Sladidlo, bez kterého si generace před námi nedovedly představit život, už má dobu své největší slávy za sebou. Ti osvícenější kávu ani čaj nesladí, a když, tak medem nebo některou z moderních náhražek, bez nichž by ani pečené dobroty v podobě buchet a koláčů nebyly to pravé ořechové. Zaplať pánbůh za ně, protože to, co dělá rafinovaný cukr s lidským tělem, je otřesné.
Pneumatika na břiše je to nejmenší
A je to otřesné už na první pohled. Přemíra sacharidů se obecně v těle mění v tuky a ve finále v nevzhledné pneumatiky na břiše, polštáře na stehnech a bocích… Nespotřebovat přijatý cukr znamená zadělávat si na nepěkné tělo, ale nejen to.
Problémy, které nadmíra cukru způsobuje, jsou pro mnoho lidí nepředstavitelné, o to víc jsou jimi zaskočeni, když nastanou. Jde třeba o:
- zvýšení hladiny cukru v krvi a nebezpečí diabetu,
- poškozování imunitního systému,
- nedostatek vápníku (kterým pak trpí zejména kosti),
- zvýšení krevního tlaku a hrozby kardiovaskulárního onemocnění,
- zvýšení hladiny adrenalinu, jehož produkce vede k hyperaktivitě nebo nervozitě a podrážděnosti,
- na cukru můžeš být i závislá!
Upřímně – toužíš po některém z těchto problémů? Pokud ne, vyškrtni bílý cukr ze svého jídelníčku a nahraď ho zdravější variantou.
Bílý vs. tmavý cukr – v čem je rozdíl?
Rozdíl mezi bílým a tmavým (třtinovým) cukrem spočívá v procesu zpracování. To nejdůležitější je to, že bílý cukr prochází při zpracování procesem rafinace, čímž ztrácí vitamíny a minerály. V případě, že vitamíny a minerály doplňuješ, není důvod si čas od času někam bílý cukr nenasypat, ale všeho s mírou a rozmyslem.
Existuje také hnědá varianta řepného cukru, kterou často zaměňujeme s cukrem třtinovým. Přitom spolu mají společnou jen barvu. Třtinový cukr neprochází rafinací a bělením, takže si udržuje zdraví prospěšné látky – vitamíny, minerály, enzymy, vlákninu a stopové prvky. Na popularitě mu přidává i lehká karamelová příchuť. Ve velkém množství ale také škodí, takže si hlavně nemysli, že ho můžeš sypat do kafe po kilech a nic se ti nestane.
Pozor! Ne každý hnědý cukr je třtinový. Někteří výrobci jsou mazaní a rafinovaný bílý cukr přibarvují karamelovým sirupem.
Ani sladidla neznamenají spásu
Na okamžik si lidstvo možná myslelo, že na to vyzrálo. Tehdy, když světlo světa spatřila umělá a přírodní sladidla. Vědci ale už dávno dokázali, že umělá sladidla jsou taky pěkný jed. Nemají sice vesměs kalorickou hodnotu, ale tělu nepřináší nic dobrého, protože jde o koncentrovanou chemii.
Například nejznámější umělé sladidlo aspartam vědci spojují s rizikem vzniku rakoviny mozku, objevily se i zprávy, že je toxický. Dále si výzkumníci pohrávali s myšlenkou, zda je aspartam příčinou mentálních poruch nebo poruch chování. Nic z toho se jim však nepodařilo dokázat a s jistotou potvrdit.
Přírodní sladidla jsou snad o něco lepší než klasický cukr, ale i s nimi se musí zacházet opatrně. Jde například o javorový a agáve sirup či o velmi populární stévii, kterou si můžeš koupit v tabletkách či tekutou, případně si tuhle rostlinku můžeš přímo vypěstovat doma. Na agáve sirup si taky dávej pozor – obsahuje hodně fruktózy a ve velkém množství by tě mohl dovést k avizované cukrovce. Naopak vhodné je třeba slazení erythritolem nebo xylitolem, případně čekankovým sirupem.
Jak je to s tím slazením?
Můžeš namítnout, že se vždycky něco stane hitem a za pár let vědci přijdou s tím, že nás to vlastně nekompromisně zabíjelo. Taky můžeš namítnout, že podle odborníků je všechno svým způsobem špatné. A že kdybychom neměli jíst nic z toho, co kdy přišlo a přijde na přetřes, umřeme hlady. Slazení ale za úvahu stojí. Minimálně to, abychom nesladili to, co nemusíme – na čaj a kávu bez cukru se dá zvyknout už za pár dní. Při pečení používej třtinový cukr nebo přírodní sladidla. Tvůj organismus ti poděkuje.