Co je to wellbeing aneb Jak být šťastná. Psychologové radí, jak štěstí dosáhnout

Shutterstock
|
20. 01. 2024
|
Pocit životní spokojenosti a pohody. Termín wellbeing by se dal popsat českým slovem blahobyt. Je ale komplexní, spadá do něj nejen péče o sebe samotnou a ostatní, ale i o společnost.

Jsi v životě šťastná, spokojená a převládají u tebe pozitivní emoce a nálady nad těmi negativními? Pak máš podle odborníků a psychologů vysoký wellbeing. K tomu všemu vědci přidávají ještě pocit kontroly nad vlastním životem a prožívání naplňujících vztahů.

Psychologové ve studiích zjistili, že lidi, kteří mají vysoký wellbeing, dokážou produktivně pracovat, efektivně se učit, chovat se víc prosociálně a mít zvýšenou schopnost kreativity (Ruggeri et al., 2020). Pokud jsi zažívala spokojenost v dětství, je podle vědců možné, že budeš v pohodě i v dospělosti.

Starost o tělo, psychiku, vztahy i komunitu

Existuje několik hlavních druhů wellbeingu, a to emoční, fyzický, sociální, pracovní a společenský. Jak moc budeš v životě spokojená, to je podle odborníků hlavně na tobě. Když začneme od tebe samotné, neměla bys zapomínat na své tělo a zajistit mu zdravou stravu, dostatek pohybu a detoxikaci. Odborníci přímo vědecky potvrdili, že s vyšší životní spokojeností souvisí dobré fyzické zdraví (Dolan et al., 2008).

Dále záleží na tvé psychice, konkrétně na tom, jak dokážeš regulovat svoje emoce, pozitivně přemýšlet, zvládat stres a ideálně se naučit techniku všímavosti neboli mindfulness. Kromě toho je podle nich přínosné, když budeš budovat pevné sociální vazby a jednoduše se starat o své vztahy s blízkými.

Obecně pomáhá dostatek sociálních kontaktů, s čím souvisí i vyšší důvěra v ostatní, a častější setkávání se s rodinou a přáteli. Kdy jsi například naposled zavolala své mamce nebo se stavila za svými prarodiči? Pamatuj, že osamělost je nejhorším strašákem pro vysoký wellbeing.

shutterstock_2280316105.jpg

Meditace, vědomé dýchání nebo mindfulness můžou značně prospět.
Shutterstock
Vyšší životní spokojenost se pojí s péčí o blízké, ale především o sebe samotnou!

Vyšší mzda nic nezkazí!

Slastný pocit blahobytu ale nekončí u sociální bubliny blízkých lidí, pokračuje i na pracoviště. Zaměstnanost obecně je spojená s vyšší životní pohodou, ale je taky důležité, abys dokázala najít rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a uvědomila si, jestli tě práce opravdu naplňuje, je v souladu s tvými hodnotami a životním cílem.

Nezapomínej ani na peníze. Psychologové si totiž myslí, že vyšší wellbeing mají ti, kteří se těší vyššímu příjmu a finančního zajištění. Můžeš to vzít jako znamení, kdy konečně požádat šéfa o zvýšení mzdy (Chce přece myslet na celkovou pohodu svých zaměstnanců, no ne?).

S hodnotami pak souvisí i společenský wellbeing, do kterého patří pocit silné a přijímající komunity, kde se lidi navzájem podporují. Souvisí s ním i starost o životní prostředí. Psychologové jsou toho názoru, že když se staráme i o společenský blahobyt, máme pak pocit, že jsme součástí něčeho většího, co převyšuje nás samotné. A to je velmi uspokojující.

Pro dobrý wellbeing je zároveň nutné, aby všechny části aspoň do určité míry fungovaly. Pokud půjde ve tvém životě všechno jako po másle, ale nebudeš se stravovat zdravě nebo budeš osamělá, pravděpodobně se nebudeš cítit moc šťastně. Aspoň odborníci si to myslí.

Kostely a zahradničení

A co se konkrétně dál pojí s vysokým wellbeingem? Možná tě překvapí, že ženy jsou podle dlouhodobých poznatků šťastnější než muži, stejně jako mladší oproti starším lidem.

Naopak nejnižší životní spokojenost hlásí třicátníci až padesátníci (Dolan et al., 2008). Ke spokojenosti v životě kromě toho přispívá vyšší sebevědomí a vnímaná sebehodnota.

Starší lidi mohou štěstí a životní spokojenost najít třeba v dobrovolničení a taky v aktivitách, jako je třeba zahradničení. Fakt, že květiny na zahrádce dělají babičkám radost, je tak vědecky potvrzený. Stejné je to s pravidelným chozením do kostela. Lidi, kteří se účastní pravidelných náboženských aktivit, jsou podle odborníků v životě spokojenější.

shutterstock_1464836393.jpg

Životní pohoda a spokojenost vyžaduje péči a snahu.
Shutterstokc
Ke spokojenosti přispívá třeba zahradničení. Pokud ale dáváš přednost třeba pexesu, věnuj se jemu.

S partnerem nebo bez, to je oč tu běží

Studie nemohly vynechat ani oblast partnerských vztahů. Manželé s pravidelným sexem by podle nich měli být ti nejspokojenější ze všech. Je přitom o dost horší zažít odloučení než třeba rozvod (Helliwell, 2003).

Zároveň je ale velmi důležité, jak vztahy vnímáš ty sama. Některé studie totiž zjistily, že svobodné ženy jsou šťastnější než ty, které jsou vdané. Obecně ale platí, že jsou stabilní intimní vztahy prospěšné pro životní pohodu a spokojenost.

Nejšťastnější bys podle psychologů navíc byla, kdybys žila v zemi, kde není znečištěné ovzduší, je tam nízká úroveň kriminality a v ideálním případě se jedná o venkovskou oblast (Dolan et al., 2008).

Výsledky studií neber doslovně, vždycky záleží na mnoha faktorech a dost často si studie rozporují. Zároveň měj na paměti, že stejně jako jakékoli jiné dovednosti, i práce na těch, co ti zajistí vyšší životní spokojenost, vyžaduje úsilí a čas. Klíčové je být realistická a upřímná sama k sobě a jít krůček po krůčku k vyšší spokojenosti ve tvém životě.

Autor článku: redakce

Použité zdroje:

  • cs.wikipedia.org/wiki/Wellbeing
  • psychologytoday.com/us/blog/click-here-happiness/201901/what-is-wellbeing-definition-types-and-wellbeing-skills
  • Dolan, P., Peasgood, T., & White, M. (2008). Do we really know what makes us happy? A review of the economic literature on the factors associated with subjective wellbeing. Journal of Economic Psychology29(1), 94–122. doi.org/10.1016/j.joep.2007.09.001
  • Helliwell, J. F. (2003). How’s life? Combining individual and national variables to explain subjective wellbeing. Economic Modelling20(2), 331–360.
  • Ruggeri, K., Garcia-Garzon, E., Maguire, Á., Matz, S., & Huppert, F. A. (2020). Wellbeing is more than happiness and life satisfaction: a multidimensional analysis of 21 countries. Health and Quality of Life Outcomes18(192). doi.org/10.1186/s12955-020-01423-y
Související články