A že těch otázek je. Jaké jsou fáze spánku, jak dlouho je nejlepší spát, jak to, že při spánku sníme nebo zda si dávat odpoledního šlofíčka, nebo ne. A samozřejmě další a další. Tak do nich!
Je možné usnout s otevřenýma očima?
Není možné usnout s očima otevřenýma tak, jak je máme otevřené běžně přes den. Je ale nemálo lidí, kteří spí s očima nedovřenýma. Nedovírání očních štěrbin se mezi lidmi vžilo také pod názvem „zaječí oko“.
Pokud můžeš normálně oko zavřít, jen se stává, že se ti během spánku natolik uvolní svaly, že oko není dovřené, nic se neděje. Pokud to ale nejde, nastává problém. Rohovka je pak nedostatečně zvlhčená, ostatně právě kvůli ochraně rohovky a pro zabránění jejímu osychání máme oči při spánku standardně zavřené. Při dlouhodobě otevřených očích během spánku tak může docházet k poškození rohovky a později dokonce i k poruše vidění.
Proč se používá spojení „spát jako dudek“?
Když někdo opravdu tvrdě spí a dalo by se vedle něj klidně pracovat na cirkulárce, říkáme o něm, že spí jako dudek. Víš ale, proč ho přirovnáváme právě k tomuto zvířeti? Rozhodně to není proto, že by dudkové nějak extra hluboce spali. Je to trochu nestandardní záležitost…
pexels-photo-46100.jpeg
Dříve se věřilo, že mláďata dudka spí v hnízdě hodně znečištěném vlastními exkrementy. Vzhledem k tomu, že lidská nemluvňata dobře spí tehdy, když mají v plence ono velké překvapení, viděli tu naši předci jistou podobnost. Proto se začalo o tvrdě spícím člověku říkat, že spí jako dudek. Až později se přišlo na to, že dudkové vlastně nespí v takto zaneřáděných hnízdech, ale to už bylo pozdě.
Proč tak snadno usínáme u televize?
No, to je otázka. Možná je tou nejjednodušší odpovědí to, že máme čas a možnost zapnout si televizi až večer, kdy jsme unavení po celém dni, takže si uděláme pohodlí a za chvíli o sobě nevíme. Může jít ale o mluvené slovo jako takové, někteří lidé si extra pouštějí k usnutí filmy či seriály, aniž by měli chuť na ně koukat. Slyší z nich pak třeba prvních pět vět, ale usínalo se jim mnohem lépe, než kdyby usínali v naprostém tichu. Někdo to tak má pro změnu s hudbou.
Jenže ouha, spaní u zapnuté televize (případně monitoru počítače) vůbec není zdravé a podle odborníků má podíl třeba na vzniku či prohloubení deprese. Přirozené je spát v naprosté tmě, jakmile pak vychází slunce a do obličeje se nám dostane víc světla, tělo ví, že má zabránit dalšímu spouštění melatoninu, který způsobuje ospalost.
Proč usínáme za volantem?
Řídíš často a třeba i ráda? Nedivíme se, až na to, že čas od času zanadáváš na někoho, kdo jede jako ***, je to vesměs uklidňující aktivita. Často se stává, že se nám chce při řízení spát, mnohdy k tomu dochází při monotónní jízdě po dálnici nebo při dlouhé jízdě, během níž nás nemůže nikdo vystřídat.
pexels-photo-67088.jpeg
Jakkoli je řízení uklidňující, je taky hodně náročné na pozornost. Musíš sledovat vlastní auto, cestu i všechno, co se děje kolem tebe, abys na všechno včas a adekvátně zareagovala. K nejčastějším příčinám únavy za volantem je vydýchaný vzduch v autě, tma, monotónní jízda, teplo a nedostatek tekutin.
Když musíš někam dojet a padne na tebe únava, je lepší zastavit a na dvacet minut zavřít oči. Mozek se tak osvěží a potom to půjde lépe. Taky si nemysli, že usnout za volantem znamená jenom zavřít oči a regulérně spát, byť krátce. Už samotné zpomalení myšlení a reakcí je nebezpečné. Stává se, že si po chvíli uvědomíš, že se vlastně vůbec nesoustředíš, nebo cítíš, jak se ti uvolňují svaly jako při usínání.
