Nepodceňuj přípravu
Vaše silné a slabé stránky, máte představu o náplni práce, co očekáváte od této pracovní pozice a jak vysoký si představujete plat. Tak to jsou jen některé z dotazů personalisty, se kterými se určitě potkáš. Měla by ses na ně proto připravit, abys nakonec nepropadla nervozitě a neskončila dřív, než začneš.
Kromě toho ale taky musíš vědět něco o firmě, pro kterou chceš pracovat. Nemůžeš říct několikrát za sebou, že nevíš. To tě hodí do ještě větší nepohody, než v jaké už možná v té chvíli budeš. Co je to za firmu, čím se zabývá, proč chceš pracovat právě pro ni? Jakmile odpovíš, že nevíš, bude to působit dojmem, že je ti vlastně jedno, kde budeš pracovat. A i kdyby to byla pravda, nesmí to vyjít na povrch. Nesmí!
Vyfikni se, ale nepřeháněj to
Na pohovor bys měla jít elegantně oblečená a je opravdu jedno, že sis právě koupila parádní džíny nebo nejradši chodíš ve vytahaném svetru. Sukně nebo společenské kalhoty, halenka nebo košile a sáčko to jistí. Ani sebehlubší výstřih ti nezajistí skvělou práci. A kdyby náhodou ano, věř, že bys z takové firmy za chvíli rychle utíkala.
Zapomeň taky na výstřední líčení. Rudá rtěnka a nepřehlédnutelné černé linky na sebe strhnou pozornost, ale nejspíš ne úplně v tom nejlepším smyslu, zvlášť pokud se k tobě takové líčení opravdu nehodí.
Když budeš mít štěstí, firma bude „na pohodu“ a můžeš do ní docházet právě v těch džínách i v tom vytahaném svetru. Na pohovor buď ale oblečená formálně. Víme, co říkáme.
Povzbuď sama sebe
Musíš si věřit a působit seriózně a klidně. Nebo ten klid aspoň předstírat, i když ti teče pot po zádech, make-up už taky nevypadá svěže jako ráno a žaludek se k tobě taky nechová zrovna kamarádsky. Aby ses aspoň mohla tvářit, že jsi vlastně úplně v klidu, povzbuď se, než na pohovor vyrazíš.
Mrkni na sebe doma do zrcadla. Možná to nezvládneš říct nahlas, tak si to aspoň mysli: Jsi hezká a sluší ti to. Jsi chytrá. Kdo jiný by měl tu práci dostat? Jsi prostě dobrá a dneska to klapne. Amen.
Buď sebevědomá, ale pokorná
Když jsem šla na pohovor do jedné nejmenované firmy, měla jsem z e-mailu, který mi poslali, pocit, že už mě vybrali, jenom mě chtějí vidět na vlastní oči, než mě oficiálně vezmou. Takže jsem byla v klidu. Až když začal pohovor, uvědomila jsem si, že mě asi ještě nevybrali, když se ptají, co jsem kdy dělala, čeho jsem dosáhla, proč bych chtěla pracovat pro ně, a především proč by měli oni chtít mě…
Nebylo by nic horšího než na sobě to překvapení dát znát. Kočka schopná improvizace si v takovém okamžiku fakt libovala. A i když to nečekala, byla tak v klidu, že o sobě prostě normálně mluvila a všechno znělo přirozeně, protože se neučila svůj životopis zpaměti.
O rok později jsme vybírali mého budoucího kolegu. Ze všeho nejhorší byli zájemci, kteří nebyli slyšet, nebylo jim rozumět a vyloženě kňourali. Hned po nich následovali „mistři světa“, kteří z toho zmíněného světa neovládali vůbec nic – ani svoje nepochopitelně povýšené chování.
Vyzdvihni svoje schopnosti, je to žádoucí. Ale nezapomeň na špetku pokory – ty chceš to místo, ty jsi tam cizí a mluvíš pravděpodobně nejen s personalistou, ale i se svým budoucím nadřízeným nebo kolegou.
Triky, které ti pomůžou ustát to s elegancí
Existuje spousta fíglů, jak se uklidnit a zachovat chladnou hlavu a čistou mysl. Je jedno, jestli se večer před pohovorem zakousneš do tabulky čokolády, nebo jestli budeš nacvičovat proslov o sobě samotné před zrcadlem. Dělej to, co na tebe platí. Ale hlavně těsně před pohovorem a během něj:
- Dýchej. Než vstoupíš do místnosti, kde se pohovor koná, chvíli zhluboka dýchej. Zní možná primitivně, faktem ale je, že si okysličíš mozek a budeš víc v pohodě. A nezapomeň dýchat při pohovoru, abys v jeho polovině nezkolabovala.
- Usmívej se. Nemusíš se culit jako blázen a tvářit se jako nejšťastnější člověk na světě. Usmívej se přirozeně, aby z tebe měli všichni, kdo se pohovoru účastní, dobrý dojem. Můžeš zkusit i trochu humoru, pokud se to tedy bude hodit.
- Dívej se do očí. A nejen tomu, s kým právě mluvíš, ale i ostatním, pokud na pohovor přišlo víc lidí z firmy. Rozhodně se nedívej do stolu nebo nezkoumej živost a umělost květin v místnosti.
- Mluv přirozeně. To je trochu ošemetná rada, protože jestli přirozeně mluvíš na půl pusy a příliš pomalu, není to úplně ono. Nedrmol, ale ani nemluv rozvláčně, unudila bys je k smrti. Vypadalo by to, že nemáš žádnou šťávu, že jsi prostě „mrtvola“. Jestli se nehlásíš k pohřební službě, kam bys tímhle stylem zapadla, nezkoušej to. Kdybys náhodou měla pocit, že musíš rychle mluvit, abys to měla rychle za sebou, tak pozor, aby si nemysleli, že jedeš na něčem… Povzbuzujícím. Mluv normálním tempem, ani příliš nahlas ani potichu, artikuluj (ale ne přehnaně) a hlavně si nejdřív srovnej myšlenky, než je začneš vypouštět z úst.
Pracovní pohovor je pro většinu lidí stresující a personalisté pro to často mají pochopení. Čeho je ale moc, toho je příliš. Takže se připrav, informuj se a sama sebe přesvědč o tom, že jsi to nejlepší, co tuhle firmu mohlo potkat!