Jednat se skrytým agresorem je mnohdy obtížné, jelikož si nechce si své chování přiznat, natož ho změnit. Je proto důležité naučit se strategie, jak se dá nejenom u druhých, ale případně i u nás s pasivní agresivitou pracovat.
Jak se potlačovaný hněv projevuje?
Lidé skrývající negativní emoce jednají způsoby, jejichž cílem je často zmást a zranit jejich komunikační protějšek. Kromě toho můžou tímhle chováním převzít kontrolu nad daným vztahem. Mnohdy se rovnou pasují do role oběti, ve které jsou rádi, jelikož se cítí špatně i protistrana.
Pasivního agresora můžeme poznat podle slovních komentářů, například obviňování druhých, nebo určitého typu činů, třeba trvalým zapomínáním nebo ignorováním druhého během konverzace.
Jak mluvit s pasivním agresorem, který tě chce zranit
Jednat s ním je těžké, jelikož na otázky ohledně jeho stavu často odpovídá, že se má dobře a nic ho netrápí. Popírá své pocity a odmítá o nich se svými blízkými komunikovat. Vzdaluje se tak pomoci, která by ho z tohoto bludného kruhu mohla vyvést. Kromě toho často odkládá splnění uložených úkolů, a to hlavně z důvodů potrestání jejich zadavatele.
Co je příčinou bludného kruhu negativních emocí? Může za to hlavně výchova
Pokud dítě žije v prostředí, kde mu rodiče nedovolují projevovat emoce, je to velký vykřičník pro jeho psychický vývoj. Pokud se totiž nenaučí projevovat je už za brzkého věku, nebude to umět ani v dospělosti. Neschopnost vyjádřit své skutečné pocity vede k vyhledávání jiných cest k jejich ventilování, mezi kterými bývá často i pasivně agresivní chování.
Na nutnost potlačování emocí jsi jistě narazila i v práci, kde jednodušše nemůžeš říct nadřízenému, že ti dává moc úkolů. I to může zapříčinit pasivní agresi, kdy jsme aktuální situací donuceni projevovat negativní emoce skrytě. Často je tak jejich důvodem dlouhodobě potlačovaná frustrace, při níž nedokážeme své potřeby dostatečně vyjádřit.
bigstock-child-abuse-concept-unhappy-l-434183510.jpg
Jak můžeš pomoci pasivní agresivní osobě? Nic nevyčítej
Základní strategií je do ničeho daného člověka nenutit. Ač tě jeho chování může naštvat, stáhni se a dej mu čas. Tak se se svými pocity nejdřív vyrovná on sám a pak bude mít prostor komunikovat s čistou hlavou.
Když už s ním přece jen potřebuješ o něčem jednat, skvělou strategií je postupovat fakticky, nikoliv emocionálně, a už vůbec ne vyčítavě. Zhluboka se nadechni a snaž se být klidný, vyrovnaný a konkrétní. Je dobré vidět věci z jeho pohledu a uznat ho jako kompetentní osobu. To otevře cestu k vzájemné spolupráci.
Nejsi to náhodou ty?
Ač si to ani nemusíš uvědomovat, i tvoje chování může být někdy pasivně agresivní. Stačí, abys odmítala mluvit s člověkem, na kterého jsi naštvaná, nebo neříkat lidem narovinu, co si o nich myslíš. Hlavně ty negativní věci.
Pokud ses v něčem našla, nezoufej. Existují účinné strategie, jak se tohoto patologického chování postupně zbavit. Nejdůležitější věcí, která může pomoct, je zvýšení si sebevědomí. Začneš tak víc věřit sám sobě i ostatním a jejich pohnutkám.
Porozumění vlastním emocím však může být těžší, než se na první pohled zdá. Znova je důležité ponechat si čas a prostor, který je potřebný k tomu, aby ses naučila se svými emocemi pracovat. Další metou je pak jejich prosazování, a to způsobem, který neublíží ani tobě, ani ostatním.
A jedna malá zajímavost na závěr: Pasivní agresivita není výmyslem moderní doby, byla totiž popsána už v Bibli. Příkladem za všechny jsou farizeové, kteří kladli Ježíši otázky, jež na první pohled vypadaly nevinně, ale skrývala se za nimi touha ho poškodit.
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4
Autor článku: redakce