A jak neusnout za volantem? Vpusť do auta čerstvý vzduch, vezmi si žvýkačku, zpívej si. Připrav si na cestu kafe, to přijde vhod, ale vezmi si vodu, abys nebyla dehydratovaná. A hlavně se nepřemáhej. Je lepší být v šest doma než o půl šesté v márnici.
Dá se usnout při světle a při hluku?
No jejej, spousta dětí usíná při světle, protože se bojí tmy, takže rodiče zhasnou až tehdy, když jsou si jistí, že dítko spí. Pro většinu z nás je samozřejmě pohodlnější zhasnout, už výš stojí, že naprostá tma je člověku příjemná a je pro něj v čase spánku přirozená. Jenže ruku na srdce – nikdy se ti nestalo, že bys usnula, aniž bys stihla zhasnout?
S hlukem je to už trochu horší. Mozek totiž potřebuje co nejméně podnětů, aby se mu skutečně podařilo přivodit spánek. Hluk z televize, pokud není příliš velký, nečiní mozku obvykle problém, ale větší hluky mohou spánku bránit. Kolikrát už jsi slyšela někoho vyprávět, že se nevyspal, protože jeho soused pořádal divokou party?
Jaká je ideální délka spánku?
Podle vědců je naprosto ideální spát 7-8 hodin denně. Na druhou stranu je ale potřeba spánku silně individuální. Zatímco někomu stačí právě třeba oněch 7 hodin, jiný potřebuje k fungování mnohem víc. Proto je nejlepší „vychytat“, co dělá z dlouhodobého hlediska dobře zrovna tobě, aby ses cítila perfektně a byla odpočinutá.
bigstock-unhappy-girl-in-bed-with-alarm-77119901.jpg
Co je to inverzní spánek?
Inverzní spánek neboli spánková inverze je „přehození rytmu“. Znamená to spánek ve dne a bdění v noci. Tahle porucha spánku často doprovází potíže s krevním oběhem nebo nervové choroby. Často také dochází k syndromu zpožděné spánkové fáze, což znamená, že člověk není schopen usnout v běžný čas, například do půlnoci, ale třeba až ve tři hodiny ráno. Ráno v běžný čas zase není schopen vstát a fungovat.
Jak to, že se nám zdají sny?
Ke spánku patří sny. Někomu se zdají snad každou noc, jiný se se sny potká jen málokdy, respektive si na ně nevzpomíná. Ať tak, či onak, ke snění dochází vždy stejným způsobem a každému člověku se zdá kolem 10 snů za noc. A existuje hned několik teorií, kterými vědci vysvětlují, proč sníme:
- Sny kompenzují naše neúspěchy. Člověk, který nemá moc štěstí v životě, prý často mívá neskutečně úžasné sny. Mozek si žádá kompenzaci, aby se z neúspěchů člověk nezhroutil. Na druhou stranu si úspěšní lidé často zažívají sny o vlastním pochybení, čímž mozek kompenzuje možné pocity nepřemožitelnosti a moci.
- Sny organizují vzpomínky. Pokud se ti zdá o něčem, co jsi prožila nebo třeba jen nezúčastněně viděla před několika dny, je to známkou upevňování vzpomínek.
- Sny řeší naše problémy. Mozek podle vědců i během spánku hledá řešení problémů, které aktuálně máme. I proto se říká, že je „ráno moudřejší večera“.
- Sny plní naše přání. Ve snech mnohdy prožíváme to, co bychom zažít chtěli. Ať už jde o pracovní úspěch nebo lásku, sny odkrývají to, co chceme, ale nemáme to.
Jak se nazývají jednotlivé fáze spánku?
Spánek má několik fází: REM – paradoxní spánek, dále pak NREM – lehký spánek a hluboký spánek. Během fáze REM (rapid eye movement = rychlý pohyb očí) se upevňuje paměť a dochází ke snění. Během NREM fáze (non-rapid eye movement) se dělí na několik dalších typů podle toho, zda v nich dochází ke svalovým záškubům a lehkým halucinacím, ke kýžené ztrátě vědomí či koneckonců k hlubokému spánku.
