Ultrazpracované potraviny se poslední dobou skloňují všude a ve všech pádech. Začaly být velkým strašákem, před kterým bychom se měli mít na pozoru, a chraň ruka páně každého, kdo snad na takový slaný křupavý brambůrek jen pomyslí.
Takový extrém to ale ve skutečnosti není. A to je možná to, co si většinou neuvědomujeme. Těchhle potravin se děsíme, ale mnohdy ani nevíme, proč tomu tak vlastně je. Na jednu stranu se tak zkrátka bojíme preventivně, ale na stranu druhou se mnohdy ultrazpracovanými potravinami krmíme, jako by se nechumelilo.
A když v tom všem jó plaveme, dopřáváme si kolikrát takové potraviny dokonce v naivní víře, že nám budou ku prospěchu. Ani jedno, ani druhé, ani třetí neplatí a vždycky půjde o stravovací režim jako o celek.
Co jsou ultrazpracované potraviny
Termín ultrazpracované potraviny označuje potraviny, které prošly výraznými a často rozsáhlými úpravami během průmyslového zpracování. Takové úpravy většinou zahrnují spoustu kroků, mezi které můžeme počítat i extrakci, rafinaci, přidávání různých naprosto zbytečných, ale chuťově lákavých přísad, tepelné zpracování a další technologické postupy.
Pro takové potraviny je samozřejmě typický nezdravý charakter. Vyznačují se totiž nízkou výživovou hodnotou, vysokým obsahem tuku, cukrů, solí a přidaných chemických látek, jako jsou konzervační látky, barviva a dochucovadla.
Takové potraviny vedle důležitých živin nebo vlákniny ani neležely. Jde o prázdné kalorie, ze kterých tělo nemá vůbec, ale vůbec nic. Tedy kromě tukových polštářů, na které si dlouhodobou konzumací takových potravin solidně zaděláváme.
To potvrzuje i poradkyně Mgr. Radka Vondráková, která se jídlem u svých klientů zabývá dnes a denně: „Pokud jíme celkově špatně, nehýbeme se, a ještě navíc si často pochutnáváme na ultrazpracovaných potravinách, tělo na to samozřejmě zareaguje. A pochopitelně špatně. Jednak na nás nebude úplně hezký pohled, ale hlavně se to projeví na energii a dřív nebo později i na zdraví.“
shutterstock_337851278.jpg
Co konkrétně patří mezi ultrazpracované potraviny?
Jak už víme, ultrazpracované potraviny jsou ty, které nám hodně chutnají. A mají nám chutnat. Přesně to jej jejich úkol. Čím závislejší na nich budeme, tím líp. Například takové brambůrky, které jsou v žebříčku hrůzy na krásném prvním místě, mají za úkol křupat a pěkně nás vyžíznit. Není žádnou náhodou, že jsou brambůrky v restauracích na lístku psány jako něco k pivu. Čím víc je totiž chroupeme, tím větší žízeň díky soli máme, a pivo pak teče proudem.
Brambůrky jsou však celkově navrhovány tak, aby s nimi nešlo přestat. Návykové látky, které obsahují, nás jednoduše nutí sahat po další a další a další. A ono smyslné křupnutí? To má na svědomí smažení, díky kterému nám brambůrky tolik chutnají.
Co se ultrazpracovaných potravin týče, samozřejmě nejde jen o brambůrky. Jejich seznam je děsivě dlouhý, a kdybychom ho měly vyjmenovat celý, budeme tady do Vánoc. Ovšem do těch přespříštích. Pár příkladů ale pro pořádek rozhodně neuškodí. Co všechno tedy do nákupního košíku ideálně vůbec dávat nemáme?
- chipsy, slané snacky, tyčinky, preclíky a podobné pochutiny
- sladkosti, bonbóny, čokolády, tyčinky
- instantní polévky, nudle a polévkové konzervy
- balené sušenky, koláče a pečivo
- rychlé občerstvení, jako jsou hamburgery, hranolky, hot dogy a pizza
- instantní polotovary, včetně instantních omáček a hotových pokrmů
- balené polotovary, jako jsou mražená hotová jídla
- sycené nápoje a džusy s vysokým obsahem cukru a umělých sladidel
- balené dezerty, dorty, zmrzlinu a hotové pudinky
- pufované výrobky
- konzervované potraviny s vysokým obsahem soli, cukru a přidaných přísad, jako jsou konzervovaná masa, uzeniny nebo zelenina
Jak ze seznamu vyplývá, identifikovat správně ultrazpracované potraviny není zase až tak těžké a pomůcka je ohromně snadná. Prošla potravina nějakou zásadní úpravou? Je ta mrkev, kterou si můžeme dát i v obyčejném stavu, teď v krabičce jako džus? Tak pryč s ním. Má tvá položka v nákupním seznamu nápadně dlouhou trvanlivost? Tak taky pryč s ní.
Zdravotní rizika a negativní dopady ultrazpracovaných potravin
Každý asi tuší, že dlouhodobá konzumace ultrazpracovaných potravin nebude žádná hitparáda, jde-li o zdravotní rizika a jiné negativní dopady. Ultrazpracované potraviny, jak už dobře víme, obsahují velké množství tuků, cukrů a prázdných kalorií. Takový mišmaš zákonitě povede k přibírání na váze, takže riziko obezity je jasné.
K tomu přidejme nedostatek důležitých živin, vyšší riziko vzniku chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby, vysoký krevní tlak, cukrovka a některé typy rakoviny, problémy s trávením, zažívací problémy… Průšvih, který začíná na talíři, ba co hůř, v automatu, je na světě.
Pozor na množství
Když člověk vezme rozum do hrsti, je mu hned nad slunce jasné, pokud si ze sáčku křupek jednou za měsíc uloupíme dvacet osm křupek, nic fatálního se nestane. Sice nás neubude, ale ani z toho nepřibereme. Nicméně pokud se takové potraviny stanou běžnou součástí pravidelné stravy, nepovede se nám dobře. A to jak tělesně, tak po psychické stránce.
„Jsme chodící vizitkou toho, jak jíme a jak se hýbeme. Život je radost a občasné zhřešení v podobě ultrazpracovaných potravin k němu svým způsobem patří. Nic by se ale nemělo přehánět a raději bych se přimlouvala za to, abychom lépe jedli a častěji se šli projít,“ uzavírá oblíbená výživová koučka.
A jak jsi na tom s ultrazpracovanými potravinami ty? Brambůrky a čokoládové tyčinky miluješ, nebo ti nesmí přes práh?
Autorka článku: Bára Klímová
Použité zdroje:
- medcz.com/co-jsou-ultrazpracovane-potraviny-a-jsou-skodlive-pro-nase-zdravi
- healthline.com/nutrition/50-super-healthy-foods
- health.clevelandclinic.org/healthy-foods-to-eat-every-day
- Mgr. Radka Vondráková
