V dnešní době, kdy jsme pořád ve stresu a pod tlakem, není divu, že hledáme způsoby, jak si trochu ulevit. Jednou z možností, jak upustit páru a třeba se v něčem zlepšit, je právě hypnóza.
Možná si ji z filmů a seriálů představuješ jako podivné mávání kyvadlem před obličejem, při kterém cirkusák opakuje, že jsi zvíře a děláš přesně to, co on chce. Ve skutečnosti jde ale o práci s podvědomím, která může změnit způsob, jak vnímáš sama sebe a svět kolem.
Co je hypnóza?
Hypnóza je duševní stav podobný transu, při kterém jsi bdělá a soustředěná, míň vnímáš okolí a jsi vysoce sugestibilní, jinak řečeno necháváš se ovlivňovat druhými lidmi.
Ale neboj se. Stavy, kdy jsi tak trochu v transu, určitě znáš i ze svého běžného života. Určitě už jsi někdy zažila ten zvláštní pocit, když se ponoříš do dobré knihy a nevnímáš svět okolo nebo když automaticky a bezmyšlenkovitě projíždíš každý den tou stejnou cestou domů.
Hypnotizér není žádný šarlatán, který by dokázal ovládat tvou mysl. Zhypnotizováni lidi pořád ví, co se s nimi děje, a i když jsou otevřenější manipulaci ze strany druhých, neudělají něco, co jim za normálních okolností přijde nemorální. Většina lidí si taky pamatuje všechno, co se během takového sezení stalo.
Jak hypnóza probíhá?
Terapeuti používají k navození hypnózy spoustu technik. Často začínají plamenem svíčky nebo hudbou, pak pokračují například technikami progresivní svalové relaxace. Jednou z nejjednodušších metod je zapojení pacientovy představivosti pomocí oživení vzpomínky nebo nějaké fantazijní představy. Společně s hypnotizérem člověk vytvoří specifickou realitu, která mu v té chvíli přijde naprosto skutečná (Williamson, 2019).
Ve skutečnosti existují 4 fáze hypnózy, a to indukce, prohloubení, sugesce a vynoření. V první fázi se tě terapeut snaží uvolnit, třeba pomocí dýchacích technik. Představ si, že jsi na dovolené, kde je velký bazén. Terapeut tě nejdřív bezpečně dovede k mělké části. Ve druhém kroku tě navede, aby ses postupně do vody celá ponořila. Při sugesci, kdy je člověk symbolicky hluboko ve vodě, začíná terapeut pracovat na tom, čeho chce klient dosáhnout (třeba si odvyknout od kouření nebo se zbavit úzkosti před operací). Pak už klienta jen navede k tomu, aby se pomalu vynořil nad hladinu. Jedno sezení trvá přibližně hodinu, většinou ale – stejně jako u jiných terapií – trvá, než se projeví nějaký efekt.
Co se při hypnóze děje v těle a mozku?
Zdá se, že se při hypnóze dějí zajímavé fyziologické a neurologické změny, které jsou podobné samoléčebnému efektu placeba. Něco jako kdyby se naše tělo začalo léčit samo.
Působení hypnózy se ale dá vysvětlit i pomocí teorie pravé a levé hemisféry. Když normálně fungujeme, používáme spíše tu levou, která je racionální, vědomá a pracuje se slovy. Jenže v situacích, kdy relaxujeme, se stává dominantnější ta pravá, která je emocionálnější, kreativnější a víc nevědomá část mysli, která pracuje spíš s obrazy.
Když se snažíme samy sobě říct „nebuď nervózní", úplně to nefunguje, že? Používáme při tom totiž levou hemisféru, která chápe slova, ale ta pravá potřebuje spíš vizuální představy nebo příběhy. Proto jsou pro uklidnění tak účinné metafory, řízené vizualizace nebo třeba vzpomínky na příjemné chvíle (Williamson, 2019).
shutterstock_2200994541.jpg
Jaké jsou účinky a nežádoucí dopady hypnózy?
Nejzajímavější na hypnóze je, že když si v ní něco představujeme, třeba barvu, zvuk, nebo dokonce bolest, náš mozek to vnímá podobně, jako kdyby se to dělo doopravdy. Hypnóza se tak dá využít ke zbavení se úzkosti a stresu, při kterém naše představivost často jede na plné obrátky a vykresluje ty nejhorší scénáře.
Hluboká relaxace dokáže tenhle proces obrátit ve tvůj prospěch. Pomůže soustředit se na klid, bezpečí a pozitivní emoce. Hypnóza je tak obvykle uklidňujícím a relaxačním zážitkem, který ocení hlavně napjatí a úzkostliví lidi (Williamson, 2019).
