Problém jménem záchvatovité přejídání. Jak ho poznat a zbavit se ho?

Bigstockphoto
|
30. 01. 2023
|
Zatímco anorexii nebo bulimii dokáže s troškou snahy identifikovat každý, se záchvatovitým přejídáním tolik teoretických zkušeností nemáme. Jde přitom taky o poruchu příjmu potravy a pro „postiženého“ může být úplnou katastrofou.

Narvat se špagetami, na to si dát větrníček s karamelovou polevou a nakonec trošku vyrovnat chutě něčím slaným. Žaludek už je sice plný, ale ty jíš, protože tě k tomu stejně něco pudí, i když se cítíš sytá. Je ti povědomé? Pak tě nejspíš trápí záchvatovité přejídání a je dost možné, že sama si s ním neporadíš.

BED: když ztrácíš kontrolu nad svým stravováním

Je úplně jedno, kolik toho o stravování víš, jak promyšlený máš jídelníček a jak moc toužíš zhubnout. Když ti to v hlavě přepne, zkonzumuješ třeba během dvou hodin to, co jiní za celý den. Během „činu“ si nemůžeš pomoct, zato později přijdou výčitky svědomí, které vedou k úzkosti, frustraci, pocitem znechucené ze sebe samotné a nezřídka k depresím. Pro záchvatovité přejídání je charakteristické to, že nezavádíš žádné kompenzace – tedy například nejdeš všechno vyzvracet nebo neběháš půl dne po lese, abys přijatou energii vydala.

Zásadním ukazatelem záchvatovitého přejídání je to, že člověk „futruje“ o samotě, protože se za to stydí. A většinou jí velmi rychle.

Záchvatovité přejídání občas najdeš na internetu nebo v moudrých knihách pod označením BED z anglického binge-eating disorder. Abys věděla, že jím skutečně trpíš, měla bys mít takový záchvat aspoň 1x týdně po dobu delší než 3 měsíce. Asi nemusíme dlouze vysvětlovat, že nejcitelnějším důsledkem a znakem záchvatovitého přejídání je nadváha nebo obezita. Neznamená to ale, že by jím trpěl každý člověk s nadváhou nebo obezitou.

bigstock-unhealthy-snack-junk-food-sw-247536799.jpg

Přejídání není jen o vůli. Jde o poruchu.
Bigstockphoto
Při záchvatovitém přejídání člověk opravdu "nevalí" zeleninu. Naopak ho uspokojuje třeba tučné nebo sladké jídlo.

Pokud ses se záchvatovitým přejídáním nesetkala, možná si teď myslíš, že mají tihle lidé jen slabou vůli, protože kdo by si rád nedal něco dobrého na zub. O vůli to ale celé není, i když svou roli pravděpodobně do jisté míry hraje.

Důsledky záchvatovitého přejídání? Nadváhou to jen začíná

Ona vypěstovaná nadváha nebo obezita se totiž odráží i jinak než jen tvorbou tukových zásob, kvůli kterým se odmítáš svléknout do plavek. Ve hře je vysoký tlak, kornatění tepen, zvýšené riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, nadměrné zatěžování kloubů… A nakonec jde i o psychické potíže, které z této poruchy příjmu potravy plynou.

Lidi, kteří tímhle trpí, se totiž po konzumaci (a někdy už během ní) trápí sami sebou, za svoje přejídání se stydí, ztrácejí sebeúctu, hlavně kvůli své nadváze. Nezřídka se tahle porucha pojí s depresivními a úzkostnými poruchami. Nakonec se můžou i stranit společnosti, protože se jim jednak nelíbí, jak vypadají, a jednak se bojí, že by se u servírovaného jídla neudrželi.

Jak se problému se záchvatovitým přejídáním zbavit?

Řešení je opravdu těžké a dá se docela přirovnat k tomu, když se chce alkoholik odnaučit pít. Není žádný stoprocentně účinný postup a nikdy není zaručeno, že bude léčba fungovat. Pomoct by měl minimálně psycholog, který v rámci konzultací pomůže postiženému najít „jádro pudla“, proč k takovým záchvatům vůbec dochází. Někdy je nutné přejít k psychiatrovi a nasadit léky. A nakonec je třeba mluvit s nutričním terapeutem, který s postiženým řeší potíže s nadváhou nebo obezitou a pomůže mu nastavit jídelní plán.

Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2

Související články