Je v něm (pořádný) kus gentlemana
Gentlemanství je takový nezbytný základ, protože asi žádná z nás by asi příliš nechtěla trávit čas s neotesancem a hrubiánem. Pánové, kteří vědí, že podržet dámě dveře, ale do restaurace nebo kavárny vstupovat jako první a razit jí cestu do neznámého podniku, nás dostanou mnohem pravděpodobněji, a to už proto, že to svědčí o jejich vychování.
Pomoc s těžkou taškou nebo zavazadlem je pro gentlemany naprosto samozřejmá, stejně tak samozřejmě tě v pozdních večerních hodinách za tmy doprovodí domů, aby ses nebála při přecházení opuštěného parku o zdraví. A když ti k tomu všemu aspoň občas pomůže do kabátu nebo si v restauraci ke stolu sedne až po tobě, jistě budeš blahem bez sebe. O tom, že ti čas od času nezapomene přinést kytku, ani nemluvě.
Všímá si maličkostí
„Máš nový korálky, minule jsi měla takový červeno-bílý,“ řekl mi v indické restauraci, kam mě vzal na oběd. V tu chvíli jsem si připadala jako středobod vesmíru, aspoň toho jeho vesmíru – což bylo zásadní. Pamatoval si detail, který se během tří dnů, kdy jsme se neviděli, změnil. A věř, že až se zeptá, jestli máš nové náušnice nebo odstín rtěnky, a ty mu budeš moct říct, že ano, budeš se na místě roztékat jako já tenkrát nad kuřecím na kari.
Ptá se, poslouchá tě, pamatuje si
Už se tě podruhé nezeptá, jakou hudbu máš ráda nebo co jsi dělala minulé léto, protože jsi mu to na poslední schůzce řekla a on si to zapamatoval. Protože tě vnímal. A když vnímá a pamatuje si, je to známka toho, že mu na tobě záleží, že o tobě chce vědět hodně, že jsou pro něj všechny informace o tobě důležité.
Jasně že se občas zarazí, plácne si na čelo a řekne „no jó, promiň, zapomněl jsem, že jsi říkala, že už něco máš“, když jsi mu před měsícem říkala, že tenhle víkend s ním nemůžeš na hory, protože tvoje mamka jde na operaci a ty se o ní budeš muset postarat. Ale neplácá si na čelo pokaždé a navíc při tom neprotáčí panenky nebo se netváří dotčeně.
Kromě toho takové obyčejné „jak ses dneska měla?“ taky dokáže udělat divy.
Respektuje tě, i když má jiný názor
Co člověk, to jiné zážitky a životní zkušenosti. Ty radikálně odmítáš zůstat v současné práci, protože ti v ní už není dobře a nikam tě neposouvá. On si zase myslí, že se řítíš do průšvihu, když tuhle práci vyměníš za jinou. Výsledek je ale takový, že si slušně řekne své, a přitom tě podpoří, až se budeš chystat poprvé do nového kolektivu. A potom se tě taky zeptá, jaký byl první den v nové práci, tvé dojmy si vyslechne a pochyby nadobro rozmetá.
Drsňák s duší romantika
Pravda, zní to jako příšerné klišé, ale vážně po něm netoužíme? Řekla bych, že ano. Snad každá z nás chce mít po boku muže s velkým M, který se jí zastane, když se jí dotkne bezpráví a když s ní někdo nejedná slušně. Je schopný vystartovat na někoho, kdo tě obtěžuje, hrozí pěstmi a burácí, ale potom se otočí k tobě, jemně se usměje, obejme tě a zeptá se, jestli už je všechno v pořádku. Tak potom je to on – ten správný drsňák. Drsný ve správné situaci.
Je tak nějak v pohodě a na úrovni
Nenadává ti, neuráží tě, nikdy tě neuhodil a věříš, že by to ani nedokázal. Když se hádáte, tak jen slušně a povětšinou konstruktivně, abyste hádku obrátili ve svůj prospěch.
Oba víte, že na prázdných vyčítavých frázích a citovém vydírání se vztah budovat nedá, nebo o tom ani jeden z vás neví – pak jste na stejné úrovni a třeba se s tím i naučíte žít.
Kombinace Pana Drsňáka s Panem Romantikem a Panem Gentlemanem podle mě tkví v mnoha mužích. Potom už záleží jen na detailech, kterými nás okouzlí, nebo odeženou.
