Ať jsme ti nejryzejší milovníci Vánoc, kteří se na ně třepotají už v dubnu a po odstrojení veškeré vánoční výzdoby pak dobré tři týdny po prázdném bytě bloumají jako tělo bez duše, nebo jsme prudérní Grinchové, kteří se vánočních osypek zbavují ještě v březnu, nehraje to vůbec žádnou roli. Tedy v nesourodém vztahu, jde-li o Vánoce, možná ano, ale co se vánočních stromků týče, to ne.
V souvislosti s nimi je úplně jedno, jestli Vánoce milujeme, nebo nesnášíme. Vánoční stromky tu jsou a budou. Ale vždycky tomu tak nebylo… Za kouzlem zářících světýlek a ozdob se totiž skrývá příběh starý stovky let. Příběh plný symboliky a zajímavých proměn.
Původní myšlenka
Dneska je vánoční stromek ve většině domácností samozřejmostí. Nákup spojíme s procházkou a svařákem, pak koupíme jedličku nebo smrček, následně pověsíme světýlka, ozdoby a v tu ránu je v místnosti úplně jiné kouzlo. Jenže v minulosti to takhle nebylo.
Tahle tradice vznikala celkem pomalu a postupně. Byla taky ovlivněná dávnými pohanskými zvyky, křesťanstvím i kulturami míst. Zatímco my teď zdobíme stromky hlavně proto, že „to tak prostě děláme, moc se nám to líbí a chceme pod něco položit dárky, kterých je zase víc, než jsme měli v plánu“, naši předci k tomu měli hlubší důvody.
Vánoční stromek totiž dřív symbolizoval něco víc. Představoval naději, znovuzrození a spojení s přírodou. A i když se během staletí jeho podoba výrazně proměnila, jeho původní význam (v nás) zůstává. Pořád máme (nejen) o svátcích touhu vytvořit domov, který září radostí a je příslibem naděje.
Historické okénko
Kořeny tradice zdobení vánočních stromků sahají až k pohanským oslavám zimního slunovratu. Lidi věřili, že během nejtemnějších dnů roku mají stromy a zelené větve magickou moc. Jehličnaté větve si proto tihle věřící nosili domů hned z několika důvodů. Zelené větvičky je například měly ochránit před zlými duchy a domovu zajišťovaly šťastný život a světlo.
Taková myšlenka má svou logiku. Ono uctívání stromů bylo běžné v mnoha kulturách. Například staří Keltové zdobili větve ovocem, aby přivolali bohatou úrodu. Germáni zase věšeli na stromy drobné obětiny pro bohy jako poděkování za jejich ochranu. Stromy zkrátka představovaly spojení mezi lidmi, přírodou a vyššími silami. A přesně to se nakonec vepsalo i do vánočního stromku, který původně vánočním, jak už víme, vůbec nebyl.
Proměna a vývoj
Přechod od uctívání stromů v přírodě k jejich zdobení uvnitř domovů přišel až později. Přesněji s rozvojem křesťanství. Jehličnany, které zůstávaly zelené po celý rok, začaly symbolizovat věčný život a spojení s bohem. Zvyk se ale tak nějak oficiálně poprvé objevil a zakotvil až v 16. století v Německu, kde se vánoční stromek stal součástí křesťanských oslav.
První zmínky o zdobených stromech pocházejí z Alsaska, což je dnešní součást Francie. Praví se, že lidi si domů přinášeli malé stromky a věšeli na ně jednoduché ozdoby. Nejčastěji jablka, ořechy a cukrovinky. Stromek byl původně spojován se zahradní slavností Adama a Evy, která připomínala rajskou zahradu. Jablka na stromku symbolizovala plody poznání. Světélka, která se přidala později, zase představovala božské světlo.
shutterstock_1769198561.jpg
První stromek shořel
Úplně první doložený vánoční stromek byl nazdoben v lotyšské Rize roku 1510. Místní bratři cechu obchodníků Bruderschaft der Schwarzhäupter postavili na náměstí jedličku, kterou ozdobili a poté slavnostně zapálili na rozloučenou se starým rokem. Tehdy šlo spíš o veřejný akt než domácí vlídnou tradici, ale i tak se právě v Rize začala psát historie, která se brzy rozšířila dál.
Putování do naší země
My jsme si na stromek, tak jak ho známe dneska, museli trochu počkat. K nám dorazil až v 19. století. První v roce 1812 nazdobil ředitel Stavovského divadla Johann Karl Liebich ve svém pražském domě. Zpočátku šlo o novinku, kterou si mohly dovolit jen bohatší vrstvy. Chudé spodině se o honosném stromečku ani nesnilo. Teprve až s rozvojem sklářského průmyslu a zároveň masovou výrobou levnějších ozdob se stromky staly dostupné i pro běžné rodiny. A ještě že tak.
Určitě nevíš, že…
Zajímavostí kolem vánočního stromečku je spousta. Třeba o té, že stromek nějakým záhadným způsobem rok co rok ovlivňuje a přitahuje zašmodrchanost světýlek, víme všichni. Pak jsou tady taky ale zajímavosti, o kterých dost možná nemáš ani potuchy.
- Klasické ozdoby na stromech byly původně hodně jednoduché. Lidi používali to, co měli doma. Nejčastěji jablka, sušené ovoce, perníčky nebo slaměné hvězdy.
- Tradiční skleněné koule, které dneska považujeme za samozřejmost, vznikly v 19. století v německém městečku Lauscha. Tamní skláři je začali vyrábět jako alternativu k jablkům, když v jedné sezoně nevyšla úroda.
- Ve středověku se stromky často věšely od stropu vzhůru nohama. Taková pozice byla symbolem Nejsvětější Trojice. Tenhle zvyk se ale, jak vidno, příliš neujal.
- První umělé stromky byly vyráběny z husího peří obarveného nazeleno. Tento trend začal koncem 19. století v Německu.
- Nejvyšší vánoční strom postavený na veřejném prostranství se objevil v roce 1950 v Seattlu a měřil neuvěřitelných 67 metrů. Byl ozdoben tisíci světýlek a stal se symbolem tamních oslav.
- Zapomenout nesmíme ani na autora Lišky Bystroušky Rudolfa Těsnohlídka. Ten společně s přáteli našel v zimě roku 1919 v lese promrzlé opuštěné děvčátko. Takový prožitek se do něj vpil natolik, že se v roce 1924 rozhodl na náměstí vztyčit strom, pod nímž uspořádal sbírku na pomoc opuštěným dětem.
Každý, kdo si tak v současnosti postaví stromek, vlastně pokračuje v tradici staré stovky let, která se vyvíjela a přizpůsobovala různým kulturám i dobám. Ať už máš doma malý stromek s pár ozdobami, nebo obrovskou jedli ověšenou vším možným, jedno je jisté. Stromek pořád představuje radost, naději a radostné chvíle s těmi, které máme nejraději.
Autorka článku: Bára Klímová
Použité zdroje:
- svetstromku.cz/tradice-vanocniho-stromku-jak-vznikla
- cs.wikipedia.org/wiki/Vánoční_stromek
- cs.wikipedia.org/wiki/Rockefeller_Center
- history.com/topics/christmas/history-of-christmas-trees
- whychristmas.com/customs/christmas-trees
- britannica.com/plant/Christmas-tree