Odpolední spánek ano, nebo ne?
Na tohle asi neexistuje jednoznačná odpověď. Zatímco někomu 20 minut spánku během odpoledne pomůže dočerpat energii a potom je tento člověk opět výkonný, vědci tenhle odpočinek doporučují. Někteří lidé jsou ale po tomto odpoledním spánku naprosto nepoužitelní, takže ho raději nepraktikují. Záleží na tom, co každému vyhovuje.
bigstock-girl-sleeping-or-napping-happy-114255854.jpg
Spánek a stres
Zvláštní je vztah spánku a stresu. Zatímco někomu se úspěšně daří stres zaspat, jiný ani oka nezamhouří, případně zamhouří, ale ne na dlouho a spánek pak není nikterak kvalitní a posilující. V případě, že spánek dělá starosti, když jsi z něčeho ve stresu, sáhni třeba po třezalkovém nebo meduňkovém čaji.
Liší se nějak spánek podle věku?
No, bohužel ano. Zatímco děti často spí dobře, senioři pozdě usínají a brzy se budí. Jestli se tedy „těšíš“, že si časem víc pospíš, protože nebudeš muset vstávat do práce, tak se moc netěš. Jen se podívej, v kolik hodin už se svítí u tvé staré sousedky. Ta by tě mohla budit a ještě by ti stihla udělat snídani, než se vykopeš z postele a něco na sebe hodíš.
Novorozenci spí 14-17 hodin denně, kojenci a batolata 11-15 hodin, předškoláci 10-13 hodin, teenageři 8-10 hodin, dospělí 7-9 hodin, senioři 7-8 hodin, ale často se stává, že vydrží spát jen 5-6 hodin.
Jaké existují poruchy spánku?
Výjimkou mezi lidmi nejsou ani poruchy spánku. Patří sem insomnie (nespavost), hypersomnie (nadměrná spavost), narkolepsie (náhlé usínání během činnosti), parasomnie (člověk vykonává činnost během spánku), náměsíčnost (často stěhování nábytku).
Jak je nejlepší spát? Na boku, na břiše nebo na zádech?
Poloha při spánku je pochopitelně otázkou pohodlí, ale zatímco některé polohy nijak nevadí, jiné odborníci nedoporučují – například spaní na břiše vyžaduje otočenou krční páteř po dlouhou dobu, což má negativní dopad na její kondici. Pokud spíš často na břiše, měla bys mít jen nízký polštář, ideálně bys neměla mít žádný. Další celkem nevhodná poloha připomíná klubíčko – páteř je při téhle poloze ohnutá a to na ni má dlouhodobě negativní vliv.
bigstock-118964156.jpg
Nejvhodnější je pro tvoje záda a krk spaní právě na zádech, to ale málokdo vydrží. Druhou nejlepší možností je spaní na boku, ale nesmíš u toho být skrčená.
Proč spí koně ve stoje?
Koně spí krátce, ale několikrát denně. Jen několik minut denně skutečně spí vleže, jinak stráví spoustu času dřímáním vestoje. Dokážou to díky tzv. statickému aparátu, díky němuž se „uzamknou“ klouby, takže nepovolí a koně nespadnou, aniž když povolí svaly.
Jak spát podle rad Feng-Shui?
Staré čínské učení moudře radí, jak v místnostech rozestavět nábytek, aby mohla volně proudit energie, nehromadily se negativní energie a v bytě bylo dobře. Samozřejmě neopomíná ložnici a zmiňuje hned několik pravidel:
- Ložnice by měla být čistá a vzdušná, neměla by sloužit jako odkladiště nepotřebných věcí.
- Barvy by měly být světlé, ideálně na škále od bílé přes béžovou po světle hnědou.
- Postel postav hlavou ke zdi, ale ne přímo proti dveřím.
- Nad postelí by neměl viset nic těžkého. Můžeš zvolit obraz, který navozuje pozitivní emoce.
- Pod postelí bys neměla mít úložný prostor a v něm všechno, co používáš jednou za rok. Jenže ono to moc nejde…
- Ostré rohy ostatního nábytku by neměly mířit na postel.
Už víš o spánku všechno, co jsi vědět chtěla?
