V posledních letech jsme se smrtí konfrontováni mnohem častěji, než tomu bylo v minulosti. Kvůli covidové krizi se mnoho z nás setkalo se smrtí blízkého osobně, výjimkou nejsou ani vícečetná úmrtí v jedné rodině. Teď se na nás kvůli válce na Ukrajině valí z médií informace o zesnulých každý den. A i když je to setkání se smrtí jen zprostředkované, může být pro některé z nás obtížné takový příliv každodenní hrůzy zvládat. Pojďme si tedy projít pár užitečných informací o smrti.
Smrt blízkého nás většinou zastihne zcela nečekaně. Zaskočí nás svou fatálností a nám v prvotním šoku nezbývá než tupě stát jak nazí v trní a bezmocně přihlížet okolnostem, které nedokážeme ovlivnit. V souvislosti s bezprostředním kontaktem se smrtí se nám otevřou různé emoce, kterým nerozumíme a s nimiž si nevíme rady. Počáteční šok vystřídá přetrvávající smutek a nastává proces truchlení. Ten je dlouhý a náročný.
Smrt z hlediska věku
Významným faktorem, který ovlivňuje, jak se s úmrtím v rodině vypořádáme, je rozhodně způsob úmrtí a věk zesnulého. Když zemře starý člověk, je to taky hodně bolestivé, nicméně snáze uchopitelné, protože smrt ve stáří vnímáme jako něco přirozenějšího. Pokud navíc blízký zemře po delší nemoci nebo jiném trápení, skutečnost přijmeme o něco lépe, než když nás zaskočí smrt náhlá.
Zkušenosti psychologů, kteří se provázením v truchlení věnují, vypovídají, že nejhorší je pro přeživší zpracovat úmrtí dětská, která jsou všechno, jen ne přirozená.
Způsob úmrtí
Stejně obtížně se sžíváme s úmrtím tragickým. Nečekané úmrtí je pro všechny blízké obrovským šokem a je v podstatě úplně jedno, jestli jde o mladého člověka, který nezvládl řízení, nebo dámu ve středním věku, která se špatně rozhlédla na přechodu. Na oba někdo doma čekal, a nedočkal se. Přijmout úmrtí v těchhle případech může být o to těžší, že je spojeno s řadou výčitek, jako třeba „neměla jsem mu to auto půjčovat“, „měl jsem ji jít doprovodit“ a podobně.
Protože člověk zemřel náhle, nemohli jsme s ním ani mi uzavřít všechno tak, jak bychom potřebovali. Zůstává celá řada otázek i nevyřčených slov. A právě neuzavřené obsahy naší mysli se nám pak stále dokola vracejí, protože mozek je není schopen zpracovat a dokončit.
Pokud někdo zemře následkem trestné činnosti spáchané další osobou, je obzvláště těžké se s úmrtím vypořádat.
Významnou roli při zvládání celé situace hraje i uložená výše trestu pro pachatele. Nemusím vysvětlovat, že pro pozůstalé je nejhorší, když pachatel zůstane bez trestu, nebo si od soudu odnese trest nepřiměřeně nízký. I v tomhle ohledu bývá úmrtí provázeno mnoha výčitkami svědomí. Blízcí často litují toho, že nic neudělali, nezabránili, neochránili. V takovém případě je odborná pomoc úplnou nutností.
pexels-andrea-piacquadio-3755755.jpg
Jak se vyrovnat se sebevraždou
Samotnou kapitolou tragických ztrát jsou potom sebevraždy. Jejich počet v pandemických letech drobně narostl. Abys měla představu, o jakém čísle se bavíme: konkrétně za rok 2020 došlo k 1224 sebevraždám za rok. A vlivem aktuálních změn ve společnosti je možné přepokládat, že nárůst může pokračovat.
Smířit se s tím, že náš blízký odešel dobrovolně, nebývá vůbec snadné. Zvlášť pak, když nezanechal ani řádek na rozloučenou. Těžko můžeme pochopit něco, čemu sami absolutně nerozumíme. Zpracovat rozumem to, že někdo, kdo s námi sdílí domácnost, někdo koho známe léta, si vzal život dobrovolně a nic nám neřekl ani nenaznačil, vyžaduje hodně času, práce a úsilí. I tady je odborná pomoc více než žádoucí.
Kde hledat pomoc při úmrtí blízkého
I když tvůj blízký zemřel nějakým řekněme přirozenějším způsobem smrti, bude pro tebe situace náročná. Rozhodně se neboj říct si o pomoc. Je na tobě, jestli vyhledáš psychologa nebo psychoterapeuta, který tě obdobím truchlení provede, tak, abys mohla smutek plně prožít a nezpůsobila si trauma.
V dnešní době existují také profesionální poradny provázení pozůstalých, kde ti zadarmo poskytnout odbornou pomoc. Obrátit se můžeš i na psychiatra, který s tebou probere vhodnost medikace. Pokud máš dobrou zkušenost se svým praktickým lékařem, můžeš se svěřit i jemu. Pamatuj, vyhledat odborníka rozhodně není žádná ostuda!
Pokud nechceš, nemusíš hned běžet k psychologovi, ale můžeš se pokusit truchlením projít sama. V takovém případě je klíčové neuzavírat se před celým světem, ale obklopit se lidmi, se kterými můžeš o úmrtí blízkého mluvit a rozebírat všechno, co se ti honí hlavou.
Doporučujeme vybrat kamarádky, které nebudou tvou situaci bagatelizovat („jé, ty naděláš, vždyť už byl starý“) nebo truchlení urychlovat („už bys toho mohla nechat, vždyť je to půl roku, tak svlíkni tu černou“). Vhodné je obklopit se lidmi, kteří ti umožní tvůj smutek prožít bez odsudků.
A nakonec jen drobné klišé. I tyhle rány dokáže hojit čas…
