Hraniční porucha osobnosti: když člověka ovládnou nezvladatelné emoce

Shutterstock
|
04. 11. 2024
|
Není radno si s ní zahrávat. Hraniční porucha osobnosti ovlivňuje schopnost člověka rozumět svým emocím, okolí i sobě samému. Co je potřeba o tomhle málo pochopeném duševním onemocnění vědět?

Hraniční porucha osobnosti (HPO) někdy dokáže pořádně potrápit. Jak člověka, který jí trpí, tak jeho blízké. Ve Spojených státech ji podle údajů z roku 2020 má až 1,6 % populace, což znamená, že touhle nemocí trpí 5 milionů Američanů. Ve skutečnosti jich ale je pravděpodobně daleko víc, protože pacientům často doktoři dají jinou diagnózu. Zároveň tři čtvrtiny lidí s HPO jsou ženy.

Intenzivní emoce, impulzivita a sebepoškozování

V mezinárodní klasifikaci nemocí MKN-10 se hraniční porucha osobnosti řadí mezi specifické poruchy osobnosti, společně třeba s disociální, paranoidní nebo schizoidní poruchou. V klasifikaci ji můžeš najít ještě pod názvem Emočně nestabilní porucha osobnosti typu hraniční. A to ji dokonale vystihuje.

Člověk, který má HPO, je totiž nadměrně emotivní a impulzivní. Myslí si o sobě, že je špatný, nezaslouží si nic dobrého, ani lásku ostatních. Kromě toho má pocit, že je svět nebezpečné a nepřátelské místo a on je v něm už od narození nevítaný. Má sklony k sebepoškozování a má za sebou často pokus o sebevraždu.

Ve skutečnosti se přibližně 70 % lidí s HPO aspoň jednou za život pokusí o sebevraždu a až 10 % lidí svůj pokus dokončí. Kvůli svému onemocnění a neukočírované emotivitě se často nemocní dostávají do vyhrocených krizových situací a na psychiatrii nejsou žádným nováčkem.

Název „hraniční“ odkazuje k tomu, že tahle nemoc je na hranici mezi neurózou a psychózou. Tu zažívají třeba schizofrenici, kteří často nedokážou rozlišovat mezi vlastními fantaziemi a realitou. Člověk s HPO toho sice schopen je, ale někdy má mikropsychotické epizody, kde se ona hranice jemně stírá.

Projevy hraniční poruchy osobnosti

Mezi typické projevy HPO patří:

  • Porucha regulace emocí: jedinec s HPO zažívá intenzivní emoce, které nedokáže regulovat. Neví, co si s nimi má počít. Často má výkyvy nálad, je výbušný a někdy i agresivní.
  • Potíže se sebeobrazem: neví, co si sám o sobě má myslet. Neví, kým je, má nízké sebevědomí. Neví, jaké jsou jeho potřeby a jaká je jeho hodnota. Zažívá v životě prázdnotu.
  • Potíže ve vztazích: jeho vztahy jsou chaotické. Má velký strach z opuštění, takže zůstává i v toxických vztazích, kde mu někdo ubližuje. Má taky sklon navazovat rychlé a intenzivní vztahy, které často střídá a bojí se, že ho partner opustí. Nefunkční vztahy má ale i s rodinou a kamarády.
  • Potíže se sebeovládáním: člověk s HPO je impulzivní. Často se sebepoškozuje a má myšlenky na sebevraždu.
  • Potíže s kognicí: zažívá paranoiu a disociativní stavy, kdy nedokáže vnímat a chápat realitu nebo své vlastní tělo. Má pocit, jako by se na věci kolem sebe díval z dálky a že nejsou skutečné. Je to jeho obrana proti intenzivním emocím a konfliktům.

Příčiny rozvoje hraniční poruchy osobnosti: můžou za něj geny i prostředí

Odborníci si myslí, že hraniční porucha osobnosti má kořeny v kombinaci biologických predispozic a vlivů prostředí. Jednoduše řečeno jde o to, že lidi s HPO mají v genech zakódovanou větší zranitelnost, intenzivní emoce a těžší uklidnění.

Souvisí to s aktivitou amygdaly, která se nachází v mozku jako součást limbického systému a která je zodpovědná za emoce, jako je vztek, strach nebo úzkost. Když se aktivuje, je – lidově řečeno – konec a člověk se přestane ovládat.

U lidí s HPO je amygdala hyperaktivní a přecitlivělá, což znamená, že se aktivuje i při malých podnětech. Často tak stačí málo, aby „vybouchli“, začali plakat nebo se začali přehnaně bát. Intenzivnější emoce pak těžko zvládají a mají problém se uklidnit.

