Reklama na štěstí
„Všechno zlé je k něčemu dobré. Tak se po letech dívám na situaci, která mě donutila zrušit pompézní svatbu o sto hostech. Radim mě o ruku požádal po třech letech společného bydlení. Měli jsme oba super práci, slušně nastartovanou kariéru, menší byt v centru velkoměsta a hlavně jeden druhého. Na první pohled jsme vlastně byli ztělesněním dokonalosti. Proto se nikdo nedivil, když jsem s nabídkou sňatku souhlasila.
Asi každá žena touží po tom, být alespoň na chvíli překrásnou nevěstou, za kterou se obdivně otočí všechny hlavy v místnosti. A protože jsem zastávala názor, že se v životě vdám pouze jednou a jedinkrát, přípravou vysněné svatby jsem strávila dobrého půl roku. Vybrala jsem si princeznovské šaty, sezvala stovku hostů a dokonce jsem měla přislíbený kočár s kladrubskými bělouši.
Rozlučka ve společnosti striptéra
Našeho velkého dne jsem se nemohla dočkat. Moje kamarádky mi uspořádaly úžasnou rozlučku se svobodou, na které nechyběl striptér, komické čepičky a šerpy „Bride to Be“. Zapařily jsme, pobavily se a já nad ránem začala propadat nervozitě. Co když všechno neklapne podle plánu, co když se nedostaví svědci, některý z hostů nebo dort?
Moje obavy se naplnily. V den svatby, v autě plném svatebních hostů, kde mi můj milovaný otec pevně tiskl ruku, jsem si vzpomněla na zirkonové náušnice mé zesnulé maminky, bez kterých jsem si dnešní den nedokázala představit. Zapomněla jsem je ve šperkovnici na nočním stolku. Nechali jsme ostatní svatebčany odjet na zámeček a společně s otcem zamířili zpět k domovu. Měli jsme poměrně velkou časovou rezervu, takže to nebyl problém.
Zapomenuté náušnice
Ovšem problém na mě čekal někde jinde. Konkrétně přímo v naší ložnici a posteli. Když jsem otevřela dveře a do ložnice napochodovala, naskytla se mi nechutná podívaná. Radim, který se za pár minut měl stát mým manželem, si to na poslední chvíli vesele rozdával s jednou z družiček, shodou okolností naší společnou a dlouholetou kamarádkou a kolegyní z práce Magdou.
Jakmile mě oba spatřili, v místnosti zavládl chaos. Magda vystřelila, až se jí za patami prášilo. A Radim? Zmohl se jen na trapnou omluvu. Prý si chtěl poslední chvíle jako svobodný muž naposled užít. Zachvátila mě panika, šok a obavy. Jak tohle vysvětlím?
Otcovská rada
Když jsem tohle ubrečená vyprávěla v autě otci, položil mi jemně ruku na rameno. Podíval se mi do očí a řekl, že mě podpoří, ať udělám jakékoli rozhodnutí. Radimovo chování prý odsuzuje, na druhou stranu nikdo není bez chyby. Podívala jsem se na něj uslzeným pohledem a dala řidiči pokyn k odjezdu. Mířili jsme k zámečku.
Svatební průvod netrpělivě čekal. A mě najednou zachvátila neuvěřitelná lítost, strach a vztek. Vše, co následovalo během dalších několika minut, mám jako v mlze. Když se ale oddávající ptal, zda si Radima vezmu, posbírala jsem v sobě poslední špetky soudnosti a doslova za pět minut dvanáct utekla.
Radim, rodina i hosté stáli jako opaření. V tu chvíli jsem ale neměla chuť ani sílu jim cokoli vysvětlovat. Najednou mi nebylo líto zrušit svatbu, do jejíhož plánování jsem vložila tolik energie a peněz, v hlavě mi rezonovalo jen jediné – podvede jednou, podvede znovu.“
Co bys dělala na místě Dany ty? Dala bys nevěrníkovi druhou šanci, nebo svatbu zrušila? Dej nám vědět do diskuze pod článkem.