První zmínky o lahodném nápoji povzbuzujících účinků zaznamenal ve svých spisech starý mnich Faustus Naironus Banesius, kterému se nepozdávalo chování stáda koz, jež měl na starosti. Z ničeho nic totiž začaly kozy pobíhat po pastvině jako smyslů zbavené. V noci pak ustájená zvířata stále nenacházela klidu a neprojevovala známky únavy. Jak je to jen možné?
Se svými poznatky se svěřil ostatním mnichům a společně se vydali na „místo činu“ – pastvinu, na níž objevili lesklé tmavozelené listy a červené kuličky, z nichž byla značná část beznadějně zkonzumovaná. Mnichům to nedalo a pár kuliček sami ochutnali. Účinky kávy na sebe nenechaly dlouho čekat.
Ani to však nebylo konec „kávové legendy“. Mnichové se se svým objevem svěřili opatovi z nedalekého kláštera. Ten jim však nevěřil a ve vzteku zahodil přinesené bobule do ohně. Ty zapraskaly a naplnily místo neodolatelnou vůní. Opat se rozhodl dát kávě druhou šanci. Bobule vyhrabal z popela, přelil vodou a zkoušel vařit. A tak objevil první kávový nápoj.
2.jpg
Káva jako nápoj zahánějící smrt
Tahle legenda patří pravděpodobně mezi ty nejrozšířenější a nejoblíbenější. Nutno podotknout, že však není ani zdaleka jediná. Jiný příběh vypráví o životě jistého šejka Bensaida, který rád cestoval po dalekých zemích. Jeho kroky vedly i do Etiopie, kde poprvé kávu ochutnal.
Po návratu do rodné domoviny však šeredně onemocněl. Když si s ním už lékaři nevěděli rady a jeho od smrti dělil pouhý vlásek, nechal si poslat pro kávové bobule, z nichž mu připravovali zázračný elixír života. Náš šejk se vyléčil a na to konto přiřknul kávě léčivé vlastnosti. Není se proto čemu divit, že její konzumaci učinil povinnou před každou večerní modlitbou.
Zázračný nápoj a svatý Hadji
Arabská verze této legendy vypráví příběh jemenského lékaře a šejka Hadjiho Omara, který cestoval po Jemenu, kde v někdejší době řádil krutý mor. Hadji se za nemocné usilovně modlil a také je léčil. Mezi vyléčenými pacienty byla údajně i králova nemocná dcera, která se do něj okamžitě zamilovala. Když se to král dozvěděl, nechal šejka vyhnat.
Během bloumání světem byl Hadji plný obav a zcela vyčerpaný. Když už téměř přestal věřit, že by jeho osud mohl skončit dobře, uviděl před sebou nádherného pestrobarevného ptáka, který usedl nedaleko něj na roztodivný keř. Když přistoupil blíže, pták zmizel a na keři se objevily nápadně červené bobule. Léčitel bobule uvařil a po konzumaci odvaru pocítil jedinečné povzbuzující účinky kávy.
3.jpg
O neznámém elixíru se začaly šířit legendy, které se donesly až k samotnému vládci. Ten Hadjiho omilostnil a on se mohl konečně vrátit do své rodné domoviny, kde mu byl na počest postaven chrám a zároveň byl prohlášen za svatého.
Čtyřicet žen učinil šťastnými díky kávě
Poslední – maličko úsměvná – legenda pak praví, že jistý Mohamed, který by podle dnešních měřítek spadal do kategorie flákačů a prokrastinátorů, zanedbával své povinnosti. Když mu ale hrozil krutý trest, zjevil se mu údajně archanděl Gabriel a donutil ho vypít zázračný kávový nápoj. Jakmile mu káva začala kolovat žilami, „sesadil z koně až čtyřicet mužů a udělal čtyřicet žen šťastnými“. V důsledku povzbuzujících účinků kávy pak vytvořil i největší islámskou říši všech dob.