Kromě toho mají lidé s HPO narušenou spolupráci amygdaly a prefrontálního kortexu, který je v normálních podmínkách základním centrem pro racionální myšlení, plánování a kontrolu impulzů. Právě proto nedokážou nemocní ovládat svoji impulzivitu.

To ale není všechno. Lidem trpícím hraniční poruchou osobnosti často ubližuje i jejich okolí, které jejich stav často nechápe a neví, jak se k nim má chovat. Setkávají se tak s odmítavými a kritickými reakcemi. Odborníci říkají, že často žijí v devalvačním prostředí.

Asi jsi už taky někdy slyšela reakce typu „ale prosím tě, vždyť se nic neděje, tak nepřeháněj“ nebo „přestaň si vymýšlet a nestěžuj si pořád“. U lidí s HPO to ale dlouhodobě vede k tomu, že se naučí ignorovat nebo potlačovat emoce, což je jenom zintenzivní. Po nějaké době začnou mít taky pocit, že jsou jiní než ostatní a že je s nimi něco špatně, čímž se od ostatních odcizí. Emoce ale nezmizí, když je ignorujeme. Naopak je potřebujeme vyjadřovat.

shutterstock_2221608691.jpg

Hraniční porucha osobnosti se může zlepšovat, nemusíš se s ní vyloženě trápit po zbytek života.
Shutterstock
S hraniční poruchou osobnosti pomůžou i terapie. Přidat se můžou i léky na deprese nebo úzkosti.

Jak komunikovat s člověkem, který HPO trpí: buď trpělivá a stanov si hranice

Když to tak píšeme, nebylo by špatné si dát pár tipů na to, jak s člověkem trpící HPO komunikovat a interagovat. Být blízký někoho s touhle poruchou je, jak jsme říkaly na začátku, těžké, ale dá se s ním naučit vycházet.

Ke strategiím, jak se chovat k člověku s hraniční poruchou osobnosti, patří:

  • Nastuduj si toho o HPO co nejvíc. Začala jsi už tímhle článkem, což je skvělý první krok.
  • Naslouchej a potvrzuj jeho pocity. Empaticky poslouchej, co ti říká, a uznej jeho emoce, i když jim nerozumíš. Kdyby se ti něco nelíbilo, tak ho kritizuj jen konstruktivně a s konkrétními návrhy na zlepšení. Zkus se ale vyhnout hádkám a konfrontacím. Namísto toho snižuj napětí tím, že zůstaneš klidná a vyrovnaná.
  • Zeptej se ho na jeho zájmy. Někdo si na své diagnóze může postavit celou osobní identitu, to ale není moc zdravé. Prozkoumej s dotyčným, co ho baví.
  • Stanov si zdravé hranice. I ty jsi člověk, stanov si proto hranice, za které už by ten druhý neměl zajít. Pokud je překročí, neboj se mu to říct a při nejhorším ze situace odejít. Nejlepší je zajistit si další podporu z vnějšku, třeba od dalšího člověka (kamarádky, rodiče, přítele, kohokoliv).
  • Mluv jasně a konzistentně. Vyhni se dvojznačným prohlášením a ujisti se, že to, co říkáš, odpovídá tvým činům. Lidi s HPO potřebují vědět, co očekávat, a být si jisti, že se to opravdu stane. Jinak je může ovládnout nejistota, kterou si špatně vyloží.
  • Rozpoznej spouštěče. Nejde je ochránit přede vším, ale zkus minimalizovat situace, které by lidi s HPO mohly zneklidnit a vyvolat intenzivní emoce.
  • Rozptyl ho. Pokud uvidíš, že je daný člověk ve špatné náladě a hrozí, že „vybouchne“, zkus ho rozptýlit. Stačí upozornit na něco pozitivního.
  • Buď trpělivá. Opakuj si, že tvůj blízký na tebe není nazlobený úmyslně a záměrně. Z velké míry ho v náročné situaci ovládá nemoc.
  • Pravidelně ho kontaktuj. Člověk s HPO se nejvíc bojí opuštění. Tím, že ho ujistíš, že jsi na něj nezapomněla, se s tebou bude cítit bezpečně.
  • Povzbuď ho v léčbě. Nemusíš ho přímo nutit, stačí zmínit, že je pro tebe jeho zotavení důležité. Můžeš mu například říct o dialektické behaviorální terapii, kterou ti představíme o kousek níž. A pokud bude chtít, doprovoď ho na terapii.

Jak s hraniční poruchou osobnosti bojovat? Pomáhá opustit bludný kruh

Hraniční porucha osobnosti je vážná duševní nemoc. To ale neznamená, že není naděje na zotavení nebo zmírnění příznaků. Téměř polovina lidí, u kterých je zjištěna HPO, ji už v takové míře přestane mít o 2 roky později a o 10 let později se zmírní příznaky až 88 % lidí.

