Opilec nejapný (Vinolentus Cucullatus)
Obvykle mužského rodu, který přišel s jediným cílem – překonat svůj rekord v počtu vypitých panáků z minulého roku. Hned po povinném úvodním šéfově monologu o úspěších firmy za poslední rok mu už očička září stejně jako LED řetěz na vánočním stromku v rohu a kolem půlnoci ho najdeš ve vedlejší místnosti ubrečeného nebo zakousnutého v kolegyni Vinolentas Cucullatas. Jeho nejoblíbenější frází je: „Co si nepamatuju, to se nestalo!“
Zpívavec falešný (Canorus Falsius)
Je jedno, jestli pěje Rolničky, nebo Silent Night. Všichni v okolí tří metrů by si v tu chvíli nejraději utrhali uši i s hlavou. Bohužel, jeho snaha je občas podpořena ohnivou vodou nebo nápadem velkého šéfa spustit konečně tu „pravou neformální zábavu“ u přítomnosti nově pořízené (a z nákladů firmy odepsané) startovací sady karaoke.
Bavič multitaskingový (Humorus Hyperaktivus)
Tak tahle postavička je zřejmě tou nejvýraznější a nejmilovanější v místnosti (i ve firmě). Během chvíle ze sebe dokáže udělat šaška, kterému by se nemohl rovnat ani pohádkový Bajaja, zároveň všechny pobaví a ještě se u toho stihne nacamrat, potykat si se šéfem, vyspat se s asistentkou, odvézt domů kolegu, který sotva chodí, vyřídit firemní maily, rozeslat poslední vánoční přání klientům, rozdat dárky všem v místnosti a ještě po celé party spořádaně uklidit. No, jen řekni, jde ho nemilovat?
Urážeč netaktní (Offendus Nonmodus)
Společně se stoupajícím počtem vypitých panáků stoupá také jeho nutkání urazit co největší počet přítomných. Je úplně jedno, jestli se mu znelíbí tvůj vánoční kostým, post, na kterém ve firmě makáš, barva tvojí duhovky nebo sukně babičky, která napekla to výtečné vánoční cukroví, kterého se může užrat. Zkrátka a jednoduše tě urazí takovým způsobem, že by ses šla nejraději zavřít k individuu jménem Vinolentus Cucullatus do vedlejší místnosti a tam byste si nejprve společně poplakali a poté skončili v „zákusu“.
Slibotechna uťápnutá (Polliceoras Calcaras)
Celý rok slibuje, jak to na vánočním večírku roztočí, jak společně zapaříte, spořádáte několik lahví vína a ona tomu debilovi z vedlejšího kanclu konečně řekne pěkně od plic, co si o něm myslí. No… A pak sedí v koutku u dvojky vína, v ruce telefon, na kterém důležitě něco vypisuje a snaží se o to, stát se neviditelnou. Odchází jako první a už spřádá plány na to, jak to roztočí na příštím večírku.
Racek chechtavý (Larus Ridibundus)
Je možno variabilně zaměňovat za „Radek chechtavý“ + další jména kolegů. Vyšší promile jde u něj ruku v ruce s vyšším hlasem. Obvykle přeřve všechny v místnosti, včetně rockových Rolniček. Pravděpodobně ho najdete v objetí se Zpívavcem falešným, což je vskutku smrtelná kombinace. Od takových raději drápky pryč! Jeho smích ti bude hlavou dunět ještě týden.
Tanečník stardancový (Choreus Asterdancus)
Celý rok o něm v kanclu ani nezavadíš, vyhýbá se tvým pohledům, kávu si nosí z domu a je takovým malým uťápnutým ztělesněním ctnosti. Na vánočním večírku to ale roztáčí po druhé písničce a neuvěřitelným způsobem paří na Queeny, Enyu a jeho kreace nekončí ani u vánočního Feliz Navidad nebo zvuku kávovaru, který se místností rození zejména po půlnoci a slouží k udržení bdělosti posledních přeživších.
Biorawka vybíravá (Naturas Deligas)
Pravidelně si do kanceláře nosí krabičky, ve kterých se ještě cukají humánně zabití šneci po burgundsku, kaviárové tousty, raw jídlo nebo bio klíčky. Není se pak čemu divit, že na firemním večírku odmítne bohatě obložené kanapky, křepelčí vajíčka přejde pohrdavým pohledem (určitě nejsou od šťastných křepelek!) a u všech jídel hledá místo původu a výrobce. Šéfa se nenápadně ptá, jestli je to maso z bio chovu a ve šlehačce, která zdobí „umučeného“ humra není úplně náhodou palmový tuk.
Pravdomluvka nečekená (Veritodicas Praestoloras)
Všechno je „oukej“ a celý rok je „sluníčkový“. Pravda vyjde na povrch až na vánočním večírku, kde si dá dvě dvojky červeného a vezme si stranou jednoho kolegu po druhém. „Přemýšlel jsi, Franto, o tom, že bys ve firmě skončil? Vždyť to tady jde od desíti k pěti. Je tě tady sakra škoda. Pojď, založíme si svůj vlastní byznys.“ To nejhorší ale přijde, když dorazí k šéfovi nebo projekťákovi: „Víš, Milane, už to tady ve firmě není jako dřív. Můj plat neodpovídá mým schopnostem, tak to promysli, nebo se budeme muset rozloučit.“ Pro tohle individuum je ranní morální kocovina extrémně bolavá.
Zavírák dojížděčový (Claudereus Equitos)
Ráno je v kanceláři jako první. Ve zmačkané košili, špatně uvázané kravatě a hlavou, která vypadá, jakoby zrovna proletěla roštím. Už zhruba z jednoho metru to z něj táhne jako ze sudu. Na večírku patřil k těm, kteří dopíjeli zbytky z lahví (protože „je to přece škoda, když to máme zaplacený“), a po jeho skončení to zabořil v nejbližším non-stopáči, kde do sebe obrátil jedno pivo a večírek s noblesou zakončil tím nejlevnějším rumem, který v lokálu měli. Tady morální ani jiná kocovina nehrozí. Ta totiž přijde až zítra.
Autorský článek (redakce)
