Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám ho zaslala e-mailem. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna – pozn. redakce.
Svatba po roční známosti
„Petra jsem si brala z čisté lásky. Chodili jsme spolu asi rok, byli oba poměrně mladí a bláznivě zamilovaní. Děti jsme nechtěli ani neplánovali. A asi to tak mělo být. Nedokážu si v současné situaci představit ještě tahanici o nezletilé potomky. Vše bylo zalité sluncem a pro okolí jsme byli reklamou na štěstí.
Petr pracoval v menší IT firmě, já se živila jako účetní. Na notnou dávku izolace jsem proto byla zvyklá, a společnost lidí příliš nevyhledávala. Proto jsem z omezení volného pohybu osob, ke kterému došlo v souvislosti s vládním nařízením souvisejícím s novým typem koronaviru, nijak nešílela. Petr se z kanceláře přesunul do home office a nic nenasvědčovalo tomu, že by nutná opatření náš vztah nevydržel.
Služka a holka pro všechno
Běžně pracuji z domu, a tak pro mě není problém skloubit práci a péči o domácnost. Petr to všechno bral jako samozřejmost a denně vyžadoval svačiny sbalené s sebou do práce i teplé večeře. Když nechodil do práce, bylo pochopitelné, že kromě svačin budu chystat i snídaně a dvě teplá jídla denně. Ze dne na den jsem se proto stala účetní, manažerkou, nákupčí, kuchařkou a milenkou v jednom.
Zpočátku mi to nevadilo, vařila jsem ráda a svým způsobem jsem u domácích prací relaxovala, Petr si ze mě ale udělal služku a holku pro všechno. Kromě práce, vaření a péče o domácnost jsem mu pomáhala s administrativou, vyzvedávala jeho poštu a zařizovala nejrůznější věci, které má běžně na starosti jeho sekretářka.
Protivný, rozmrzelý chlap
Petr byl čím podrážděnější a protivnější. Neustále narážel na to, že jsem přece doma a můžu si práci rozvrhnout tak, jak potřebuju, proč bych mu tak nemohla být neustále k ruce? Co na tom, že jsem měla práce nad hlavu a řešila jedno daňové přiznání za druhým? Denně jsem spala asi 4 hodiny a byla neuvěřitelně vyčerpaná. Přesto jsem si nechtěla přiznat, že to nezvládám.
Když jsem Petra vzbudila později, než si představoval, byl protivný už od rána. Pokud z kuchyně nevoněla čerstvá káva a snídaně, bylo zle. A tak to pokračovalo dál. Nebyl ve dvanáct oběd na stole? Zase problém! Zpozdila jsem se na poště? Určitě někoho mám! Večeře nebyla podle jeho představ? Jsem úplně nemožná! Z milovaného manžela se stával čím dál protivnější a mrzutější nadutec.
bigstock-sadness-young-asian-wife-cryin-302687716.jpg
Alkohol jako kamarád neustále po ruce
Problém nastal, když začal hořící termíny a negativní zpětnou vazbu klientů řešit alkoholem. Denně jsem vynášela pytle plné prázdných lahví a domů se vracela s nově koupenými. Petr pobyt doma a v izolaci nezvládal. Neustále jsem si říkala, že je to pro nás všechny strašně náročné a těžké. Co nevidět ale tahle situaci pomine a vše se vrátí do starých kolejí.
Vše vyvrcholilo, když mi jednou v opilosti a záchvatu sebelítosti sdělil, že už takhle dál nemůže, dusím ho, jsem neschopná a nedokážu mu dát, co potřebuje. Chybí mu prý kolektiv a hlavně jeho sekretářka Pavla. Dostat z něho přiznání, že mě s ní už několik měsíců podvádí, nebylo nic složitého. Druhý den sice zapíral a tvrdil, že si nic nepamatuje, já ale byla rozhodnutá. Petra opustím.
Koronavirus mi otevřel oči
Koronavirus a domácí izolace mi otevřely oči. Jako jedna z mála můžu být tomuhle prevítovi vděčná. Během několika týdnů jsem totiž zjistila, že muž, kterého jsem si vzala, není někdo, s kým bych chtěla strávit zbytek života.
Hned po skončení nouzového stavu jsem požádala o rozvod. Petr se odstěhoval přechodně do práce. Třeba mu nabídne náruč a azyl dvacetiletá Pavla… Kdo ví? Já už ho ale doma nechci,“ uzavírá své vyprávění Jana.
