Ano, naše maminky a babičky vyrůstaly v jiné době, a jsou proto z jiného těsta. Mají však letité zkušenosti, proto bychom jejich radami neměli pohrdat. Na druhou stranu je zde potřeba vyčlenit hranici a nepodřizovat se úplně ve všem. Co babičky a tchyně na mladých maminkách štve nejvíc? Tady máš malý přehled.
Nedostatek času
„Ale to víš, mladí ani nepřijedou, Martinka pořád nemá čas, David je neustále v práci. No chápej, někdo tu rodinu živit musí. Ale alespoň o víkendu by si na mě čas udělat mohli.“ Tak začíná většina rozhovorů mezi babičkami, které se neuvěřitelně těší na to, až k sobě budou moct přivinout milované vnoučátko. Nedokážou pochopit, že na ně nemáte čas a že vlastně nemáte čas tak nějak obecně.
Za jejich dob totiž neexistovaly jednorázové plenky, ba ani dětské příkrmy nebo takový sortiment umělého mléka. Kašičky, příkrmy, ovocné šťávy i tuhou stravu připravovaly doma, pleny praly na vyvářku a ještě k tomu žehlily. Neměly chůvičky, ani dětské autosedačky, a přesto si na svou rodinu udělaly čas. Co takhle se nechat inspirovat?
Internet
Naši rodiče znali internet jako vytáčené připojení pomocí telefonní linky a modemu a o surfování ve dne v noci se jim mohlo nechat jenom zdát. To dnešní generace mladých dokáže na internetu prosedět hodiny. A babičky se přizpůsobily. Zakládají si profily na sociálních sítích, začínají komunikovat přes online programy a e-mailové schránky, a to jen proto, aby s vámi byly ve spojení.
Alespoň tedy na dálku. Ovšem internet jako takový není tím, co babičkám a tchyním trhá žíly. Do obrátek je vytáčí vaše neustálé tlachání na online diskuzích a osvojování si rad ostatních. Namísto toho, abys s dítětem zamířila k lékaři, zapneš počítač a necháš ordinovat Dr. Facebooka. A to rozhodně není v pořádku.
bigstock-family-generation-and-people-202321153.jpg
Přecitlivělost
Babičky jsou od toho, aby rozmazlovaly. Na tom se snad shodneme všichni. Nechápou proto, proč jste tak choulostivé ve chvílích, kdy vaší ratolesti podstrojují kachničku s knedlíky a domácí koláče, a ta dorazí z dvorku s umazanýma rukama, dodřenými koleny a pusou plnou písku. V očích babiček získává dítě imunitu, v těch tvých je na půli cesty do hrobu. Nedělej ze své ratolesti skleníkové kytky a nech je vybudovat si přirozenou obranu proti vnějšímu prostředí.
Jen si vezmi třeba téma alergie – dřív to bylo takřka sprosté slovo. Vyrůstali jsme s pěti koťaty, psy, slepicemi a mnohdy nechyběly ani husy, krávy nebo prasata. Spali jsme v péřových peřinách společně s domácími mazlíčky, odpoledne jsme řádili na seně, jedli neumyté mrkve, jahody i jablka a o alergiích jsme nevěděli zhola nic. Dneska nějakou formou alergie trpí zhruba každé druhé dítě. A to je do nebe volající.
Ezo, eko, bio matky
Bio bylo všechno, co rostlo na zahrádce. Dnes se za bio stravu platí téměř zlatem. A ani to babičky a tchyně nedokážou zkousnout. A nedokážou ani pochopit maminky, které touží mít dítě připoutané k sobě ideálně po 24 hodin denně v látkovém šátku nebo speciálním postroji.
Už vůbec se také nedokážou ztotožnit s tzv. ezo maminkami, které odmítají očkování, lékařskou péči, jejich děti nenosí boty, chodí do lesních školek a bolavé koleno, zánět oka nebo průjem léči mateřským mlékem (v tom horším případě roztokem ze sava).
Naše babičky zkrátka neměly takové informace, a především čas, který by věnovaly vyhledáváním nejrůznějších alternativ. Na druhou stranu – i my jsme díky jejich péči vyrostli v dospělé, sebevědomé jedince, kteří zakládají vlastní rodiny. Takže jim jejich názory neberme, pozorně si je vyslechněme a nakonec se zařiďme podle svého. Najít a vybalancovat hranici je v tomto případě extrémně složité. Na druhou stranu – JDE TO!
A jak to máš ty? „Kecá“ ti babička nebo tchyně do výchovy nebo to mají zakázané? Dej nám vědět do diskuze pod tento článek.
