
Co si budeme povídat, dát si čas od času tataráček na pěkně očesnekované topince, to může být fakt nebe v puse. Přesto se ale pořád tak nějak ptáme, jestli není nebezpečné jíst syrové maso (ke všemu ještě se syrovým žloutkem), jak ho tělo dokáže zpracovat… A samozřejmě dumáme i nad tím, jak ho dokonale chuťově vymazlit!
Kde se vzal? Původ tataráku není takový, jak si myslíš
Tatarák nebo tatarský biftek. Jeden by si tipnul, že mu jako první holdovali Tataři, že? Ono to tak ale vůbec není. O Hunech a mase ukládaném pod sedla koní se ledacos povídá, původ téhle dobroty ale opravdu sahá na počátek 20. století, a to překvapivě do Francie. Konkrétně tedy mluvíme o Paříži.
Tady si ho tenkrát lidi mohli dát jako americký steak a název tatarský biftek si vysloužil proto, že jednou z přísad, které se k masu podávaly, byla tatarská omáčka (dál k nim patřily kapary, žloutek, dijonská hořčice a cibule).
Do Evropy (a zvlášť do té střední) se tatarák dostal až po 2. světové válce (pochopitelně, za války byli lidi rádi, že byli rádi, než aby se krmili vybraným hovězím masem) a dneska je populární snad po celém světě (kde není bída a hlad).
Nebezpečí syrového masa? Ber jen to, čím seš si jistá
Pokud se chystáš servírovat v nejbližší době tatarák, sáhni po mase od prodejce, kterému stoprocentně věříš. Jasně, stát se může kdykoli cokoli, ale důvěryhodný, prověřený a poctivý řezník ti nehodí do ruky jen tak něco.
V čem může být problém? V syrovém mase se můžou vyskytovat patogeny, především E.coli, salmonela, Shigella, Staphylococcus aureus nebo bakterie rodu clostridium. Všechny zmíněné dokážou v těle nadělat pořádnou paseku. Nevolností a únavou to začíná, pokračovat to může přes zvracení a trávicí obtíže. Bolest hlavy je pak třešničkou na dortu.
Trvat to může i řadu dní a například v případě salmonelózy může jít o stav podobný „jen" běžné střevní chřipce, u míň odolných (například jinak nemocných nebo oslabených) lidí je nutná i hospitalizace.
Jak se vůbec můžou tyhle patogeny do masa dostat? Nejčastěji k tomu údajně dochází při kontaktu masa s obsahem některých orgánů poráženého zvířete. Pak je samozřejmě ve hře i jakékoli nevhodné nakládání s masem.
Abys riziko zmiňovaných potíží stáhla na minimum, kup opravdu kvalitní hovězí maso od řezníka a zpracuj ho co nejrychleji. Nejlepší je koupit kus masa a až doma ho namlít nebo naškrábat, pak budeš mít jistotu, že nejde o kdovíjakou směs různých mas z různých zvířat. A pak je tu taky „nepsané pravidlo", že syrové maso by mělo před zpracováním poležet 2 dny v mrazáku – nízké teploty ho totiž dokážou případných patogenů zbavit.
Syrové maso a stravitelnost: jak to je?
Syrového masa se v souvislosti se stravitelností vůbec nemusíš bát. Tělo by si s ním nedokázalo poradit, jen kdyby bylo vcelku. A to není. Podstatný rozdíl mezi stravitelností syrového a tepelně upraveného masa tedy nečekej.
Poměrně zajímavé je zjištění, že zatímco bílkoviny ze syrového masa jsou o něco málo stravitelnější, než je tomu u masa tepelně zpracovaného, živiny, jako je vitamín B12 nebo železo, využije tělo víc právě ze syrového masa.
shutterstock_220938436.jpg

Další dobroty ze syrového masa
Víš, že kromě tataráku se syrové maso s oblibou konzumuje i jinak? Třeba v podobě carpaccia, ossenworstu (holandská syrová klobása), kanibalského sendviče (hovězí maso se směsí koření), pittsburského steaku nebo pokrmu s názvem kachilaa, kterému holdují v oblasti Tibetu.
Jaké maso se hodí k přípravě tataráku
Tou nejlepší volbou je bezpochyby hovězí maso, konkrétně vyzrálá svíčková nebo libový kus zadní kýty. Dá se připravit i z roštěné nebo kuřecího masa (ale pozor, to je náchylnější k usazení patogenů), oblíbený je i tatarák z lososa.
A kromě masa si můžeš připravit i falešný tatarák – třeba z hub, brambor nebo avokáda. Hovězí tatarák ale určitě zůstane tvým nejoblíbenějším. Pokud tedy nejsi vegetariánka.
Tatarák: recept na do detailu vytuněnou baštu
Teď už se ale pojďme podívat na recept na tatarák, který doma zvládne realizovat úplně každý. Mimochodem – maso na tatarák samozřejmě můžeš koupit v celku, sehnat se ale dá už hotové, na tobě zbyde jen ho dochutit.
Co potřebuješ (na porci): 100–150 g kvalitního hovězího masa, žloutek, lžičku dijonské hořčice, 2 stroužky česneku, ½ menší cibule, pár kapek worcesterové nebo sójové omáčky, ½ lžičky kaparů, sůl, pepř a chleba na topinky (a stroužek česneku na jejich potření)
Jak na to?
- Pokud jsi nekoupila připravené maso, nejdřív se dej právě do toho. Můžeš ho namlít, ale nejlepší je nakrájet ho na tenké plátky a pak postupně škrábat podél svalu.
- Do masa vmíchej kapary, worcesterovou omáčku, hořčici a žloutky.
- Česnek si nastrouhej najemno, cibuli oloupej a půlku jí nakrájej na drobné kousky.
- Všechno poctivě promíchej, dochuť solí a pepřem a nech tatarák uležet v ledničce 30–60 minut.
- Připrav si topinky a potři je česnekem tak, jak to máš ráda. Nepřežeň to s ním, abys úplně nezazdila chuť masa.
- Topinky potři tatarákem a servíruj. Dobrou chuť!
Tatarák je skvělá pochoutka, tak se jí neboj. Když si vybereš kvalitní maso od poctivého řezníka, určitě si pochutnáš a žádné potíže tě nepotkají. A další suroviny? Ty si můžeš míchat a kombinovat podle svého. Někdo to například rád i s troškou kečupu!
Autor článku: redakce
Použité zdroje:
- lidovky.cz/domov/je-tatarak-nebezpecny.A080126_000123_ln_noviny_sko
- kulturistika.com/magazin/vyziva/dokaze-clovek-stravit-syrove-maso-never-nepotvrzenym-konspiracim
- healthline.com/nutrition/can-you-eat-raw-beef
- angusfarm.cz/angus-blog/historie-a-vznik-tataraku-8379