Některé z mých spolužaček ze základky i střední už mají dítě. Všechny moje kamarádky bydlí se svými miláčky, večery tráví společně u televize a na ulici všem nakukují do kočárků. Bydlí v podnájmu, ale myslí na hypotéku, lustrují webovky svatebních salónů, jedna už je dokonce vdaná.
A já mám svěží mysl otevřenou různorodým dobrodružstvím počínaje výpravou za polární kruh na vlastní pěst a obdivuhodným kariérním postupem konče. A mezi tím pár super akcí, pořádné koncerty a narozeninové party. Všem nám táhne na třicet. Jenže jedné je mentálně čtyřicet a druhé sotva dvacet.
Dopadneme stejně
Aniž bych chtěla narážet na ty, kterým tikají hodiny, nebo už je přiměly k tak zásadnímu kroku, jakým zplození potomka bylo, pořád to nějak nedokážu pochopit. Klára, která na střední vynikala snad úplně ve všem a studovala dvě vejšky naráz s vidinou slibné kariéry, má dneska dva syny – ten první spatřil světlo světa jen pár dní po tom, co Klára dostudovala. Já jsem vynikala jen v něčem a nakonec jsem se odhodlala i k těm dvěma vejškám, ale pomyšlení na zakládání rodinky nemám nikdy. Nikdy! Zatím…
bigstock-portrait-of-happy-young-couple-68746120.jpg
Třicítka je magický věk, který nás člení na ty zodpovědné matky od dětí a na ty anarchistky, které si chtějí užívat svobody. Zatímco když nám bylo dvacet, většina z nás měla v hlavě školu, práci, přítele a grilovačky nebo dovolené ve dvou u moře, během několika let si s námi osud pěkně pohrál. Ale věřím, že na prahu čtyřicítky se zase sejdeme. To už pravděpodobně budeme maminami na plný úvazek všechny.
Svobodná mysl ano, ale…
Je prima být otevřená a přístupná všemu, co život nabízí. Ale na druhou stranu taky znám holky ve svém věku, které jako by zastydly v prváku na střední. Kočka před třicítkou nemusí mít přítele, nemusí toužit po neustále brečícím uzlíčku a nemusí se stresovat s tím, jestli bude mít peníze na plínky a dudlíky, ale taky by už měla mít aspoň trochu jasno, co od života chce a čeho chce vlastně dosáhnout. A měla by chápat, že vymetat diskotéky, kde si ji pamatují už nejméně deset let, každý pátek si tam najít nový objev a v úterý brečet, že už se jí neozval, není úplně to pravé.
A jak jsi na tom ty?
