Lékořice je přírodní všelék. Bonbóny to jen začíná

Shutterstock
|
23. 07. 2024
|
Slaďoučká bylinka, kterou budeš znát díky černým pendrekům a Hašlerkám. Lékořice se ale nevyužívá jen na sladkosti. Její výhody zná i tradiční medicína.

Lékořice je rodem rostlin z čeledi bobovitých. Je známá svou charakteristickou sladkostí. Není divu, že se lékořici přezdívá sladké dřevo nebo sladký kořen. Říká se, že je až 50krát sladší než sacharóza a řepný cukr. Přezdívka ale vychází i z názvu hlavní složky kořene lékořice, glycirrhizinu. Je složený z řeckého glykys (sladký) a rhiza (kořen) (Kostrhounová, 2016).  

Kdo by neznal pendreky nebo Hašlerky

Dává tak smysl, že je lékořice hlavní ingrediencí v cukrovinkách, které možná znáš z dětství. Kdo nikdy nezkusil černé pendreky, které obsahují zahuštěný a upravený extrakt z lékořicového kořene?

Známé jsou ale i nahořklé větrové bonbóny Hašlerky. Jsou složené z prášku právě z téhle trvalky. Češi jsou na ně pyšní už víc než sto let. Stejně jako lékořice, ani ony nepocházejí z naší domoviny. Hašlerky vymyslel v roce 1877 hamburský lékárník.

Nejrozšířenějším druhem je lékořice lysá, která pochází ze Středomoří a dneska bys ji našla v Itálii, Španělsku, Turecku nebo na Kavkazu. Komerčně se pak pěstuje jak v Sýrii a Uzbekistánu, tak Řecku, ve Francii a konečně (jako jediná) i v Česku.

U nás se začala pěstovat v 16. století na Moravě. Do střední Evropy, a potažmo na dnešní území České republiky, ji měli přinést benediktýni z Bambergu. Na jižní Moravě, konkrétně v Hustopečích, Mikulově nebo Bzenci, se pěstuje dodnes.

shutterstock_2325428165.jpg

Lékořice má své místo i v tradiční medicíně.
Shutterstock
Sladké dřevo. I takhle může lékořice vypadat.

Přírodní lék i mocné afrodiziakum

Účinky lékořice objevila i východní a západní medicína, obě ji považují za rostlinný všelék. Jako léčivku ji využívali například v tradiční čínské medicíně, nepohrdli jí ani ve starověkém Egyptě, Římě a Řecku.

Kořenem lékořice léčili řadu strastí od bolestí v krku, tuberkulózy až po žaludeční vředy. V Indii pak kořen louhovali a udělali si z něj samozvaný nápoj lásky. Afrodiziakum si vytvořili tak, že lékořici svařili v mléce společně s cukrem, kořenem šáchoru a pepřem.

Díky svým antioxidačním a protizánětlivým účinkům by podle výsledků některých experimentů na zvířatech měla lékořice pomáhat i s ekzémem a astmatem. V současnosti se má za to, že látky v lékořici pomáhají při komplexní léčbě zánětů průdušek, a to pro snazší odkašlávání hlenů a ke zmírňování dráždivého kašle.

Zajímavé je i to, že se díky estrogennímu hormonu používá při léčení některých ženských nemocí.

Všestranná bylinka: důležitá pro pivo i dobytek

Sladké dřevo se ale využívá i v jiných odvětvích, které tě možná překvapí. Mimo jiné upravuje chuť tabáku a odpad z kořene se používá na výrobu papíru. Extrakt z lékořice hraje důležitou roli i při výrobě piva, přesněji proto, aby víc pěnilo. Dřív se dokonce lékořice využívala i při výrobě náplní do hasičských přístrojů. V neposlední řadě se pak všechny nadzemní části dají využít jako krmivo pro dobytek.

U lékořice je důležitý hlavně její kořen, který se oloupe, aby se snáz vylouhovaly účinné látky. Kromě toho se tím odstraní nepříjemná chuť pryskyřice (Kostrhounová, 2016).

A jak si na lékořici pochutnat? Když tě bude bolet v krku, můžeš si dát lékořicový bonbón nebo si připravit lékořicový odvar a dopřát si tak léčivý čaj. Dá se ale koupit i na internetu. Extrakt z lékořice bys ale někdy mohla najít i v krémech a gelech určených na ekzematickou pokožku.

Pozor ale na nadměrné užívání extraktu z lékořice. To totiž může mít za následek zvýšení krevního tlaku a potlačení močení. Příliš mnoho lékořice nebo sladkostí z téhle bylinky je navíc toxické pro játra a kardiovaskulární systém a neobejde se to ani bez nepříjemných otoků.

Lékořici v jakékoliv podobě si dopřej vždycky maximálně týden, pak už by to mohlo napáchat v těle paseku. Zároveň záleží na množství, odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO) říkají, že pro většinu dospělých je bezpečných 100 mg kyseliny glycyrrhizové denně, což odpovídá asi 60–70 gramům lékořice, víc pak může způsobit nepříjemnosti.

A pokud máš vysoký krevní tlak nebo nízkou hladinu draslíku v krvi, radši se ji úplně vyhni. Děti by navíc lékořicový čaj neměly pít déle než den a pro kojence a batolata se nedoporučuje vůbec.

Autor článku: redakce

Použité zdroje:

  • zdravi.euro.cz/clanky/lekorice-lysa-ucinky-pouziti/
  • cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A9ko%C5%99ice_lys%C3%A1
  • toprecepty.cz/clanky/1413-stolete-haslerky-lecily-slavne-zpevaky-ten-ktery-jim-dal-jmeno-skoncil-v-koncentracnim-tabore/
  • healthline.com/nutrition/black-licorice-death  
  • Kostrhounová, J. (2016). Historie pěstování lékořice v kraji vinné révy. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.
Související články