Dětských nemocí je nespočet a je těžké se v nich vyznat. Tenhle seznam sedmi onemocnění označuje ty, které se u dítěte projevují různě vypadající vyrážkou a mají vysoce infekční charakter. V první řadě musíš dávat pozor, aby se nakažené dítě s nikým nestýkalo, ani si třeba nepůjčovalo hračky s jinými dětmi.
Jak se ale říká, všechno zlé je k něčemu dobré. U většiny těchhle nemocí je plusem to, že jejich proděláním si dítě vytvoří doživotní imunitu.
Spalničky
Spalničky jsou nemocí především dětí ve věku mezi 4. a 5. rokem, přičemž jsou zároveň jednou z nejčastějších příčin úmrtí dětí ve věku do 5 let. Může se ale stát, že touhle nemocí onemocní i dospělí. Původcem onemocnění je specifický RNA virus spalniček, jehož jediným hostitelem je právě člověk.
Mezi příznaky spalniček patří vysoká teplota společně s rýmou a kašlem. Kromě toho se můžou dítěti objevit šedé skvrny v ústech a můžou mu slzet oči. Přibližně po třech dnech se pak přidá charakteristická vyrážka. Děti ji často mají nejdřív na zadní straně hlavy, pak na celém obličeji, těle a končetinách.
Ti, kteří se spalničkami nakazili, je vždycky chytili od jiného nemocného člověka. Infekční doba bývá maximálně 2 týdny, přičemž se říká, že po vyléčení získá daný člověk proti téhle nemoci doživotní imunitu.
Co se spalniček týče, neexistuje žádná konkrétní léčba. Klíčové je podporovat imunitu, zajistit nemocnému dostatečný pitný režim a klid, podávat léky proti horečce a vitamíny. Pokud se vyskytne zánět spojivek, je dobré udržovat nemocného v pološeru, pomoct může kapesník namočený v studené vodě přiložený na víčka. Na škodu není ani omezit sledování televize a práci na počítači. Pomáhá i podávání vitamínu A. Nejúčinnějším bojem proti spalničkám je známé očkování.
Spála
Tohle onemocnění může potkat děti od 3 do 10 let věku. U starších a dospělých se moc nevyskytuje.
Spálu nebo spálovou angínu poznáš podle toho, že nemocný má vyšší teplotu, stěžuje si na bolest v krku a zduřelé uzliny. Může mít taky bolesti hlavy a potíže s polykáním. Pokud by na tebe vypláznul jazyk, měl by na něm povlak malinové barvy. Vyrážka, která se vyskytne obvykle do 2 dnů, se objeví na podbřišku, bocích, v podpaží nebo vnitřní straně stehen.
Kvůli tomu, že má jako jediná z dětských nemocí bakteriální původ, se musí léčit antibiotiky. Kromě toho by měl nemocný dodržovat klidový režim a stejně jako u spalniček dostatek tekutin. Mimo to, podle babských rad pomáhá čaj z břízy, přesličky nebo máty. Ulevit by mohly taky zábaly na sražení horečky.
Prevencí výskytu spály jsou kvalitní hygienické návyky a okamžité oddělení nemocného od ostatních osob. Dítě se nesmí dělit o hračky ani o jídlo. Po vyléčení bys měla všechny ručníky a ložní prádlo hygienicky ošetřit. Nemocný může nakazit ostatní i po dobu několika týdnů.
Zarděnky
Tenhle typ onemocnění u nás není příliš rozšířený. Poznala bys ho podle zimnice nebo horečky a oteklých uzlin. Červená vyrážka začíná na obličeji a šíří se po zbytku těla. Větší pozor by si měly dávat těhotné ženy, u nichž v důsledku nakažení hrozí poškození plodu.
Zarděnky jsou infekční virové onemocnění, které se šíří kapénkovou cestou neboli kašlem a kýcháním nakažených. Inkubační doba je až 3 týdny a před i po téhle době by sis měla dát pozor, jelikož nakažený bývá infekční i týden po výskytu nemoci.
