To, že si to jen málokterá maminka uvědomuje a své děťátko zbožňuje nadevše, je pochopitelné. O to horší situaci však čelí často její kamarádky, které jsou zasypávány div ne každou minutou života novorozeněte s předpokladem, že se budou rozněžňovat nad každým jeho škubem v podivně usazeném oku.
V mé současné životní roli třicátnice, kdy se mé okolí množí se zrychlující frekvencí a podobným fotografiím čelím na Facebooku každodenně jsem si vypracovala jednoduchou strategii. Nereagovat. To, že má kamarádka mimčo, znamená, že se mnou nebude chodit dalších několik měsíců na víno, což není důvod k přehnaným oslavám.
Na druhou stranu není potřeba se maminkám bláznivě zamilovaným do svého halucinogenními hormony malovaného obrazu smát. Jejich úkol není jednoduchý, a ať vypadá malé dítě jakkoliv, bude to právě mateřská láska, která bude o jeho budoucím životě do značné míry spolurozhodovat.
A co dělat? Pokud o kamarádku nechceš přijít, asi prostě jen pokývej, dej nějaký ten palec nahoru a budeš mít klid. Ona si s tebou na to víno plus mínus za pět let zase zajde.
Ostatně ať vypadá miminko jakkoliv, jeho budoucnost a ani budoucí zjev (pokud by to mělo hrát roli) neodhadnete. Není to zkrátka, jako když potkáte rozmazleného devítiletého spratka, u kterého si už s jistou mírou pravděpodobnosti můžete říct: „Z tebe jednou vyroste pěkný ---.“ A to slovo pěkný rozhodně nemyslíte jako lichotku.
Jsou podle tebe všechna miminka hezká? Dej nám vědět v diskuzi pod článkem!