Přerušovaný půst (známý taky jako intermittent fasting) můžeme chápat jako stravovací režim, v němž hraje hlavní roli čas. Nejčastěji v souvislosti s ním uvidíš čísla 16:8 nebo 14:10, někdo ale dodržuje dokonce 20:4. První číslo znamená počet hodin půstu, druhé číslo počet hodin, kdy můžeš jíst.
Vždycky jde o interval – když si tedy vybereš 16:8, můžeš jíst 8 hodin denně a zbytek, tedy 16 hodin, se postit. Tedy například od 9 do 17 hodin jíst, ale pak do dalšího rána do 9 hodin nevzít do úst ani sousto. Čas si přitom můžeš nastavit, jak chceš. Někomu nevadí vynechat snídani a začíná jíst až v čase oběda.
I interval záleží na tobě a na tom, co ti vyhovuje. Obecně se ale radí 16:8 spíš pro muže a 14:10 pro ženy – tedy 14hodinové okno na půst, 10hodinové okno na jídlo.
Teď jsi možná zjistila, že držíš přerušovaný půst 14:10, ani o tom nevíš. Není to totiž neobvyklé – když se nasnídáš třeba v 8 hodin ráno a navečeříš v 6 hodin večer, už je to ono. Pokud se chceš pohnout z místa a udělat něco pro svoje zdraví nebo pro svou hmotnost, můžeš interval zkrátit. Vždycky ale poslouchej svoje tělo.
Protrpěnou zkušeností je například nevolnost během jedné noci (zhruba po měsíci, když už mělo být tělo zvyklé), která odezněla po snězení kousku pečiva nad ránem (kdy už to fakt nešlo vydržet!). Nastav si tedy interval, jak potřebuješ. Naopak by tě vůbec nemusel odradit hlad zhruba 4 hodiny po posledním jídle (například při večeři v 17 hodin) – zaměstnej se knížkou, filmem nebo jdi spát. Ve většině případů to dopadne dobře a ty se probudíš až ráno (nebo dřív, ale ne kvůli hladu).
bigstock-young-couple-in-grocery-store-290038774.jpg
Nemůžeš „zbouchat“, na co přijdeš!
Spousta lidí bez znalostí pravidel přerušovaného půstu si myslí, že může během intervalu na jídlo pozřít, na co přijde, a to v jakémkoli množství. Tak to ale není. Maximální energetický příjem bys měla mít spočítaný a stejně tak ten minimální, abys pokryla každodenní výdej energie. Přerušovaný půst tedy neznamená 8 hodin pizzy, špaget, pečiva, sladkostí a chipsů v neomezeném množství.
Zároveň by ses měla během přerušovaného půstu stravovat zdravě a vyváženě. Jen tak může mít kýžený dopad na tvoje zdraví. Dostatek bílkovin a tuků (především rostlinného původu), přiměřeně sacharidů, potřebné množství vlákniny. Nezapomínej na ovoce a zeleninu.
Jaké výhody má přerušovaný půst
K přerušovanému půstu se lidi obracejí především kvůli hubnutí – a spoustě z nich to skutečně pomáhá. I my v redakci jsme zkusily svůj běžný jídelníček napasovat do 8 hodin denně a váha se skutečně směrem dolů hnula tempem asi 0,5 kg týdně. Podle odborníků to může být tím, že díky 16 hodinám postění má tělo dostatek času na to, aby začalo pálit svoje vlastní tuky a nevystačilo si jen s energií, kterou mu přes den dodáme ve formě jídla, případně i pití.
Přerušovaný půst má ale podle nejrůznějších výzkumů i nezanedbatelné příznivé dopady na zdraví. Například:
- Snižuje riziko vzniku kardio-metabolických obtíží (sem patří třeba vysoký krevní tlak a vyšší hladina cholesterolu). Speciálně se mluví o odvrácení inzulinové rezistence, která může být krokem k cukrovce.
- Některé výzkumy hovoří o pozitivním vlivu na tělo v souvislosti vzniku nemocí, které se můžou pojit s věkem, speciálně pak o Alzheimerově chorobě a rakovině.
Důležité je dodat, že z průzkumů vyplynulo i to, že se osoby, které přerušovaný půst drží, během hladovění necítí slabé. Co se myšlení týče, spousta z nich se cítí soustředěnější.
Čím míň jídel denně, tím líp?
Od jisté doby do nás výživoví poradci „cpou“, že je nejlepší jíst 5x denně, nebo dokonce i 6x denně. Tím ale každou chvíli k vyplavování inzulinu, což může u některých lidí vést právě k inzulinové rezistenci, při níž už tělo na inzulin reagovat nebude. A to bude problém. Proto můžeš v klidu jíst i 3x nebo 4x denně a klidně i jednou jedinkrát, za předpokladu, že do sebe najednou dostaneš všechno, co bys měla sníst, abys pokryla nutný příjem! Ale o tom zase jindy…
