Povýšení čtení na zábavu není žádná novinka, vždyť knihy vycházejí už celá staletí. Proč bychom měli číst i v dnešní době, kdy je to kolem nás samá chytrá bedýnka s videem, filmy nebo si pročítáme spíš konverzaci na messengeru?
Čtení zvyšuje slovní zásobu
To je vlastně docela známá věc a všem dětem učitelé doporučují přelouskat aspoň pár knížek ročně. Neznámá slova nemusí nutně přejít do aktivní slovní zásoby, kdy je dítě začne samo používat. Stačí, když i část z nich utkví v té pasivní – dítě je nepoužívá, ale rozumí jim, když se s nimi setká. A neplatí to zdaleka jen u dětí. Vystřídej pár knížek ročně taky a bude to znát, zvlášť když bude každá úplně jiná a z jiné doby.
Čtením za lepší paměť a soustředěnost
Během čtení si musíš pamatovat, co se událo před určitým počtem stránek. Musíš, jinak tě to brzo přestane bavit. A to je právě způsob, jak svou paměť udržovat v kondici a třeba ji i zlepšovat. Ona totiž hrozně ráda zakrňuje a zhoršuje se. U pravidelných čtenářů odborníci ve výzkumech zjistili až o 50 % lepší paměť než u stejně starých nečtenářů.
bigstock-220553677.jpg
Na rozdíl od pasivního sledování filmů a seriálů mozek při čtení zaměstnáváme víc a jinak. Je potřeba zapojit fantazii a tak nějak číst mezi řádky. Zvlášť u detektivek nebo thrillerů. Jen si to vezmi, kolik lidí je po přečtení knížky zklamaných, když se pak podívá i na film – neodpovídá totiž jejich představám, které si sami při čtení vytvořili.
Podobně si čtením trénuješ soustředění. Nejde totiž číst knížku a nesoustředit se na ni. Tedy jde, ale moc z toho pak nemáš.
Neustálé čerpání vědomostí
Nemusíš listovat encyklopedií, abys načerpala nové vědomosti. Stačí otevřít knížku z jiné doby a hned několik poznatků získáš. Třeba o životě v dávných i nedávných časech, o zvycích, o tom, jak mohou a nemohou fungovat vztahy… A kromě toho, většina spisovatelů, se snaží do knih sem tam nenápadně propašovat nějaký ten fakt. Třeba že ozonid je druh sloučeniny kyslíku. Nikdy nevíš, kdy s tím ohromíš!
bigstock-a-young-girl-is-reading-a-book-233305057.jpg
Čtenáři bývají empatičtější
Co už se málo ví, je to, že díky čtení a vžívání se do postav, se lidé, kteří pravidelně čtou, stávají empatičtějšími. Svému okolí pak víc naslouchají a dokážou být lepší oporou v nepříjemných situacích. Zvlášť dneska, kdy jsme vůči ostatním spíš odtažití a hledíme si vlastních problémů, se to hodí.
Deprese a stres? Čtení od nich uleví
Podle četných výzkumů je četba skvělým způsobem, jak se vypořádávat se stresem. Kdo by nechtěl aspoň na chvíli zapomenout na starosti všedních dní? Přenes se na půl hodinky jinam díky četbě a bude ti líp. Na svůj problém se pak třeba budeš dívat jinak. Podobně to může být u depresí. U těch vědci doporučují hlavně čtení knížek o nemoci samotné, což vede k lepšímu pochopení, než když nemocným vysvětluje princip nemoci lékař. Během čtení mají totiž tihle lidé možnost si všechno lépe přebrat, mají na to víc času a to, čemu nerozumí, si mohou přelouskat víckrát.
bigstock-174690862.jpg
Podobně se v Německu vědci setkali s tím, že čtení pomáhalo od fyzické bolesti – během čtení nebo i poslouchání četby lidé totiž efektivně zapomínají na to, že je něco bolí (když to není bolest opravdu ukrutná).
Koníček za pakatel
Knížky si nemusíš kupovat, i když některé určitě chceš v domácí sbírce mít. Mnohem levnější je ale zařídit si vstup do knihovny a půjčit si, co se ti zamane (a co mají). Pak už se jenom uveleb a začti se.
Čteš ráda? A jaká je tvoje nejoblíbenější knížka?
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2
Autor článku: redakce