S čím hypnóza podle klinických lékařů pomáhá? (Palsson et al., 2023)
- snižuje stres, zvyšuje pohodu, všímavost a sebevědomí
- pomáhá při psychické přípravě na operaci
- ulevuje při úzkosti a psychickém vypětí v těhotenství a při porodu
- zmírňuje bolesti
- podporuje léčbu fóbií a depresí
- pomáhá překonat zlozvyky (kouření, přejídání)
Naopak hypnóza podle kliniků vůbec neovlivňovala snahy o hubnutí, léčbu poruch příjmu potravy a obsedantně kompulzivní poruchy (OCD).
Hypnóza je každopádně jen jedním z nástrojů, které psychoterapeut a hypnotizér využívá ve své práci a obvykle se kombinuje s dalšími technikami. Usnadňuje terapii stejným způsobem, jako stříkačka podává léky.
Mezi nejčastější nežádoucí účinky podle Palssona et al. (2023) patří emocionální rozrušení, dezorientace, ospalost, rozvzpomenutí si na nechtěné traumatické vzpomínky a potíže s probuzením se z hypnózy. Mezi nežádoucí reakce na hypnózu patří i závratě, bolest hlavy a nevolnost.
Celkově se ale klinická hypnóza považuje za bezpečnou formu léčby. Většina nežádoucích účinků je přechodná a trvá nanejvýš několik minut.
Zároveň ale hypnóza nefunguje na každého člověka stejně. Asi je jasné, že když do toho půjde nevěřící Tomáš, který si bude opakovat, jaká je to blbost, která nic nezmění, tak to opravdu velký efekt mít nebude. Hypnóza nejlépe funguje u lidí, kteří jsou motivovaní a otevření nové zkušenosti. Proto taky není pro každého.
Jak provést autohypnózu?
Možná tě překvapí, že stav podobný hypnóze si můžeš navodit i sama. Autohypnóza není žádná magie, spíš jde o techniku hluboké relaxace, kterou se můžeš snadno naučit. A jak na to?
- Najdi si klidné a pohodlné místo. Posaď se, několikrát se zhluboka nadechni a upři pohled na jeden bod před sebou.
- Zavři oči a představ si místo, kde se cítíš šťastně. Pokud tě nic konkrétního nenapadá, vizualizuj si třeba procházku po pláži nebo po louce plné květin. Jakmile tě tahle představa začne uklidňovat, vnímej, jak se tvoje tělo postupně uvolňuje a stává se těžším.
- Potom si představ, jak se krok za krokem přibližuješ ke svému cíli, ať už je to klidnější spánek, větší soustředění nebo lepší nálada. Chceš líp spát? Představ si, jak se boříš do měkkých peřin. U toho opakuj svou mantru, která vystihuje tvůj záměr (třeba „spím klidně celou noc").
- Až budeš připravená, začni si představovat, že je tvoje tělo stále lehčí. Může ti pomoct vizualizace, třeba vyplavání nad hladinu nebo stoupání po schodech. Je dobré si odpočítat od desíti a říct si, že až dojdeš k jedné, otevřeš oči plná energie a bdělá.
Mysli na to, že pokud ti tahle metoda nesedne, můžeš zkusit řízenou autohypnózu s pomocí videí na internetu nebo jinou relaxační techniku, například meditaci. A pokud máš jakékoliv pochybnosti nebo cítíš, že by ti bylo líp s odborníkem, neboj se obrátit na psychologa nebo terapeuta.
Hypnóza není všelék, ale může být skvělým nástrojem, jak líp pracovat s vlastními emocemi a najít v sobě větší klid. Pokud tě tahle metoda láká, proč ji nezkusit? Dej nám vědět, jestli tě zaujala!
Autor článku: redakce
Použité zdroje:
- Palsson, O. S., Kekecs, Z., De Benedittis, G., Moss, D., Elkins, G. R., Terhune, D. B., Varga, K., Shenefelt, P. D., & Whorwell, P. J. (2023). Current Practices, Experiences, and Views in Clinical Hypnosis: Findings of an International Survey. International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis, 1–23. doi.org/10.1080/00207144.2023.2183862
- Williamson, A. (2019). What is hypnosis and how might it work? Palliative Care: Research and Treatment, 12(1), 117822421982658. doi.org/10.1177/1178224219826581
- psychologytoday.com/intl/basics/hypnosis
- healthline.com/health/mental-health/self-hypnosis#how-to-try
