Vůbec to není tak zlé, jak se to na první pohled tváří. Jasně, pokud omdléváš, jen co se v okolí vyskytne jehla nebo čtvereček s dezinfekcí, asi tomu nikdy nepřijdeš „na chuť“. Každý, kdo je však ochotný trochu toho nepohodlí snést, protože se mu maximálně na chvíli zatočí hlava, by to absolvovat mohl. Je to totiž docela jednoduché a důsledky odběru jsou skutečně záslužné.
Jen si představ, že se do nemocnice dostane někdo, kdo ztratil dost krve, protože měl smůlu a vyboural se v autě, na motorce nebo na kole. Ani za to možná nenese vinu. Díky tomu, že bude v nemocnici dostatek krve, nebo jí bude dost jinde, odkud ji mohou hned přivézt, mohou lékaři a sestry dotyčného stabilizovat a sundat ho hrobníkovi z lopaty. Ten pocit, že k tomu přispěla tvoje krev, je k nezaplacení – aspoň pro někoho.
Krevní plazma a všechno o jejím odběru
Začneme tím složitějším. Krevní plazma je potřeba k výrobě léčiv a je v tomto ohledu naprosto nenahraditelná. Léky pak slouží dospělým i dětem třeba při těžkých úrazech a operacích, při léčbě rozsáhlých popálenin, při krevních onemocněních, jako je například hemofilie, a v dalších situacích.
bigstock-doctors-assistant-at-blood-don-152216204.jpg
Krevní plazmu může darovat každý od 18 do 65 let, kdo váží víc než 52 kg, má zdravotní pojištění a trvalé bydliště v České republice.
Za odběr krevní plazmy dostáváš finanční odměnu, na rozdíl od darování krve. Jde ale o delší, složitější a pro tělo náročnější proces, který nezvládne každý, kdo zrovna potřebuje peníze.
Jak to probíhá?
Když jdeš krevní plazmu darovat poprvé, musíš nejprve absolvovat vstupní prohlídku a kompletní lékařské vyšetření. K registraci potřebuješ občanku a kartičku zdravotní pojišťovny. Poté tě čeká pohovor, při kterém lékař nebo sestra vyhodnotí, jestli jsi vhodným dárcem. Pak může následovat odběr.
bigstock-st-petersburg-russia-febru-177286459.jpg
Sestra tě usadí do odběrového křesla, napíchne žílu a odebere vzorek krve pro laboratorní vyšetření krevního obrazu. Potom na jehlu napojí odběrovou soustavu, která je propojená s krevním separátorem. Ten při odběru krve odděluje jednotlivé složky krve – červené a bílé krvinky, krevní destičky a plazmu. Oddělená plazma je vedená do odběrového vaku a všechny ostatní složky krve se zase vrací zpět do těla.
Co se děje?
Odebírá se 750-800 ml plazmy a celý tenhle proces trvá asi 45 minut, během nichž jsi stále pod kontrolou sestřičky. Když se ti začne dělat jakkoli špatně, za pár vteřin je u tebe i lékař. Na závěr dostaneš do žíly ještě 250 ml fyziologického roztoku, abys neodcházela vysušená jak sušenka.
Co následuje?
Po odběru dostaneš občerstvení a finanční náhradu, kterou jste si předem domluvili. Darovat můžeš 1x za 14 dní, pokud to lékař při vyšetření neurčí jinak. Jakmile máš mezi odběry interval delší než 90 dnů, jsi zase prvodárce a musíš na vstupní vyšetření. Po odběru bys měla mít klidový režim, žádné šílené cvičení nebo dlouhé řízení auta.
bigstock-two-young-people-donating-bloo-168252128.jpg
Jak se na to připravit předem?
Den před odběrem bys měla vypít 2,5-3 litry tekutiny – káva a černý čaj se nepočítá. Měla bys jíst lehkou a netučnou stravu, večer před odběrem a v den odběru nepít nápoje s kofeinem a alkohol. Darovat bys neměla na lačno.
Kam zajít?
Krevní plazmu odebírají různá zdravotnická zařízení, která ani nemusí spadat pod nemocnice. Stačí si na internetu najít to nejbližší a vydat se tam, případně se nejdřív domluvit po telefonu, co a jak.
Darování krve a všechno, co o něm potřebuješ vědět
S krví je to všechno tak nějak jednodušší. Je to rychlejší, nejde o takový zásah do těla, ale některé lidi odrazuje, že jde o bezpříspěvkové odběry – to znamená, že za odběr krve nedostaneš peníze. Můžeš se ale na celý den „ulít“ z práce a zaměstnavatel ti to snad ani nemůže zatrhnout. Pokud jsi na volné noze, můžeš si za jeden odběr v daňovém přiznání odečíst z daní 2 000 Kč. Bezpříspěvkový odběr je navíc krytím proti tomu, aby někdo zamlčoval svůj skutečný zdravotní stav jen proto, aby získal peníze za odběr.
bigstock-human-hands-in-gloves-holding-168251915.jpg
Velkým benefitem je pravidelná kontrola tvého zdravotního stavu – pokud chodíš darovat pravidelně. Vždy dojde k odběru vzorku krve, ze kterého zjistíš, že jsi zdravá, nebo máš problém, který bys měla řešit.
