdo rušil?
Která z nás se ještě nesetkala s tím, že by na ni někdo házel svou práci? Vsadíme se, že takových moc není. Pokud za to ale nedostaneš odměnu, dělat to nemusíš. A už vůbec ne, jestli má tahle prosba nebezpečně pravidelný charakter.
Přestaň se omlouvat a hledej jiná řešení
Důležitým krokem k tomu, jak se naučit říkat NE bez výčitek, je přestat se stále omlouvat. Se svým časem můžeš nakládat, jak je ti libo, takže se nemusíš nikomu omlouvat za to, že jsi s ním někam nešla nebo se mu jinak nevěnovala. Dalším úspěchem bude naučit se formulku „dneska/zítra/tenhle týden se mi to nehodí, ale mohli bychom třeba příští týden“ – zkrátka to, co ti někdo nabízí, převel na jindy, na okamžik, kdy se ti to bude hodit a kdy se ti bude chtít.
A když s dotyčným nechceš trávit čas vůbec? Prostě to řekni, diplomaticky, tak, aby ses ho nedotkla, ale jasně. Čím dřív to uděláš, tím dřív se zbavíš nepříjemných situací, z nichž by ses musela vymlouvat. Uleví se ti.
bigstock-woman-bathing-79534258_0.jpg
NE samozřejmě nemusí hned znamenat, že by ti měl dát dotyčný pokoj, pokud mu to neřekneš přímo takhle. Odmítnout není špatné. Stačí si tuhle myšlenku jen pěkně v hlavě zpracovat.
Jak s NE začít
Umění pracovat s touhle odpovědí je ze začátku trochu složité, jen co je pravda. Jestli jsi zvyklá všem vyhovět, když tě o něco poprosí, stojí před tebou velká výzva. Jestli se ale nechceš nechat vysávat od ostatních, budeš ji muset absolvovat.
- Uvědom si, jestli je žádost o pomoc důležitá: Neopakuje se často? Je to nutné, není to jen hloupost? Vadilo by ti splnění slibu, nebo ne? A buď sama k sobě upřímná!
- Zamysli se: Udělal/a by dotyčný/á to samé pro tebe a třeba i tak často? Pokud ne, proč bys ty měla?
- Najdi vysvětlení: Nemusíš kolegyni vysvětlovat, že pokud nestačí na svou práci, měla by místo přenechat někomu jinému, kdo to zvládne i bez pomoci. Stačí, když řekneš, že jí nepomůžeš, protože prostě nemáš čas, nehodí se ti to. Hotovo, vymalováno.
- Dej si na čas: „Teď ti to nemůžu slíbit, potřebuju si to rozmyslet, v téhle chvíli pro tebe nemůžu nic udělat.“ Uvidíš, že to zafunguje, když se naučíš odolávat následnému „ale no tak“ a nepříjemně zvídavému „proč?“.
Jak jsi na tom se svým NE? Umíš ho říkat, nebo se teprve učíš?
