Do redakce nám nedávno dorazil e-mail čtenářky Kamily. Současného manžela potkala už na střední škole. Společně plánovali budoucnost, která sestávala zejména z cestování kolem světa. Ani jeden z nich netoužil po dítěti. Aspoň ne teď.
Varikokéla a další komplikace
„Adama jsem potkala ve druháku na střední. Padli jsme si do oka a během poměrně krátké doby spolu začali chodit. Ostatní se o nás bavili jako o spřízněných duších a mně bylo po jeho boku tak dobře. Netrvalo to dlouho a společně jsme nastoupili na stejnou vysokou školu, kterou jsme oba zdárně zvládli. Náš „opravdový“ dospělý život na sebe nenechal dlouho čekat.
Děti jsme prozatím neplánovali. Adam, který byl vymodleným dítětem, k němuž si rodiče museli „dopomoci“ umělým oplodněním, navíc po otci zdědil varikokélu. Proto se nechal již v poměrně mladém věku vyšetřit. Lékaři mu bohužel sdělili krutou pravdu. Společně s dalšími komplikacemi ho navíc označili za prakticky neplodného. Šance na přirozené početí byla v našem případě menší než 5 %.“
baby-821625_1280.jpg
Děti jsme neplánovali
„Byla to pro něj rána. Na druhou stranu se ani jeden z nás do rodičovství nehrnul. Byla jsem mu oporou, věděla jsem ale, že ho to ve skrytu duše mrzí. Snažila jsem se jeho myšlenky rozptýlit tím, co nejvíc miloval – cestování po světě a poznávání nejrůznějších krás. Čekala nás dovolená na Maledivách, které se nemohl dočkat.
Antikoncepci jsem nebrala. To vzhledem k manželově diagnóze. Navíc jsem měla ve svém okolí nespočet kamarádek, které se o dítě pokoušely s naprosto zdravým partnerem a kterým se dlouhé měsíce nedařilo. Že bych otěhotněla, na to jsem neměla ani pomyšlení. Osud s námi měl ale jiné plány.“
Návštěva u kartářky
„Mám ráda mystično a nejrůznější taje i záhady. Věřím v karty. Proto asi nikoho nepřekvapí, že jsem pravidelně navštěvovala jednu vyhlášenou kartářku. O mém minulém i budoucím životě mi vypověděla mnoho zajímavého a světe, div se, dokonce i pravdivého. Poslední návštěva u ní se nesla v uvolněném duchu. To do chvíle, kdy mi sdělila, že čekám dítě.
Normálně jsem menstruovala, žádné změny na sobě nepozorovala, proto jsem byla z její výpovědi krajně rozpačitá. Tentokrát to bylo poprvé, kdy jsem od ní odcházela zklamaná a nepředala jsem jí ani dárek, který jsem pro ni měla. Správné kartářky si totiž za věštění nenechávají platit. Obdarovat je můžete, čímkoli uznáte za vhodné.“
baby-2717347_1280.jpg
Šok, který neměl obdoby
„Za měsíc ale bylo všechno jinak. Menstruace se nedostavila. Nejdřív jsem si myslela, že je to jen špatný sen. Na zakládání rodiny jsem nebyla připravená, proto jsem jednomu zpoždění nepřikládala žádnou zásadní váhu. Když se situace opakovala, navštívila jsem lékaře. Ten mi potvrdil nevyhnutelné. Opravdu jsem pod svým srdcem nosila dítě.
Byl to pro mě i manžela naprostý šok. Měl být přece neplodný! O dítě jsme se nesnažili, neplánovali ho ani jsme o něj nijak zvlášť nestáli. Zní to hloupě, ale v tuhle chvíli jsem si nedokázala představit být matkou a starat se o malý ukřičený uzlíček. Obavy jsem ale, chtě nechtě, musela hodit za hlavu.
Dnes, když tyhle řádky píšu, máme tříletou holčičku Rozárku. Oba jsme nadmíru šťastní a život bez ní si už nedokážeme představit. Zplození Rozárky považujeme za obrovský zázrak, který změnil naše životy k nepoznání,“ končí své vyprávění Kamila.
Máš ve svém okolí někoho, kdo k dítku „přišel“ podobným způsobem? Dej nám vědět do diskuze pod článkem.