Léčba HPO obvykle zahrnuje nějaký typ psychoterapie. Jejím cílem je pomoct lidem s hraniční poruchou získat kontrolu nad svými myšlenkami a divokými emocemi. Tou nejčastější je dialektická behaviorální terapie, která je navržená speciálně pro lidi s HPO.

Je založená na myšlence, že k HPO přispívají dva faktory: emocionální zranitelnost a nepodporující prostředí, které nemocné přivádějí do nekonečného cyklu intenzivních emocí, za něž se dotyčný stydí. Kvůli tomu, co jim říkají rodiče, si myslí, že jsou špatní. Intenzivní emoce se tím cyklí a prohlubují.

DBT se tenhle kruh snaží prolomit a naučit své klienty, aby začali emoce víc vnímat, přijímat a kontrolovat. Pomáhá nemocným najít bezpečnější strategie, jak se s emocemi vyrovnat (než třeba sebepoškozováním).

Další možností je kognitivně behaviorální terapie, která pomáhá lidem s HPO identifikovat a změnit chybné přemýšlení nad interakcí s ostatními a tím i snížit výkyvy nálad.

Skvělé jsou taky terapeutické komunity, kde se setkávají různí lidé s různými psychickými problémy. Lektoři tam učí lepší sociální interakci s ostatními. Kromě účasti na individuální a skupinové terapii se od každého očekává, že na místě občas třeba připraví jídlo nebo udělá úklid.

Lidem s hraniční poruchou pomáhá i umělecká činnost, třeba arteterapie, muzikoterapie nebo tanec. Na takových sezeních se naučí vyjadřovat své myšlenky, když jim to nejde verbálně.

Zároveň na tuhle diagnózu zatím neexistuje žádný oficiální lék. Dají se léčit jen související duševní potíže, jako je deprese nebo úzkost. Lidi s HPO tak můžou dostávat antidepresiva, stabilizátory nálady, antipsychotika nebo anxiolytika (která pomáhají s úzkostí).

Nejsi sama, hraniční poruchou trpí i celebrity

Pokud ty sama trpíš nebo tvůj blízký trpí hraniční poruchou, věř, že nejste jediní na světě. Možná jsi ani nevěděla, že HPO trpí i ty nejznámější hollywoodské celebrity. Jedním z nich je i komediální herec Jim Carrey, který o svých duševních problémech otevřeně mluví. Předpokládá se, že jeho psychiku velkou měrou ovlivnilo traumatické dětství. Se svým onemocněním se vyrovnává malováním a jinou uměleckou činností.

O své psychice se nebojí mluvit ani herečka a hvězda seriálu Outer Banks Madison Bailey. Před 4 lety otevřeně přiznala, že trpí hraniční poruchou osobnosti. V minulosti promluvila o tom, že se nemoc stala velkou součástí její osobnosti.

Zmínila taky, že ji nebaví chodit na terapie, ale chce se uzdravit, a proto celý proces podstupuje. Doma se uklidňuje meditací a sbírá léčivé krystaly. Zároveň měla díky nemoci možnost setkat se s velkou spoustou lidí. Naučila se díky tomu empatii a naslouchání druhým.

Dalším hollywoodským miláčkem, který (údajně) trpí touhle nemocí, je hvězdná Angelina Jolie. Když byla mladší, sebepoškozovala se, měla destruktivními vztahy a zápasila s poruchami příjmu potravy. Nemoc se jí stabilizovala až v dospělosti.

A do čtveřice má hraniční poruchu i zpěvačka Madison Beer. V minulosti přiznala, že si prošla těžkým obdobím, kdy pomýšlela i na sebevraždu. Díky terapii se ale se svými emocemi víc sblížila, poznala je a naučila se, jak je kontrolovat a být stabilní. Poté, co se dozvěděla svou diagnózu, vydala písničku Stained Glass, která je inspirována jejími problémy s duševním zdravím.

Použité zdroje:

  • apas.cz/slovnicek-pojmu/amygdala/
  • cs.wikipedia.org/wiki/Hrani%C4%8Dn%C3%AD_porucha_osobnosti
  • slideplayer.cz/slide/11131313/
  • nhs.uk/mental-health/conditions/borderline-personality-disorder/treatment/
  • baptisthealth.com/blog/health-and-wellness/tips-for-interacting-with-someone-with-borderline-personality-disorder
  • verywellhealth.com/how-to-communicate-with-someone-with-borderline-personality-disorder-5270167
  • serecoverycenter.com/7-celebrities-with-borderline-personality-disorder/
  • popsugar.com/fitness/madison-bailey-quotes-about-borderline-personality-disorder-47567199
  • nme.com/news/music/madison-beer-opens-up-on-being-diagnosed-with-borderline-personality-disorder-2734659
Související články