Ještě jsi tenhle pojem nezaslechla? Gaslighting je forma manipulace a citového zneužívání. Stojí na tom, že se manipulátor snaží v oběti navodit dojem, že se (oběť) nemůže spolehnout na svou paměť, zdravý rozum a vnímání reality.
Cílem takového manipulátora je dosáhnout toho, aby na něm byla oběť zcela závislá, protože sama nebude věřit ve svým rozumovým schopnostem a svému úsudku. Nebojí se k tomu využít lhaní, zmatení, popírání, protiřečení nebo shazování oběti. Jakmile na to oběť „přistoupí“, manipulátor dosahuje osobních cílů, protože tlačí oběť tam, kam sám potřebuje.
Gaslighting se neděje jen ve vztazích, ale i obecně v rodinách nebo na pracovištích. Jde o formu psychického týrání, které se jako takové v konkrétních situacích může řadit k domácímu násilí. K následkům takového konání pak u oběti patří deprese, psychická traumata, snížení sebevědomí a sebedůvěry. Jakmile se oběť ohradí, gaslighter svůj nátlak ještě zintenzivní. Nic příjemného, abychom tak řekly…
Kde se vzal gaslighting?
Inu, v lidech. Pojem jako takový ale pochází z divadelní hry Patricka Hamiltona z roku 1938 Gaslight, která se pak dočkala filmové adaptace s Ingrid Bergmanovou a Charlesem Boyerem.
Bergmanová tu hraje citlivou a důvěřivou ženu (Paulu), jejíž manžel se jí snaží přesvědčit, že je psychicky nemocná. Mění například intenzitu plynových světel v domě a namlouvá jí, že se jí to jen zdá. Přesvědčuje ji, že nedokáže normálně vnímat realitu a že jeho lži jsou pravdivé.
Ve filmu to dopadne dobře. Paula nakonec totiž uvěří svému zdravému rozumu, a tak se jejímu manželovi nepovede dostat ji do blázince. V realitě to ale nemusí být tak jednoduché a happy end se nemusí vždycky konat.
Neuvěřitelní sympaťáci…
Zní to naprosto šíleně, ale gaslighter většinou působí sympaticky, charismaticky. Bývají ale povrchní, prostě jen dělají dojem, který se nezakládá na pravdě. Jakmile se pak začneš ptát svého okolí, jaký mají z gaslightera pocit, možná se setkáš právě s názory, že je nesmírně okouzlující.
bigstock-lonely-young-woman-feeling-dep-404864330.jpg
Jak poznat gaslighting?
Gaslighting má jisté varovné signály, které oběť nebo její okolí můžou upozornit na to, že se děje něco nekalého. Patří k nim:
- zamlčování informací před obětí
- překrucování informací
- zesměšňování
- zamezení věnování pozornosti jiným zdrojům informací
- znevažování a snižování hodnoty oběti, bagatelizování jejích potřeb
- podrývání důvěry v její rozumové schopnosti (například paměť)
Gaslighting má i znaky společné s narcisismem, který bývá rovněž nebezpečný:
- přehánění a lhaní
- neschopnost přiznat vlastní nedostatky a chyby
- přetvářka, snaha vytvářet před okolím obraz svého dokonalého já
- porušování slibů a nedodržování domluvených věcí (třeba schůzek, bude ti tvrdit, že jste se na žádné nedomluvili)
- nepřímé nebo dvojsmyslné urážky (například schované ve vtipu)
- nátlak a znehodnocování oběti („Kdybys nebyla tak blbá, nemusel bych na tebe křičet!“)
Jak se vymanit z nadvlády gaslightera?
Jednoduché to není, ale pokud máš podezření, že se ve vašem vztahu něco takového děje, můžeš zkusit několik „triků“:
- Věř své intuici, ideálně utni vztah, jakmile máš pocit, že se v něm děje něco, co by se ve zdravém vztahu dít nemělo.
- Uvědom si, že ve vztahu nejsi ty ten „vadný článek“. Je to on, gaslighter. On je ten nemocný.
- Ptej se svých blízkých, co si o dění ve vašem vztahu myslí. Oni tě znají a dokážou posoudit tvoje schopnosti, aniž by jim z toho plynul nějaký prospěch (musí to být ovšem tví blízcí, ne jeho blízcí).
- Dělej si poznámky. Jakmile se na něčem domluvíte, napiš si to. Budeš mít později důkaz (aspoň sama pro sebe), že ti gaslighter lže.
- Braň se a stůj si za svým. Seš si jistá, že se něco nestalo tak, jak to on popisuje? Ohraď se proti jeho tvrzení. Když to neuděláš, bude se to opakovat a peklo na sebe nenechá dlouho čekat. Gaslighter musí pochopit, že u tebe mu pšenka nepokvete.
Setkala ses někdy s gaslighterem? Jaký jsi z něj měla dojem? Poděl se s námi o své zkušenosti v diskuzi pod článkem!
