Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám ho do redakce zaslala e-mailem. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna – pozn. redakce.
Ideální kandidátka na snachu a matku
„Milan si Andreu bral po dlouholeté známosti. Milá, elegantní, pracovitá a nesmírně sympatická mladá slečna byla ideální kandidátkou na dokonalou snachu a ještě lepší matku Milanových dětí. Alespoň to jsem si zprvopočátku myslela. Moje představy ale byly bohužel liché.
Plachý ňouma
Když Andrejku můj jediný a vymodlený syn požádal o ruku, pomalu jsem v hlavě začala spřádat plány na to, jak budu rozmazlovat vnoučátka. Milan byl totiž odjakživa plachý a nesmělý. Udělat tak zásadní krok pro něj muselo být neuvěřitelně náročné. A důvod jeho rozhodnutí byl víc než jasný. Andrea byla určitě těhotná, jinak by se ten můj ňouma nevyslovil.
Brát se prý nemuseli, ale chtěli
Svatba byla malá, ale o to pohádkovější. Brali se na jednom menším zámečku nedaleko Prahy a ještě tentýž den odjeli na svatební cestu. Po návratu vypadali neuvěřitelně šťastně a odpočatě. Dokonce se mi zdálo, že se Andrejce začíná rýsovat bříško. Moje domněnky se ale nepotvrdily. Když jsem se Milana narovinu zeptala, kdy mají termín, urazil se a uzemnil mě slovy o tom, že se brát nemuseli, ale chtěli a rodinu nečekají ani neplánují.
bigstock-stressed-millennial-blonde-wom-347048317.jpg
Šok, smutek a zděšení
Šok střídal smutek, vztek a zděšení. Milan, jakožto jediný pokračovatel našeho rodu přece nemůže zůstat bez syna! Zkusila jsem naléhat, moje prosby ale nedopadaly na úrodnou půdu. Věděla jsem, že Andrea nemůže kvůli zdravotním komplikacím užívat antikoncepci, proto jsem Milanovi navrhla, ať používá děravé kondomy nebo situaci vyřeší jinak. Rozzuřil se a oznámil mi, že ke mně nebudou jezdit do doby, než se umoudřím.
Nůž na krk
Trvalo skoro rok, než jsme se znovu setkali. Během tohoto odloučení jsem si uvědomila jednu zásadní věc – s životem bez vnoučat se prostě nespokojím. A tak jsem dala Milanovi i Andree nůž na krk. Veškeré jmění (a že rozhodně není zanedbatelné), které mělo po mé smrti připadnout Milanovi a jeho ženě, odkážu charitě. Leda, že by svoje rozhodnutí přehodnotili a já se vysněného vnoučete dočkala.
O syna jsem přišla, byl to ale stejně sobec
O syna i snachu jsem tímto rozhodnutím prý definitivně přišla. Na jednu stranu toho lituji, na druhou si říkám, že přece mám na vnoučata právo a to mi můj jediný syn se ženou odepřeli. A takové sobce ve svém životě nepotřebuji. Stále věřím, že peníze budou potřebovat a časem se umoudří. A když ne, věnuji je tam, kde je opravdu ocení,“ uzavírá své vyprávění Marta.
Co si myslíš o názoru, že prarodiče mají na vnoučata nárok? A jak se stavíš k rozhodnutí Marty? Dej nám vědět v diskuzi pod článkem.
