Mezitím co klikáme na další a další katastrofické titulky, tragédie, špatné zprávy a traumatizující sdělení, už uběhly dvě hodiny. A my sedíme ve stále stejné, nepřirozeně shrbené poloze, oči zabodnuté do displeje mobilu a hltáme jednu tragédii za druhou. Sice se bojíme, ale zároveň zažíváme slastný pocit. Znáš to? Tak přesně tohle je ono. Fenomén jménem doomscrolling.
Návyková a často podvědomá potřeba neustále konzumovat negativní zprávy, která může mít vážný dopad na naši psychiku. Lépe řečeno – ona ten dopad už skutečně má. Je v pohodě chtít být v obraze, ale průzkumy jednoznačně ukazují, že do nekonečného toku špatných zpráv se noříme stále častěji. Nemůžeme přestat a každá další informace nás vtahuje hlouběji a hlouběji.
Když pak zvedneme od mobilu unavenou hlavu, zjistíme, že venku už je tma, nádobí se stále neumylo, psa jsme měli vyvenčit už před hodinou a cvičení na protažení zad se taky nekonalo. K tomu všemu se přidá stres ze zjištění, že svět je vlastně děsivé místo plné mordů, nevyléčitelných nemocí, osiřelých a odložených dětí a psychicky narušených jedinců, kteří například utýrají své blízké. Přesně v tomhle je doomsrolling nebezpečný. Zkresluje nám realitu a bere chuť žít.
Vliv na naši mysl
Doomscrolling není jen neškodné prokrastinování. Neustálé přijímání negativních informací udržuje mozek ve stavu pohotovosti, zvyšuje stres a může vést k úzkostem i depresím. V době krizí se přirozeně snažíme získat co nejvíc informací, ale paradoxně nám to může ještě víc uškodit. Cítíme se zahlcení a bezmocní. Negativní zprávy nás zasahují intenzivněji než ty pozitivní, protože mozek je na vyhledávání hrozeb nastavený.
I proto negativní zprávy s rodinou a blízkými sdílíme častěji. Máme tendenci je před hrozbou varovat. Víc pozornosti tak krizím, katastrofám a tragédiím věnujeme přirozeně, ale čeho je moc, toho je příliš. Pokud si nedáme pozor, ocitneme se v bludném kruhu, kdy čím víc špatných zpráv čteme, tím hůř se cítíme a tím víc jich vyhledáváme.
Negativní dopady doomscrollingu
To, že doomscrolling ti může úplně rozhodit psychickou pohodu, není žádné klišé škarohlída. Neustálá dávka špatných zpráv opravdu může:
- zvýšit úzkost a stres
- vést k nespavosti, protože mozek je přetížený informacemi
- přispět k pocitu bezmoci a frustrace
- narušit schopnost soustředit se na jiné věci
- negativně ovlivnit náladu a vést až k depresím
- ovlivnit i fyzické zdraví, protože stres oslabuje imunitní systém
- způsobit emoční otupělost, kdy už pozitivní věci kolem sebe vůbec nevnímáš
A co je nejhorší? Často si ani neuvědomujeme, že to děláme. Doomscrolling se stává automatickým chováním, které je těžké zastavit. Mozek si na konstantní přísun negativních zpráv zvykne a vyvolává nutkání stále nové informace kontrolovat. To samozřejmě i přesto, že si dobře uvědomujeme, že nám takový nesmysl vůbec neprospívá.
Proč je doomscrolling návykový?
Náš mozek je k tomu, aby vyhledával potenciální hrozby, od přírody naprogramovaný. Není to žádná novinka moderní doby. Negativní zprávy upoutávají naši pozornost víc než ty pozitivní. Je to evoluční mechanismus, který nám kdysi pomáhal přežít. Jenže zatímco dřív šlo o reálné nebezpečí, dneska jsme zahlcení nekonečným přívalem negativních informací, které nás psychicky vyčerpávají.
K tomu se přidává i efekt sociálních sítí, které na principu nekonečného podsouvání obsahu samozřejmě fungují. Jakmile jednou začneme, je těžké přestat. Každá další špatná zpráva vypadá důležitá, a tak si prostě řekneme „ještě jednu a končím“. Jenže než se nadějeme, velká ručička už znovu oběhla ciferník hodin.
shutterstock_2114898386.jpg
Děsivé zajímavosti
Zajímavosti většinou mívají příjemnou povahu, pokud tedy zrovna nejde o dům hrůzy nebo historky z patologie. Doomsrolling na tom s tou příjemností ale taky není zrovna nejlíp, co se zajímavostí týče.
