S introverty a extroverty se pojí spousta předsudků. Někteří si myslí, že jsou všichni introverti plaší a úzkostliví, jejich protiklady zase musí být panovační a agresivní. Tak to ale nutně vůbec nemusí být.
Termíny extrovert a introvert představil v roce 1910 Carl Gustav Jung. Hlavní rozdíl mezi těmihle protikladnými typy osobnosti není v tom, jak se chovají, ale v tom, jak dobíjí a získávají energii. Extroverti jsou od přírody společenští a skupina lidí je nabudí. Introverti naopak čerpají energii z času stráveném o samotě nebo s malou skupinkou lidí.
Extroverti potřebují víc, introverti míň
Souvisí to s tím, jak oba typy lidí zpracovávají podněty, které se na ně každý den valí. Introverti jsou mnohem citlivější na různé vjemy působící na jejich smysly, včetně pohledů, zvuků, vůní a podobně. Na zpracování informací musí vynaložit větší duševní úsilí, a proto se rychleji vyčerpají.
Proto se říká, že se jim po nějaké době ve společnosti „vybije“ sociální baterka. Není to tedy nutně v tom, že by se neradi socializovali, jen jim sociální interakce stačí v menší míře a jen s blízkými lidmi.
Extroverti nejsou tak vzrušiví, proto vyhledávají vnější podněty zvyšující dopamin (jeden z hormonů štěstí, který je spojený s odměnou), kterého potřebují víc. Výzkum autorů Golimbet et al. (2007) ukázal, že extroverti mají v mozku míň dopaminových receptorů, proto jsou na něj míň citliví a potřebují víc stimulace, aby byli šťastní.
shutterstock_562451128.jpg
Společenský život, mluvení, vyhledávání novinek, možná i impulzivita a chuť riskovat, to všechno dopamin zvyšuje. Extroverti taky rádi přemýšlejí nahlas a řeší rádi problémy s ostatními. Introverti oproti tomu radši píšou, než mluví a nemusí skupinové práce (což určitě znáš ze školy).
Rozdíl mezi introverty a extroverty si můžeš představit na jejich reakci na otevřený pracovní prostor, kde mají šanci setkávat se s kolegy. Extroverti ho ocení víc, protože jim intenzivnější stimulace vnějšími podněty prospívá, introverti míň, protože budou kvůli nadměrným sociálním interakcím za chvíli vyčerpaní, jako by právě uběhli maraton.
Já jsem si těm, kteří neví, jestli jsou spíš introverti, nebo extroverti, oblíbila říkat, ať si představí, co by radši dělali, když přijdou domů unavení z práce. Chtěli by jít spíš do baru s kamarády, nebo být doma a sledovat seriál?
Obě skupiny lidí mají své stinné i silné momenty. Pojďme si je shrnout:
Silné a slabé stránky introvertů:
- Lepší posluchače nenajdeš.
- Dobře čtou lidi a taky jim líp rozumí. Je to způsobené tím, že tráví víc času pozorováním a už se tak nezapojují do interakcí.
- Nejsou tak impulzivní, protože dřív přemýšlí, než promluví.
- Okolí ale introverty nemusí pochopit, protože jejich uzavřenost zaměňují za nepřátelskost nebo odměřenost.
- Introverti mají tendence špatně zvládat své emoce, protože směřují k uzavírání se do sebe. Všechno chtějí zvládat sami.
Silné a slabé stránky extrovertů:
- Snáz navazují kontakty s druhými lidmi, od randění až po vztahy v práci. Ze své široké sítě přátel a známých pak můžou těžit.
- Zároveň pak ale nemají tak úzké vztahy, jaké zažívají introverti. Kvůli tomu, že mají tendenci víc sdílet své myšlenky a mluvit než naslouchat, můžou být jejich vztahy povrchnější.
- Extroverti mají větší motivaci k dosahování cílů. Někdy ale na ostatní působí až příliš dominantně.
Možná jsi taky zaslechla mýtus, že introverti neradi mluví před lidmi. Přitom to není tak úplně pravda. Nemusíš být hlasitá a mít ráda pozornost, abys byla dobrý řečník. I introverti můžou být sebevědomí a empatičtí hlasatelé, kteří se zaměřují na posluchače a dokážou vycítit jejich potřeby.
Společnost je nakloněná extrovertům
Díky některým vlastnostem extrovertů se taky může zdát, že je společnost upřednostňuje a introverti se musí přizpůsobovat. Jen pomysli na firemní skupinové schůzky, „nepovinné“ teambuildingy, systém tahu na branku a dokazování šéfovi, že jsi ten pravý člověk pro povýšení. A co teprve ty obědy, na které bys podle očekávání měla chodit i s Martinou a Vojtou z vedlejšího kanclu.
Introvertům se ale taky stává, že je nechápou ani jejich přátelé, kteří si jejich potřebu být o samotě někdy vykládají jako nezdvořilost.
shutterstock_1890216391.jpg
Mezi dvěma protiklady
Pravdou taky je, že introverti a extroverti jsou součástí kontinua, každý je na opačném konci škály. Proto je jen menšina lidí vyhraněným introvertem nebo extrovertem. Je taky možné, že se v práci můžeš cítit víc jako extrovert a v soukromí spíš trávíš čas o samotě nebo s úzkou skupinkou přátel.
Pokud se poznáváš a máš spíš kombinaci vlastností nebo sklony inklinovat více či méně k jednomu z nich, možná jsi spíš ambivert. Tím je ostatně většina populace. Výhodou a silnou stránkou ambivertů je schopnost vycítit situaci a adekvátně reagovat podle toho, co se hodí. Tedy snadno přecházet mezi introvertními a extrovertními rysy a snadno navazovat přátelství, ale taky využívat introspekci.
Každopádně věř, že neexistuje žádný „správný“ způsob, jak se chovat ve společnosti. Ať už jsi na kterékoli části spektra, poznej své silné stránky, opři se o ně a nenech se nikým odradit od toho, abys byla svá.
Autor článku: redakce
Použité zdroje:
- linkedin.com/pulse/know-thyself-why-introversion-extroversion-myths-do-josh/
- amenclinics.com/blog/busting-4-harmful-myths-about-introverts-and-extroverts/
- cs.wikipedia.org/wiki/Centrovert
- introvertinbusiness.co.uk/myth-introverts-dont-like-public-speaking/
- medium.com/mind-cafe/does-society-favor-extroverts-6d1784673a09
- businessinsider.com/guides/health/mental-health/introvert-vs-extrovert
- Golimbet, V. E., Alfimova, M. V., Gritsenko, I. K., & Ebstein, R. P. (2007). Relationship between dopamine system genes and extraversion and novelty seeking. Neuroscience and Behavioral Physiology, 37(6), 601–606. doi.org/10.1007/s11055-007-0058-8
