Na psí knížku žít nebudete
„Stejně jako většina vašich příběhů i tenhle začíná svatbou. Martina jsem si brala pár dnů po dvaadvacátých narozeninách. Můj budoucí muž byl o pět let starší. Bydleli jsme společně s rodiči v jedné malé jihomoravské vísce. Na rozdíl od současnosti dřív nebylo normální žít na psí knížku. Zní to hloupě, ale rodiče nás do svatby tak trochu dotlačili. Ani jeden jsme ale nelitovali. Po několika měsících romantického chození jsme se vzali.
Svatba byla krásná, jednoduchá, ale o to raději jsme na ni vzpomínali. Na vesnicích je taková veselka vždycky velkou událostí. Kromě rodiny se u nás jeden příjemně teplý červnový den sešly i nejrůznější tetičky, sousedky a kamarádi. Všichni nám přáli šťastný život a my dva si navzájem slíbili, že spolu zůstaneme v dobrém i ve zlém. Tehdy jsem ani za mák netušila, jaké plány s námi osud má.
Alkohol a motorka
Nemůžu říct, že by se Martin po svatbě změnil. To, že holduje alkoholu jsem o něm ostatně věděla už před tím, než jsem si ho vzala. Nikdy ale nebyl hrubý nebo násilnický. Většinou odpadl v obýváku a z alkoholového opojení se do druhého dne vyspal. Protože jsme pracovali na směny, doma jsme se potkávali jen sporadicky. Jeden březnový den se ale do našich životů zapsal nesmazatelným písmem.
V práci jsem končila hodně pozdě. Martin měl volno, proto jsem počítala, že na mě bude doma čekat. Dům ale zel prázdnotou. Od sousedky jsem se dozvěděla, že Martin popíjel s kolegou z práce, který přijel na motorce. Bohužel po motorce, kolegovi Vláďovi ani mém manželovi nebylo ani stopy. Znejistěla jsem a pojala hrůzné podezření. Snad se ti blázni nevydali na spanilou jízdu!
bigstock-handicapped-man-attempting-to-287461075.jpg
Nehoda a telefonát
Moje podezření se bohužel potvrdilo. Zanedlouho mi volali z nedaleké nemocnice, kam právě Martina přivezli. Jeho kolega, který motorku řídil, boural. Na místě zemřel a Martin byl s četnými poraněními, zhmožděninami a zlomeninami převezen na sál. Operace trvala několik hodin a prognózy lékařů nebyly dobré. Bohužel se potvrdilo, že oba před jízdou požili alkohol, což se jim stalo osudným.
Život Martinovu kolegovi Vláďovi už nikdo nevrátí. A Martin si nikdy neodpustí, že se nechal vyhecovat a na motorku s opilým Vláďou sedl. Ani jeho rozhodnutí bohužel nezůstalo bez následků. Martin zůstal po nehodě ochrnutý od pasu dolů. Nepomohla intenzivní léčba ani podpůrné rehabilitace.
Zatrpklý a zlý morous
„Od zmíněné nehody uběhlo bezmála třináct let. Martin svůj stav těžce nesl a stal se z něho zapšklý a zlý člověk. Opustil práci a naplno propadl alkoholu – démonu, který za jeho obrovskou ztrátu a současný stav mohl. Domů jsem začala chodit čím dál později. S manželem totiž nebyla kloudná řeč. Nenáviděl sebe i všechny ostatní v okolí a já pomalu přestávala zvládat jeho protivné nálady, urážky a zlost, která z něj doslova čišela.
Doma jsem už vlastně platila jenom za kuchařku a poslíčka, který mu chodil do místního vinařství pro lahve vína. Zároveň jsem sloužila jako hromosvod jeho šílených nálad. Začala jsem přemýšlet o tom, že se rozvedu a manžela opustím. Z myšlenek se staly činy ve chvíli, kdy mě Martin jednoho večera během alkoholového opojení uhodil. Sice se vzápětí omlouval, ve mně se ale v tu chvíli něco zlomilo.
Rozvod na spadnutí
Přinesla jsem domů rozvodové papíry, což můj ochrnutý manžel nečekal. Sliby vystřídaly výčitky. Prý se mi už nehodí „do krámu“, když je od pasu dolů ochrnutý, někoho jsem si našla a chci ho obrat o majetek. Ani jedna z jeho domněnek samozřejmě není pravdivá. Na druhou stranu přemýšlím, že jsem svému muži přeci jen dala slib.
Zůstat nebo odejít? To je otázka, která mě už několik měsíců tíží. Život s protivným mužem středního věku nezvládám a zároveň se bojím toho, co udělá, pokud opravdu odejdu. Kromě mě nemá nikoho dalšího. Bojím se, že o něj nenávratně přijdu. Je to totiž dost velký blázen na to, aby se vším skoncoval. A to si přece nemůžu vzít na svědomí. Pokud ale zůstanu, zničí nás oba dva,“ uzavírá smutné vyprávění čtenářka Lea.
Dokážeš si představit žít život naší čtenářky? Co bys jí poradila? Zůstat, nebo odejít? Dej nám vědět do diskuze pod článkem.
