Kratom je zelený prášek, který se u nás dá sehnat právě v podobě samotného prášku, ale i vylisovaný do tablet, napěchovaný do kapslí nebo jako tekutý extrakt. Jde o sušené listy stromu mitragyna speciosa, který hojně roste v Thajsku a na Filipínách. V Evropě k vidění moc není, vyžaduje totiž teplé a vlhké klima, které tu nemáme, a tak je tu jeho pěstování značně komplikované.
Ale co je na kratomu hlavní – rozděluje společnost na zastánce a odpůrce, kteří volají po jeho zákazu nebo aspoň regulaci. Zatímco v řadě zastánců najdeme uživatele kratomu, kteří na tuhle látku nedají z rozličných důvodů dopustit, v řadě odpůrců jsou odborníci, lékaři a někteří politici.
Kratom je aktuální téma, zrovna ve středu 12. 7. 2023 o něm má diskutovat vláda. Změna, která by mohla prodej kratomu zakázat nebo regulovat, by měla platit od ledna nebo července 2024.
Největší potíž s kratomem spočívá v jeho dostupnosti. Na internetu se dá sehnat v celé řadě e-shopů, existují i kamenné obchody a automaty. Na objednavatele se nikdo neptá. Do styku s ním tak může přijít nejen dospělý, ale třeba i dítě nebo teenager.
V e-shopech se setkáte s popiskem, že jde o sběratelský předmět, který není vhodný ke konzumaci. Všichni ale vědí, jak to je…
shutterstock_1583914669.jpg
Jak kratom funguje a s čím (ne)pomáhá?
Kratom patří k přírodním opioidům. Obsahuje alkaloidy, které můžou mít stejné účinky jako opiáty. Je relativní, jak snadno na něm vzniká závislost – záleží na člověku, užívaném množství, četnosti a dalších faktorech. Na druhou stranu je ale podle odborníků látkou, která může pomoct dostat se ze závislosti na opiátech jako takových.
Kratom v malém množství povzbuzuje a ve větším množství tlumí. Sám konzument si tedy rozhodne, co z něj chce vytěžit. Jakmile ale jde o návykovou látku, je potřeba mít na paměti, že organismus si vůči ní vytváří toleranci a reaguje na ni čím dál míň – pak je třeba pro stejný efekt dodat vyšší dávku.
Při vysazení se pak člověk potýká s některými z abstinenčních příznaků, které jsou podobné těm při odvykání od morfinu a heroinu (horečka, pocení, průjem, únava, nespavost, úzkosti a svalové křeče).
Sušené listy stromu mitragyna speciosa mají nejeden benefit:
- ulevují při chronických i akutních bolestech (například kloubů nebo zubů)
- mají antibakteriální a protizánětlivé účinky
- pomáhají při úzkostech a depresích
- snižují horečku a celkově údajně pomáhají při léčení z běžných onemocnění, jako chřipka, nachlazení nebo covid-19
- zmírňují projevy fibromyalgie
- v některých asijských zemích se používají jako lék na kašel, cukrovku, zažívací potíže nebo vysoký tlak
- u mužů zvyšují libido a sexuální výkonnost
- pomáhají při odvykání od opiátů a alkoholu, kokainu a heroinu
Vyskytují se ale samozřejmě i nežádoucí účinky, hlavně při dlouhodobém užívání:
- zácpa nebo průjem
- nechutenství a hubnutí
- halucinace
- potíže se spánkem
- změna barvy pokožky (především na tvářích)
- náladovost a agresivní chování
- bolesti břicha
- sucho v ústech
Trvalé užívání vysokých dávek se podle všeho podepíše na játrech, protože pro ně představuje nadměrnou zátěž.
Euforie, zklidnění i vybičování organismu
To, jak bude na organismus kratom působit, závisí na požívané dávce, ale i na druhu kratomu. K základním druhům patří zelený, bílý a červený (a pak existuje spousta směsí), každý druh má ještě několik poddruhů. Ono barevné odlišení spočívá v délce sušení listů a míře slunečního záření, kterému jsou listy vystaveny.
Nejrozšířenější je zelený kratom, má totiž mírnější a vyváženější účinky. Jestli ho někdo zbožňuje, pak jsou to studenti a všichni, jejichž práce je náročná na kreativní myšlení, pozornost a soustředění. S tím totiž zelený kratom účinně pomáhá.
Bílý kratom je silnější než zelený, má silné stimulační a euforické účinky. Přednost mu dávají hlavně těžce manuálně pracující nebo sportovci, které dokáže vybičovat k velkým výkonům.
Oproti tomu červený kratom nabízí spíš skutečně opioidní účinky – napomáhá k relaxaci těla i mysli, má sedativní a analgetické účinky.
shutterstock_1581355960.jpg
Co je malé a velké množství a kdy nastoupí účinky?
Za malé množství (které tedy obvykle povzbuzuje) považujeme dávku 1–5 g, velké dávky jsou pak v rozmezí 6–15 g (ty tlumí, ulevují od bolestí, kašle a průjmu). Ještě vyšší dávky už můžou skončit ztrátou vědomí.
Kratom začíná účinkovat už po 10 minutách po požití a při vysokém dávkování může působit i 6 hodin. Plné účinky přicházejí po 30–60 minutách, stimulační účinky jsou nejsilnější 60–90 minut od požití.
A co kratom za volantem?
Možná už tě napadlo, jestli je velký průšvih, když tě při řízení zastaví policie a zkusí namátkový test na drogy.
Kratom (aspoň zatím) není na seznamu zakázaných látek, proto by se nic stát nemělo. Měj ale na paměti, že je lepší řídit jen a pouze s čistou hlavou a při nezměněném stavu mysli – o čemž ostatně zákony mluví. Sedat si za volant s působícím kratomem je nezodpovědné a může to být (naprosto zbytečně) nebezpečné.
Druhá věc je, že se zatím neví, jak moc dokážou policejní testy na drogy detekovat kratom v těle. Vyloučit to ovšem nelze. Při podrobení zkoušky z odebrané krve by tyhle látky byly pravděpodobně odhaleny a řešilo by se, jak moc jimi bylo tvoje jednání ovlivněné.
Jak se vyhnout závislosti na kratomu?
S trochou pevné vůle se údajně dá kratomu úplně nepropadnout. Pokud tuhle látku užíváš například 14 dní v kuse, je vhodné udělat si po 14 dnech pauzu minimálně 14 dní, ale ideálně měsíc. V případě užívání 30 dnů v kuse je fajn udělat si pauzu 60 dní a podobně. Už po 14 dnech konzumace se ale organismus stává vůči látce odolnější a je třeba zvyšovat dávky.
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5, zdroj 6, zdroj 7
Autor článku: redakce