Krev je potřeba pořád. Každý den někdo na operačním sále krvácí a potřebuje cizí krev vhodné krevní skupiny. Zatímco někdy dojde k vlně, kdy je ve tvém kraji nebo okrese dostatek, spíš se stává, že některá krevní skupina žalostně chybí. Dobrý pocit z toho, že jsi napomohla k tomu, aby byl někdo jiný zase v pořádku, vážně stojí za to.
Krev může darovat každý mezi 18 a 65 lety s váhou alespoň 50 kg, který „projde“ vstupním dotazníkem. K podmínkám patří například to, že jsi v určitém časovém horizontu neprodělala tuberkulózu nebo pohlavní nemoc, že aktuálně nejsi nemocná nebo nemáš menstruaci. Muži mohou darovat krev 1x za 3 měsíce, ženy 1x za 4 měsíce.
Jak to probíhá?
V místě odběru, které sis vybrala (zpravidla nemocnice a její transfuzní oddělení), se nahlásíš, prokážeš se občankou a kartičkou zdravotní pojišťovny, potom vyplníš dotazník týkající se tvého dlouhodobého i aktuálního zdravotního stavu. Pak vyčkáváš na kontrolu tlaku, na odběr vzorku krve z prstu a na krátký pohovor s lékařem, který se pro jistotu optá, jestli se cítíš dobře. Právě lékař po rychlém rozboru vzorku krve rozhodne, zda tentokrát můžeš darovat. Stává se, že někoho pošle domů, protože má například nedostatek železa – to se dá ale snadno dohnat.
Po pohovoru počkáš, až na tebe dojde řada s odběrem samotným. Bývá zvykem omýt si předloktí, pokud nepreferuješ jednu ruku, omyješ si obě. Sestřička tě usadí do odběrového křesla, můžeš se nechat i položit. Napíchne žílu a odběr začne.
Co se děje?
Celé to trvá nejdéle 10 minut a odebírá se 450 ml krve. Do těla se nic nevrací.
Celou dobu jsi pod dozorem sestřičky a někde za rohem je i lékař. Pokud se ti začne dělat špatně, motá se ti hlava nebo cokoli jiného, hned všechno hlas. Sestřičky udělají všechno proto, aby se to nezhoršilo, při nejhorším zavolají lékaře a odběr ukončí.
Po odběru můžeš pro jistotu ještě pár minut pobýt v křesle a zvedat se tempem, které ti vyhovuje. Nikdo tě nebude z křesla vyhánět, abys uvolnila místo dalšímu dárci. Někomu nedělá problém vzpřímeně sedět a potom z křesla vyskočit, jiný musí být opatrnější. Stojí to ale za to.
Co následuje?
Po odběru dostaneš lístek nebo žeton, který v kantýně vyměníš za občerstvení – za pečivo, šunku, sýr, sušenku, čaj nebo kávu či cokoli jiného, co je k dispozici. Čaj nebo voda by měly být k dispozici i před odběrem. Můžeš tu na vyhrazeném místě posedět, najíst se a pobýt, jak dlouho uznáš za vhodné. Někteří lidé ale preferují svižnější přesun domů, aby už byli v klidu na svém gauči.
bigstock-186074914.jpg
Během dne odběru jsi uvolněna z práce, stačí si vyžádat potvrzení, že jsi darovala krev. Ze zákona máš nárok na volno dlouhé 24 hodin od započetí cesty na odběr – a protože se chodí ráno, do dalšího rána máš od práce pokoj. Stejně jako u odběru plazmy, i po odběru krve bys neměla v tenhle den sportovat nebo dlouho řídit – může se ale stát, že budeš mít nemocnici třeba hodinu od domova. Dá se to zvládnout, případně se dá domluvit s jinými lidmi z tvého města a jet hromadně. Lidé bývají unavení, často po příchodu domů ihned zalehnou a spí. Většina z nich se ale shodne na těžko popsatelném, avšak velmi příjemném tělesném stavu.
Jak se na to připravit předem?
Den před odběrem bys měla hodně vypít, opět je ideální dostat do sebe 2,5-3 litry tekutiny, přičemž černý čaj a káva se nepočítá. Neměla bys jíst tučná a těžká jídla a pít alkohol. V den odběru bys měla lehce posnídat – třeba rohlík s džemem (bez másla) nebo bílý jogurt s müsli (bez oříšků), případně ovoce.
Kam zajít?
Krev můžeš darovat ve větších nemocnicích, kde jsou na to na transfuzních odděleních vybavení. Zpravidla to bývají nemocnice v okresních a krajských městech.
Zlákaly jsme tě k dobré věci, nebo už daruješ dávno? Dej nám vědět v diskuzi pod článkem!
