Aby mohl lékař případné onemocnění potvrdit nebo vyloučit, pravděpodobně tě dřív nebo později odešle na elektromyografii (zkratka EMG). Jedna z nás tohle vyšetření podstoupila, a tak pro tebe máme reportáž.
Něco málo o EMG vyšetření
Elektromyografie patří mezi vyšetření, která napomáhají hodnotit funkční stav pohybového systému a jeho zásobování nervovými vlákny. Vyšetření pomáhá lékaři rozlišit jednotlivé druhy nervosvalových onemocnění. Metoda je založena na snímání povrchové nebo nitrosvalové aktivity, a pokud jsi dřív neprodělala žádný závažnější úraz, je prakticky nebolestivá.
Co dokáže elektromyografie odhalit?
Vyšetření, které se dneska provádí vcelku běžně, pomáhá určit poškození svalové tkáně, odhalit poruchy nervového vzruchu a zhodnotit celkový funkční stav pohybového systému. A to včetně nervových kořenů, periferních nervů i efektivity nervosvalového přenosu.
Pokud u pacienta dojde k poranění nervu, lékař pomocí EMG vyšetření určí přesnou lokalizaci problému a rozsah jeho postižení.
Lékař tě může k EMG vyšetření indikovat například při podezření na:
- syndrom karpálního tunelu
- radikulopatii (postižení nervových kořenů)
- vyhřezlou meziobratlovou ploténku
- přítomnost osteofytů (kostní vyrůstky)
- tetanii (zvýšená nervosvalová dráždivost)
- svalovou dystrofii
- poruchu nervového vzruchu (např. amyotrofická laterální skleróza)
- postižení periferního nervového systému (typicky polyneuropatie)
Žádný stres a hlavně ruce v teple
Samotné vyšetření je dvojího typu. Při jehlové elektromyografii se používají tenoučké jehlové elektrody (jehličky podobné inzulínové jehle) zavedené skrz pokožku do svalu, u stimulační elektromyografie jsou užity povrchové elektrody umístěné na pokožce nad bříškem svalu.
Na samotné vyšetření se nemusíš nijak zvlášť připravovat. Před výkonem se můžeš normálně najíst a napít a zapít případné léky, které běžně užíváš. Jen si před výkonem nemaž vyšetřovanou oblast krémem.
shutterstock_1011911161.jpg
Problémem může být kardiostimulátor (na místě je individuální konzultace) a špatně prokrvená (studená) vyšetřovaná oblast, kterou je potřeba před vyšetřením zahřát (třeba třením nebo namočením do teplé vody přímo v ordinaci).
Vyšetření není nijak zvlášť bolestivé, vždycky ale samozřejmě záleží na vyšetřované oblasti, případně na úrazu, který pacient dřív prodělal. Případná bolest, kterou někteří pacienti hlásí, se dá přirovnat k úderu elektrického ohradníku.
Pár minut a je po všem
Samotné vyšetření pomocí stimulační elektromyografie spočívá v „nalepení“ povrchových elektrod na konkrétní části těla a následném pouštění elektrických impulzů, které zcela samostatně rozpohybovaly jednotlivé svaly dané oblasti.
Vyšetření trvá pár minut a po jeho skončení obratem dostaneš lékařskou zprávu, kterou je potřeba zkonzultovat se specialistou (nejčastěji neurologem), který tě k vyšetření indikoval.
EMG vyšetření sice nepatří mezi ty nejpříjemnější, dá se ale bez problémů zvládnout a dokáže odhalit celou řadu komplikací a nemocí. Pokud tě na něj tedy lékař pošle, zbytečně se nestresuj a rovnou se objednej na nejbližší možný termín. Ten se v závislosti na konkrétním městě pohybuje v řádech několika dnů, maximálně pak týdnů.
Autor článku: redakce
zdroj, autorský článek
