Jestli si psychiatra představuješ jako vousatého šílence v bílém plášti, který je tak nějak sám svým pacientem, zadrž. Ačkoli psychiatrická péče u nás není bezchybná, i tak jsme v jednadvacátém století dost pokročili. Psychiatr může vypadat jakkoli a garantujeme ti, že na ulici bys ho fakt nepoznala – může to být obyčejná žena středního věku i sympatický kocourek krátce po škole.
Duševní zdraví je pořád trošku tabu
Navzdory osvětě zejména posledních let je duševní zdraví ve společnosti ještě pořád trošku tabu. Když někomu řekneš, že se léčíš s depresemi, můžeš mít kliku a dostane se ti pochopení, nebo se o sobě dozvíš, že jsi akorát líná a přecitlivělá. Když někomu řekneš, že máš úzkosti a panické ataky, kromě pochopení se ti může dostat rady „tak se furt něčeho neboj“. (Ahaaa, no jooo, to mě nenapadlo, vidíš! Hmm, hned je to lepší! Haha…)
Je tedy fajn zvážit, komu o svých problémech řekneš. Když se ale dočkáš pochopení a přijetí u svých blízkých, hned budeš mít lepší výchozí bod k nějaké práci na sobě a ke zlepšení situace. Když se pochopení nedočkáš, budeš to mít horší a složitější, ale neznamená to, že to máš vzdát. Naopak!
Duševní potíže se nedají tak úplně dokonale popsat někomu, kdo je nezažil. Protože všichni sice víme, jak příšerně bolí naražená ruka, ale podstatně míň nás ví, jak pekelná je deprese nebo k čemu všemu tě může dohnat úzkost. Pokud pro tvůj stav někdo nemá pochopení, neztrácej příliš mnoho energie s vysvětlováním, protože to nejspíš nepomůže.
Psychiatr je přes léky, ale povídat si s tebou může
Když se mluví o psychiatrech, část lidí má pocit, že to je člověk, který tě jen narve antidepresivy nebo jinými léky a nazdar. Část si zase naopak myslí, že psychiatr si s pacientem dlouze povídá. Ani jedno není pravda. Ideálně by ses měla setkat se zlatým středem, kdy se lékař při tvé návštěvě zeptá, jak ti aktuálně je, a podle toho pak navrhuje léčbu.
Úkol psychiatra tedy není nacpat tě prášky, aby z tebe byla úplná guma a on podpořil farmaceutickou lobby. Kolem antidepresiv se pořád točí informace, že změní tvou osobnost. Ve skutečnosti je to ale spíš nemoc samotná a odkládání léčby, co celou situaci, a v důsledku i tebe mění.
Je totiž potřeba si uvědomit, že moderní antidepresiva už nejsou takové dryáky, jako byly třeba před desítkami let. Spoustu parády nadělá i jejich dávkování, případně kombinace s dalšími léky.
K psychiatrovi žádanku nepotřebuješ
Pokud nechceš svoje duševní zdraví řešit s obvodním lékařem, je dobrou zprávou, že do ordinace psychiatra se dostaneš i bez žádanky. Mysli ale na to, že obvoďák by o tobě měl mít přehled, ať už jde o tvoje játra, končetiny, nebo duši.
shutterstock_2378432581.jpg
Termín dostaneš (nejspíš) v řádu měsíců
Psychiatrů nemáme zrovna přehršel a čekací doba na termín se může lišit v řádu měsíců, jestli vybraný lékař spolupracuje s pojišťovnou, nebo ne. V prvním případě můžeš termín dostat v řádu měsíců (což je k uzoufání, ale první pomoc například v podobě lehčích antidepresiv ti může poskytnout právě obvoďák), v tom druhém i dřív, ale samozřejmě záleží na jeho vytížení.
To, jak je nebo není psychiatr vytížený, ti taky může napovědět něco o jeho kvalitách. Není to ale pravidlem.
První návštěva psychiatra: co od ní čekat?
