Jestli nejsi úplný suchar a umíš brát život s humorem, pak musíš tak trochu uznat, že v našich končinách by se milá gejša asi dost divila. U nás, pokud nejdou nejdříve prsa a pak až my, navíc nesoucí pivo, mužské pokolení ani nezaregistruje, že nějaká žena prošla. Natož pak, že to byla žena vlastní. Zastavovat tak české fešáky na ulici jediným pohledem přesně tak, jak to umí gejša? Zatím celkem sci-fi.
Jak je ale možné, že tuhle těžkou disciplínu křehká gejša zvládne? To se to někde vyučuje? Chodí gejši do důchodu? A může vlastně gejša skočit s klientem do peřin? Na to všechno ti teď dáme odpověď.
Gejša není prostitutka
Gejša, nebo taky gejša-san, je tradiční japonská umělkyně, hostitelka a společnice. Nesmíš si ale představovat vyžilou společnici s rozteklou řasenkou a zkrabatělou cigaretou v koutku nešikovně zmalovaných rtů. Ani náhodou. Je to přímo naopak. Gejša ani náznakem není žádná prostitutka, ale respektovaná, žádaná, vzdělaná, intelektuální a až obdivuhodně všestranná profesionální společnice.
Japonská gejša je zkrátka půvabnou esencí tamních hlubokých tradic, které se i dneska ctí. V okouzlující tělesné schránce, o kterou gejša pečlivě dbá, se snoubí umělecká kultivovanost, hromada společenských dovedností různé povahy a pochopitelně nezaostává ani coby mimořádná hostitelka.
Klienty hýčká, pečuje o ně, baví je svými uměleckými vystoupeními, decentně koketuje a krmí klientovo ego, ale pak šlus. Techtle mechtle se nekonají, protože gejša s klienty zásadně nesouloží. Gejši mají své vlastní etické a profesionální normy, které respektují, a jsou na sebe echt přísné, když jde o jejich dodržování.
shutterstock_548562382.jpg
Složitý účes i výrazný make-up
Když mrkneme na tuhle křehotinku jako na celek, už to je zážitek. Gejšu jednak nikdy neuvidíš v nějakém ledabylém hopsafraku, jak si to jen tak narychlo štráduje se smetím. To je prostě podle norem tohohle umění nemyslitelné. Vždycky musí být jako ze škatulky. Hlavně si ale všimneš jejího výrazného líčení, které přitom není nijak vykřičené.
Jejich make-up je specifický už jen tím, že používají sněhově bílý pudr. Ten má za úkol ladit jejich pleť do porcelánových tónů, což jim přidává na křehkosti, mladistvém vzhledu, nedotknutelnosti a půvabu. Rty jsou obvykle namalované temně červenou nebo růžovou barvou. Na očích je pak jemná linka a decentní stíny.
Co dalšího je pak pro dokonalý vzhled gejši typické?
- Jestli čekáš flitrované šaty s rozparkem, zklameme tě. Gejša nosí tradiční široký plášť s dlouhými rukávy. Nejde tedy o nic jiného než o japonské kimono vyrobené z těch nejkvalitnějších materiálů a zdobené různými vzory.
- Další zvláštností je obi. Široký zdobený pásek, který se váže kolem kimona a podtrhuje pas gejši. Tenhle modes robes šik pásek bývá nejčastěji z brokátu.
- Ani boty téhle vzdělané krasotinky nejsou ledajakými křuskami. Gejša buď klape dřevěnými okobo, nebo si cupitá v tradiční japonské obuvi zvané zori. Když pak do těchhle žabek gejša zajede i s ponožkou, je to v pořádku. Pro jistotu si ale připomeňme, že když zaplujeme do sandálů v ponožkách my, s gejšou si nás fakt nikdo nesplete.
- Ty uděláš rychlý drdol a mažeš na tramvaj. Gejša? Opět nepříjemně zdlouhavý proces. Ta vyčesává vlasy do vysokých upravených účesů, které zdobí květinami, drobnými šperky a výraznými sponami. Tyhle účesy jsou často těžké i váhově a o slovo se hlásí bolehlav.
- Nezbytnou detailní tečkou za vzhledem gejš jsou šperky. Náhrdelníky, náramky, výrazné náušnice i extravagantní ozdoby.
Náročné přípravy a rychlý konec
Gejšou se žádná žena nestane přes noc. Než vůbec může samostatně pracovat, trvá to a nejde o sprint, ale o náročný maraton. Během něj, pokud je vůbec do gejšského domu zvaného okiya mezi 15–20 lety přijata, piluje všechno, na co si jenom vzpomeneš.
Gejša zahajuje výcvik ještě jako maiko. Něco jako zelenáč, který se řemeslu teprve učí od zkušených gejš. Tvrdá drezura pak zahrnuje například hru na hudební nástroje, tanec, zpěv, kaligrafii, divadlo, japonskou kulturu, etiketu, vhodné chování, konverzaci a způsob oblékání.
Všem těmhle dovednostem se maiko učí několik let a do světa gejš profesionálek vstupuje až po slavnostní ceremonii zvané erikae. Během kariéry pak nabízí své umění a poskytuje zábavu při různých setkáních a událostech.
Profesní život gejša končí zhruba kolem čtyřicítky a odchází do pomyslného důchodu. Většinou ale taková žena zůstává aktivní a chopí se buď manažerských opratí domů s gejšami nebo se ujme začátečnic. Jen málokdy se gejša odebere do skutečného důchodu mimo komunitu.
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2, zdroj 3, zdroj 4
Autorka článku: Bára Klímová