Léčba probíhá tak, že se nakaženému podávají léky na snížení teploty, zajistí se mu dostatek tekutin a klid. Pomáhat by měly bylinky, jako je květ černého bezu a heřmánek, ze kterého můžeš nemocnému uvařit čaj. Na uklidnění je dobrý čaj z meduňky. Pokud se objeví komplikace, je nutné je řešit v nemocnici. Nejlepší prevencí je opět očkování.
Pseudospála
Tahle nemoc už se v dnešní době nepovažuje za samostatné onemocnění. Způsobují ji totiž viry, které mají na svědomí sedmou dětskou nemoc.
bigstock-medical-checkup-concept-docto-393863885.jpg
Infekční erytém
Erytém je zarudnutí pokožky a vyrážka. Nakazit se můžou nejčastěji děti ve školním věku.
I v tomhle případě patří mezi příznaky horečka, bolest hlavy a svalů. Vyrážka se objeví nejdřív na obličeji, a to v podobě velkého červenofialového fleku, někdy bys v něm mohla rozeznat motýla. Pak se rozšiřuje na trup, vnitřní stranu končetin a na dlaně.
Infekční je dítě už týden před tím, co vypuknou první příznaky, a přestává být až po vyblednutí vyrážky. Léčba probíhá opět jednoduše. Nemocnému dítěti se podávají léky proti svědění vyrážky, proti teplotě a bolesti. Po vyléčení se dítě touhle nemocí už do konce života nenakazí. Pozor, i tady hrozí nebezpečí poškození plodu při nakažení těhotné ženy.
Třídenní horečka
Uklidnit tě může to, že šestou nemoc dostane téměř každé dítě. Nejčastěji se nakazí děti ve věku 6 měsíců až 3 roky a nebývá pro ně nebezpečná.
Typickým příznakem, podle kterého ji poznáš, jsou vysoké horečky dosahující 39 °C. Po přibližně 4 dnech, kdy teploty odezní, přichází vyrážka, která postihuje trup, krk a ruce dítěte. Má podobu drobných červených fleků, které nesvědí a měly by ustoupit do druhého dne.
Léčba není nijak složitá, většinou se podávají léky proti horečce a nemocnému se zajišťuje dostatek tekutin. Na snížení horečky mají podle babských rad pomáhat zábaly, vlažná sprcha nebo třeba odvary z pampelišky nebo řebříčku. Účinný je taky lipový a bezový čaj, který pomáhá při pocení a k následnému sražení teploty. Pokud se u dítěte objeví febrilní křeče, radši hned vyhledej lékaře.
Syndrom ruka-noha-ústa
Sedmá nemoc ti názvem napoví, kde se vyrážka nejčastěji objevuje. Má podobu drobných puchýřků, přičemž v ústech dítěte bys mohla najít afty. Dalšími příznaky jsou horečka, bolest hlavy a krku a někdy i bolest břicha. Může se objevit i závrať a bolest v krku, při níž dítě těžce polyká.
Nemoc se přenáší kapénkovou cestou a většinou sama ustoupí po týdnu až dvou. Léčit se dá jako předchozí nemoci, tedy podáním léků snižujících horečku a svědivost vyrážky, důležitý je dostatečný příjem tekutin.
Obecně můžeš tuhle nemoc zapudit, stejně jako další virové infekce, stravou, tedy podáváním rajčat, křenu, hrášku, cibule nebo petržele. Důležité je taky to, aby nemocný nechodil na slunce a dodržoval hygienické návyky. Kromě toho se dají léčit samotné afty, například hojivou tinkturou.
Kdy už je třeba volat lékaře?
Specificky u spály je nutné řešit problém hned, protože lékař musí předepsat antibiotika. Pro všechny případy platí, že je dobré lékaře vyhledat, když má dítě vysokou horečku (tedy přesahující 40 °C) a hrozí febrilní křeče. Kontaktovat odborníka bys měla i v případě, kdy dítě nadměrně bolí břicho nebo krk, a v důsledku toho nechce jíst a/nebo pít. Vyšetření je taky nutné, když dochází ke komplikacím a stav se nelepší.
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4, zdroj 5, zdroj 6, zdroj 7, zdroj 8, zdroj 9, zdroj 10, zdroj 11