První návštěva u psychiatra bývá vždycky o něco delší než ty následné, kontrolní. Může trvat i 1,5–2 hodiny. Lékař si musí založit tvou složku a kromě jména, data narození a bydliště bude chtít vědět:
- jak ti aktuálně je, jestli potřebuješ akutní pomoc (aby posoudil, jestli pro tebe například nebude nejlepší volbou hospitalizace, případně může navrhnout lázeňský pobyt)
- jak jsi na tom po zdravotní stránce, s čím se léčíš (od vysokého tlaku až po štítnou žlázu nebo migrénu)
- jaké jsi měla dětství (tohle nebude rozhovor na hodinu, pravděpodobně mu jen načrtneš, jestli táta nebyl alkoholik nebo máma absolutně odmítavá, a to, jestli jsi byla zdravé, nebo věčné nemocné dítě)
- jak vypadala tvoje školní docházka a studium (prospěch, kolektiv, ostatní dojmy)
- jestli a v jaké míře piješ alkohol, kouříš, případně bereš návykové látky (nebo jsi brala)
- jak jsi na tom se spánkem (jak usínáš, jestli se v noci budíš nebo se budíš brzy ráno)
- s kým sdílíš domácnost, jak vlastně žiješ (ve vlastním domě, nebo v pronajatém bytě?) a kde (ve městě, na vsi)
- jakou máš podpůrnou síť (na koho se můžeš obrátit, když je ti zle – třeba na rodiče, partnera nebo kamarádky)
- jak jsi na tom s jídlem (jestli nemáš nebo jsi neměla poruchy příjmu potravy, sem patří i emoční jedení a přejídání)
- jestli jsi absolvovala nějakou terapii
Neboj se, nejde o výslech. Když lékař uvidí, že se ti na některou z otázek vyloženě odpovídá špatně, může tě poprosit jen o pár vět, aby si udělal obrázek o situaci. Rozhodně to nebude tak, že by ti svítil lampičkou do obličeje a tahal z tebe všechno tak, aby ses nakonec úplně sesypala. Na kteroukoli otázku můžeš odmítnout odpovědět, ale je maximálně důležité být k lékaři otevřená a upřímná.
Nemusíš se bát ani toho, že by pro tebe psychiatr zavolal sanitku a nechal tě zavřít „na cvokárnu“, kde by tě snad nedej bože ještě připoutali k lůžku. Psychiatr může doporučit hospitalizaci v případě, že nabyde dojmu, že existuje reálné riziko, že bys mohla ublížit sama sobě nebo druhým. Rozhodně tě ale nenechá kamkoli zavřít proti tvé vůli.
Jak poznat dobrého psychiatra?
Tahle otázka padá často, ale odpověď na ni rozhodně není jednoduchá. Otázkou je totiž hlavně to, kdo je dobrý psychiatr a taky co od něj čekáš. Nesmíš si ho plést s psychologem nebo terapeutem, zároveň by ses u něj měla cítit dobře a měla bys k němu mít důvěru. Jakmile ji nemáš od začátku nemáš nebo ji časem ztratíš (i to se děje), neváhej a obrať se na někoho jiného.
Když budeš na internetu pátrat po psychiatrovi, ke kterému se objednat, ve většině případů narazíš na kladné i záporné recenze pacientů. Vždycky je to hodně ošemetné a nedá se to hned poznat a vyhodnotit. Budeš to muset risknout. Fajn může být i případné doporučení někoho známého, ale ani to nemusí úplně zafungovat (stejně jako u psychologů a psychoterapeutů).
Citelně empatičtější můžou být psychiatři, kteří absolvovali nejen medicínu, díky níž mají lékařský titul, ale i psychoterapeutický výcvik. Ti se s tebou pravděpodobně i rádi při každé návštěvě pobaví o tom, co tě zrovna trápí nebo v čem se ti naopak daří, a léčbu víc zasadí do kontextu tvého života.
Můžou být taky jakýmsi koordinátorem aktivit, které by ti mohly pomoct – může ti například doporučit konkrétní druh terapie nebo ti naopak říct, abys s ní ještě nezačínala, dokud tě nestabilizují léky, může doporučit lázně, doplňky stravy nebo cokoli aktivity, jako sport, kreativní tvorbu a podobně.
Roli při výběru může hrát i to, jestli chceš svou situaci řešit se ženou, nebo s mužem. Někomu na tom záleží, jinému ne. Řiď se svými pocity.
A nakonec je fajn vědět, že s některými psychiatry se můžeš spojit i online. Nejspíš tě jednou za čas budou chtít vidět osobně, ale online sezení se hodí, třeba když jsi nemocná nebo máš psychiatra daleko a nemáš zrovna čas k němu jet.
Kdy vyhledat psychiatra?
Na psychiatra se obrať kdykoli, když budeš mít pocit, že si se svým trápením a svou situací už sama nedokážeš poradit. Období mezi objednáním a termínem první návštěvy ti může pomoct překonat třeba i psychoterapeut. Ti, kteří nespolupracují s pojišťovnou, ti můžou dát termín třeba i v řádu týdne (ale je třeba počítat s úhradou).
Psychiatr ti dokáže pomoct s depresemi, úzkostmi, panickými atakami, se závislostmi nebo se ztrátou kontaktu s realitou a s dalšími záležitostmi.
Přejeme ti, abys péči psychiatra vůbec nepotřebovala, a když na ni přece jen dojde, abys měla štěstí při výběru. A hlavně se toho neboj!
Autor článku: redakce
Použité zdroje:
- hedepy.cz/o-terapii/psychiatr-psycholog-terapeut-jaky-je-mezi-nimi-rozdil-a-za-kym-jit
- ulekare.cz/clanek/psychiatricke-vysetreni-1176
- zkušenosti autorky
