Proč vůbec Velikonoce slavíme, respektive je tedy máme? Velikonoce můžeme pojmout jako svátky jara, ale v křesťanském kontextu jde o připomenutí ukřižování Ježíše Krista. K Velikonocím patří Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa. Pak následuje svaté třídenní – Zelený čtvrtek, Velký pátek (den ukřižování) a Bílá sobota. Pak přichází Boží hod velikonoční, tedy až v neděli, protože v noci ze soboty na neděli měl Kristus vstát z mrtvých. A následuje Velikonoční pondělí.
Svátky slavili už staří Germáni a Slovani, vůbec poprvé se takové oslavy objevily u Židů jako svátky přesnic (pascha = pesah). Důvodem slavení bylo vysvobození Izraelitů z Egypta vždycky 14. den měsíce nisanu.
Vajíčka, kam se podíváš
K Velikonocím neodmyslitelně patří barvená a malovaná vejce. Je jedno, jestli se dáš přírodní cestou a využiješ třeba schopnosti cibule barvit, koupíš si barvy na vajíčka, namaluješ je fixami nebo temperami… Vejce musí být pěkně barevná, to je to hlavní! Tyhle drobotiny jsou totiž symbolem života, jara, úrodnosti a plodnosti.
pexels-photo-1212235.jpeg
Pomlázka, které se bojíme
Chlapci a muži pletou před Velikonocemi pomlázku, aby jí mohli o Velikonočním pondělí vyšlehat dívky a ženy, aby jim zajistili omlazení a zkrášlení. Vždycky by to ale mělo být symbolické, tak nechápeme, proč máme z každých Velikonoc modřiny. Po „vyšupání“ pak ženy a dívky obdarovávají muže a chlapce právě barvenými vajíčky. Na pomlázky jim pak navážou barevné pentle. Dneska už ale koledníky uctíš spíš panáčkem něčeho tvrdšího a ty mladší třeba čokoládovými mlskami.
Velikonoční výzdoba, která přitáhne jaro
Ke každým svátkům patří výzdoba a Velikonoce nejsou výjimkou. Mašle, jarní kvítí, samolepky na okna… Ať už se rozhodneš pro cokoli, sjednoť výzdobu a měj ji buď vesele pestrou, nebo moderně jednolitou. Obojí je hezké a vnese do tvého bydlení krásu jara, kdy je příroda v rozpuku.
pexels-photo-1040161.jpeg
Beránek, mazanec a jidášky
Na Velikonoce se pečou mazance, a to ze stejného těsta jako vánočky, a samozřejmě taky beránci! Beránek totiž symbolizuje Ježíše Krista, který byl obětním beránkem za spásu světa. V židovství pak zase zobrazuje Izrael jako Boží stádo, které vedl Hospodin. Beránka pečeme hlavně z tvarohového těsta a kolem krku mu dáváme mašli. Měl by pak krásně zdobit sváteční stůl.
Jidášky zase pečeme z kynutého těsta. Tyhle drobné drobnosti mají připomenout Jidášovu zradu – mají proto tvar válečku, který značí provaz, na němž se měl Jidáš oběsit.
Někde musí být zajíček
Co by to bylo za Velikonoce bez zajíčka? Tohle zvířátko můžeme sice upéct taky, ale spíš ho vystavujeme jako dekoraci, ať už z papíru, nebo z jiného materiálu. Zajíčka jsme začátkem 20. století přejali od německých sousedů. Má symbolizovat život, štěstí a plodnost.
Dodržuješ na Velikonoce nějaké zvyky? Dej nám vědět v diskuzi pod článkem!