- Obzvlášť rozšířeným se stal během pandemie.
- Název pochází z angličtiny a znamená scrollování zkázy nebo temné scrollování.
- Lidi tráví doomscrollingem v průměru 51 minut denně.
- Mozek si na něm vytvoří závislost tak snadno jako například na sociálních sítích.
- Může ovlivnit i kvalitu snů a způsobovat noční můry.
- Lidi se k doomscrollingu uchylují nejčastěji večer před spaním.
- Vědci zjistili, že doomscrolling aktivuje stejnou část mozku jako závislost na hazardu.
- Neustálé čtení špatných zpráv zvyšuje produkci stresového hormonu kortizolu.
- Doomscrolling může způsobovat pocit vnitřního neklidu i tehdy, když už zrovna zprávy nesleduješ.
- Tenhle fenomén je často spojován s FOMO (fear of missing out). Tedy strachem, že nám něco důležitého uteče (a pak nás to v důsledku „ideálně“ zabije).
- K doomscrollingu mají větší sklony lidi s úzkostnými poruchami.
- Často ho doprovází compulsivní refresh. Tedy nutkání stále aktualizovat novinky.
- Doomscrolling může negativně ovlivnit i mezilidské vztahy. Lidi se cítí podráždění a přetížení.
- Při doomscrollingu často zapomínáme na čas a zanedbáváme jiné povinnosti.
- Lidi, kteří doomscrollují častěji, mají tendenci být k budoucnosti skeptičtější.
- Sociální sítě tenhle fenomén posilují algoritmy, které nám negativního obsahu servírují stále víc.
- Doomscrolling se netýká jen zpravodajství, ale i konspiračních teorií a katastrofických scénářů.
- Při sledování špatných zpráv se aktivuje tzv. negativity bias. Sklon věnovat více pozornosti negativním informacím.
Jak se doomscrollingu bránit?
Je to jako s každou závislostí. Z vteřiny na vteřinu ji vypnout nejde. Můžeme se ale pokusit ji omezovat a omezovat, až nutkavá potřeba vymizí úplně. Jak? Například takhle:
- Stanov si časové limity. Nastav si konkrétní dobu, kdy budeš číst zprávy, a tuhle hranici nepřekračuj.
- Vypni notifikace. Neustálá upozornění na nové články nutkání znovu otevřít telefon jen podporují.
- Sleduj důvěryhodné zdroje. Vyber si několik ověřených médií a vyhýbej se clickbaitovým titulkům.
- Najdi si jinou večerní rutinu. Namísto doomscrollingu si čti knížku, mluv s partnerem nebo kamarádkou, medituj nebo si uvař jídlo na další den.
- Zaměř se na pozitivní zprávy, svět není jen negativní. Hledej taky pozitiva, která ti dodají naději a optimismus.
Jak to vidím já
Zamysli se, kolik času denně trávíš čtením špatných zpráv. A jak se po nich cítíš? Proč se po nich pídit? Proč je vyhledávat? Kolik drahocenného času člověk takovým bezcílným brouzdáním po temné vlně ztratí? Vždyť chtěl přece umýt okna, vytřídit šatník a zajít si na ten skvělý koktejl, co míchají ve městě. Nic z toho se ale neudálo, protože…
Doomscrolling vnímám jako past moderní doby, do které může spadnout každý z nás. Ale čím dřív si to uvědomíme a začneme s tím pracovat, tím líp se budeme cítit. Někdy je prostě lepší odložit telefon, nadechnout se a zaměřit se na to, co nám v životě přináší radost a klid. Je to jisté. Často to totiž sama praktikuju. Přijdeme na to, že ve skutečnosti nám nic důležitého neuniká.
Autorka článku: Bára Klímová
Použité zdroje:
- drmax.cz/zeptejte-se-lekarnika/psychika-3
- wikipedia.org/wiki/Doomscrolling
- joellerabowmaletis.com/2025/03/03/how-doomscrolling-affects-dating
- cosmopolitan.com/sex-love/a63957306/dating-doomscrolling
- danieldashnawcouplestherapy.com/blog/doomscrolling
