Tohle vyšetření totiž dokáže zachraňovat životy. S rezervací termínu ale neotálej. Čekací lhůty jsou opravdu dlouhé. V menších městech se pohybují okolo několika týdnů, v těch větších si na termín počkáš celé měsíce.
To čekání je vlastně na celém vyšetření úplně to nejhorší. Během něj totiž můžeš čas od času propadnout panice a „googlení“ nejrůznějších diskuzí o tom, jak samotné vyšetření vlastně probíhá. A to je základní a úplně zbytečná chyba, která tě může akorát nepříjemně vystresovat!
Nepodceňuj pitný režim
Samotné vyšetření pomocí magnetické rezonance nebolí, není nikterak zvlášť nepříjemné a v součtu trvá jen pár desítek minut. Pokud je během něj potřeba aplikovat kontrastní látku, lékař tě na tuhle možnost připraví a zapíše ji do žádanky.
„Kontrast“ se aplikuje buď do žíly, nebo je látka rozpuštěna v roztoku, který je potřeba před vyšetřením vypít. Všechno se dočteš v pokynech, které ti lékař společně se žádankou předloží.
K samotnému vyšetření se dostav nalačno (2–4 hodiny před vyšetřením bys neměla nic jíst), rozhodně ale nepodceňuj pitný režim. Tekutiny jsou totiž u tohohle vyšetření naprosto zásadní. A to nejen pro lepší proudění kontrastní látky, ale taky pro její následné vyloučení z těla ven. Po vyšetření bys měla vypít zhruba další dva litry tekutin.
Piercing a podprsenku dolů!
Ještě před tím, než zamíříš do „tunelu“, s tebou sestřička nebo asistentka probere dotazník, který dostaneš k vyplnění, a upozorní tě na to, že během vyšetření na sobě nesmíš mít žádné kovové předměty (platí to třeba i pro kostice v podprsence).
Ničeho se neboj, i kdybys nakrásně zapomněla sundat třeba piercing, před vstupem musíš projít přes speciální rám, který případné kovy odhalí.
V kabince se budeš muset vysvléknout do spodního prádla. Tričko, kalhotky a ponožky (vezmi si ty hrubé, protože místnost se musí kvůli přístroji neustále chladit) si můžeš nechat. Někde dávají namísto oblečení klasického „anděla“, jinde na něm netrvají. Teplé ponožky jsou ale naprosto zásadní, a to i přesto, že tě personál přikryje dekou nebo plachtou…
Přípravu nech na personálu
Vždycky samozřejmě záleží na tom, jaký přístroj konkrétní nemocnice používá. Zatímco ty starší vydávají větší hluk a jsou uzavřenější, z modernějšího přístroje ti bude koukat kousíček hlavy a část těla.
Tunel je prosvětlený a neustále do něj proudí čerstvý vzduch. Pokud vyloženě netrpíš klaustrofobií, tunel ti nijak zvlášť stísněný nepřijde. Jestli ale patříš mezi „plašánky“, oči zavři ještě před tím, než do tunelu zajedeš.
Pokud je potřeba napíchnout kanylu pro kontrastní látku, postarají se o to sestřičky. Chystáš-li se absolvovat magnetickou rezonanci hlavy, lehneš si na předpřipravený „polštář“ a na hlavu dostaneš helmu s velkými otvory (cívku). Ta bývá často doplněna o menší zrcátko, kterým můžeš sledovat nejen vlastní nohy, ale taky cvrkot v místnosti, kde sedí personál a během vyšetření kontroluje nejen pořízené snímky, ale taky to, jestli je s tebou všechno v pořádku.
Otíkovky a záchranný balónek
Ve většině případů ti na uši nasadí typické „otíkovky“ – velká sluchátka, do kterých ti můžou během vyšetření pouštět hudbu. Někde si dokonce můžeš přinést vlastní špunty do uší. O téhle možnosti se ale vždycky dopředu pobav s personálem.
Protože přístroj vydává různé zvuky, pokud by bylo cokoliv nepořádku, personál ve vedlejší místnosti tě samozřejmě neuslyší. Pro tyhle případy dostaneš do ruky malý balonek. Jakmile ho stiskneš, vyšetření se přeruší a personál se o tebe přijde postarat.
J(e)deme na to!
Jakmile se personál ujistí, že je všechno v pořádku, zaveze tě do vyšetřovacího tunelu. Ten se může mírně otřásat a vibrovat. Taky bude vydávat různé zvuky, které můžeme přirovnat k hodně špatné techno party nebo provozu v dole. Pokud by ti zvuky nedělaly dobře, připrav si v duchu písničky, které si budeš během vyšetření broukat.
Tvoji mysl zaměstnají nejen ty, ale třeba taky jednoduché příklady, které budeš v duchu počítat. Personál se většinou po prvních minutách přijde zeptat, jestli je všechno v pořádku a informuje tě o tom, že během několika minutek ti do žíly vpraví kontrastní látku. Mírné teplo po těle je úplně normální. Na rozdíl od CT vyšetření s „kontrastem“ ale nemáš pocit, že ses počůrala.
Relaxuj a nic neřeš
Samotné vyšetření pomocí magnetické rezonance trvá několik desítek minut. Vždycky samozřejmě záleží na vyšetřované oblasti a kvalitě pořízených snímků. Z vlastní zkušenosti můžeme dodat, že jsme absolvovaly vyšetření hlavy a krční páteře, které v celkovém součtu trvalo něco málo přes 40 minut.
Pokud ale budeš správně dýchat, nebudeš se soustředit na zbytečné zvuky v okolí, budeš si pobroukávat různé písničky nebo počítat příklady a relaxovat, samotné vyšetření ti určitě tak dlouhé nepřijde.
Opět platí, že v případě jakéhokoliv problému stačí zmáčknout balónek a personál tě okamžitě vyveze. Po celou dobu ale pamatuj, že se nesmíš hnout! Snímky by jinak byly zkreslené a vyšetření by se zbytečně prodloužilo nebo by ho dokonce museli znovu opakovat. S výsledky vyšetření tě během několika dnů nebo týdnů seznámí lékař, který tě k němu indikoval.
Diskuze si zakaž!
Vyšetření pomocí moderní magnetické rezonance opravdu nebolí a pro člověka, který netrpí klaustrofobií, není nepříjemné. To samozřejmě za předpokladu, že se už dopředu nevystresuješ různými diskuzemi na internetu, kde tohle vyšetření někteří popisují jako nejhorší zážitek v životě.
Opravdu se není čeho bát a pro stanovení diagnózy nebo vyloučení dalších případných obtíží je tohle vyšetření naprosto zásadní. Takže se zbytečně nenervuj, zakaž si pročítání nejrůznějších diskuzních vláken, připrav si seznam oblíbených písniček a sadu příkladů a jdi do toho. Nejde o nic, co bys nezvládla!
Autorský článek
Autor článku: redakce
